Anglicky: Soil water erosion on Mediterranean vineyards: A review

Zdroj: Prosdocimi, M., Cerdà, A., Tarolli, P. 2016. Soil water erosion on Mediterranean vineyards: A review. Catena 141: 1–21.

Klíčová slova: "vinice; vodní eroze"


Jedná se sice o práci věnující se primárně středomořským vinicím, valná většina výsledků, ale může být použita i v rámci České republiky. Práce porovnává výsledky mnoha autorů na základě používání resp. nepoužívání některých protierozních opatření. Porovnáním rozdělení frekvencí roční míry eroze půdy s použitím protierozních technik uvádí pravděpodobnost překročení přijatelné míry eroze půdy o 20 % nižší, než když tyto techniky nebyly aplikované. Přítomnost přirozeného nebo trvalého vegetačního pokryvu v meziřádcích vinic bylo doporučováno pro jakoukoli intenzitu srážek či sklon svahu, pokud jsme srovnávali s holou půdou (snížení odtoku až o 76 %). Skutečné účinky vegetačního pokryvu by se daly shrnout jako: (i) zvýšení míry infiltrace, (ii) ochrana povrchu půdy před nárazy dešťových kapek a (iii) usnadnění tvorby a stabilizace půdních agregátů. Dalšími pozitivy může být to, že snižují erozi půdy zvýšením organické hmoty a zvyšují množství mikroorganismů. Většina citovaných autorů sice zdůrazňuje důležitost hustoty trávy v kolejových řádcích po zemědělských strojích (čímž se zabraňuje odtoku a erozi). Reálně ale tyto kolejové řádky u vinic mohou představovat potenciální problém, protože se zde setkáváme se zhutněním půdy a tím i menší infiltrační rychlostí a následně vyšším odtokem a erozí. Problémem travních porostů v meziřádcích rovněž může být i nedostatek vláhy v rámci vegetačního období, který může limitovat růst trávy. Z tohoto důvodu se vinohrady někdy mulčovaly slámou. Způsob vedení řádků: dle některých citovaných autorů může být míra eroze půdy na pozemcích s řádky založenými rovnoběžně s maximálním sklonem svahu až 18× vyšší než u vinic s řádky kolmo na maximální gradient sklonu. Navíc u pozemků s velkým narušením půdního profilu (předchozí erozí) byl pozorován vyšší objem povrchového odtoku (a tím i další vyšší eroze) ve srovnání s těmi s menším narušením půdního profilu. Další riziko představují opuštěné terasy nebo jejich nedostatečná údržba, která znamená často nárůst úrovně eroze, kdy tato může způsobit až kolaps těchto teras. K vyšší úrovni eroze mohou rovněž vést změny v terasových systémech (například „přechod“ z teras obskládaných kameny, na zemní terasy postavené buldozery) vedly k nestabilnějšímu systému, který je náchylnější na erozi.

Zpracoval/a: Ing. Vítězslav Vlček, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, xvlcek1@mendelu.cz