Anglicky: The impacts of different management practices on botanical composition, quality, colour and growth of urban lawns
Zdroj: Knot, P., Hrabe, F., Hejduk, S., Skladanka, J., Kvasnovsky, M., Hodulikova, L., Caslavova, I., Horky, P. 2017. The impacts of different management practices on botanical composition, quality, colour and growth of urban lawns. Urban Forestry & Urban Greening, 26, 178-183.
Klíčová slova: "mulč, postupy řízení, mulčování, dusík, městské trávníky"
Trávníky dnes představují základní složku zeleně vyskytující se zejména v intravilánech, ale i extravilánech měst. Zabírají až 70-75% zelených ploch měst a představují složku zeleně, u které se zanedbání údržby, její špatná kvalita, nebo jiný nedostatek rychle projeví v estetickém vnímání. Mezi základní údržbové operace s nejvyšší četností se řadí regulace růstu trávníků. Sečení již ale není jediným jejím způsobem. Mulčování se stále více stává standardní metodou používanou při údržbě trávníků, zejména s ohledem na úsporu provozních nákladů, plynoucí z ponechání travní hmoty na místě. Opomenout nelze i možnost snížení potřeby dusíkatého hnojení navrácením části živin z mulče zpět. Výraznému nasazení mulčování jako ekonomičtější varianty údržby v mnoha případech brání obava o kvalitu takto udržovaného trávníků. Z tohoto důvodu se technologie mulčování využívá zejména na parkových trávnicích, nebo podél komunikací.
Cílem experimentu bylo prozkoumat účinky ponechání travního mulče na ploše v kombinaci s různými mírami hnojení dusíkem na kvalitu, botanické složení, barvu a růstu trávníků.
Experiment byl proveden v letech 2007-2012 na nově osetých trávních porostech se směsi druhů Lolium perenne 25%, Poa pratensis 25%, Festuca rubra 30%, Festuca ovina 5%, Anthoxanthum odoratum 5%, Cynosurus cristatus 5%, Trifolium repens 3%, Lotus corniculatus 2%. Dusík byl dodáván v množství 0, 50 a 100 kg N ha-1 rok-1. Trávník byl mulčován do výšky 40 mm pětkrát ročně.
Ponechaný travní mulč výrazně pozitivně ovlivnil botanické složení trávníku, u kterého byl pozorován již ve čtvrtém roce pokles podílu luštěnin (z 32% na 19,1%). Trend se dalšími lety zvýraznil až na konečných 75,2% trávy a 7,5% luštěnin. Mulčování přispělo i k vyšší tvorbě travní hmoty v průměru až o 10% a to již od prvního roku. Naopak hnojení dusíkem nemělo adekvátní vliv, i když dle předpokladů k vyšší tvorbě travní hmoty přispělo. Tato skutečnost se projevila nejvýrazněji u mladého trávníku ve druhém roce. Překvapivě mělo mulčování pozitivní vliv na barvu trávníku. Tento efekt byl ještě podpořen hnojením. Při vzájemném porovnání seče a mulčování nebyl pozorován prokazatelný rozdíl u kvality trávníku, ani u výskytu plevelů.
Na základě výsledků pětiletého experimentu lze technologii údržby travních ploch v městském prostředí pomocí mulčování doporučit i na plochy reprezentativnější, bez obav o kvalitu a estetickou přijatelnost výsledného trávníku. Zavedení technologie přispěje k snížení údržbových nákladů souvisejících se sečí trávníků i odvozem a likvidace sbírané hmoty. Ponechaný mulč může navíc představovat 30 až 50% ročního požadavku trávníku na dusík a tento efekt může doplnit již tak značnou ekonomickou úsporou mulčování.
