Česká technologická platforma pro zemědělství (ČTPZ)
Úvod
Implementační akční plán (dále jen IAP) vychází z priorit definovaných ve strategické výzkumné agendě (SVA).
Propojení výzkumné a aplikační sféry v oblasti zemědělství v ČR a aktivní zapojení členů do mezinárodních struktur a projektů.
Materiál stanovuje přípravné činnosti, harmonogram, odpovědnosti a případná rizika, a vymezuje milníky a zároveň slouží jako nástroj pro plánování aktivit, sledování plnění a vyhodnocení postupu přípravy.
Nástrojem a konkrétním výstupem TP je definice vize střednědobého až dlouhodobého technologického vývoje.
Dlouhodobý cíl IAP
Vytvoření informační sítě vědeckovýzkumných a univerzitních pracovišť se svazy pěstitelů a chovatelů, zemědělskou prvovýrobou a zpracovateli. Vzájemné propojení znalostí a personálních kapacit jednotlivých segmentů ČTPZ umožní efektivnější prosazení poznatků a požadavků platformy v domácím agrárním sektoru. Dlouhodobým cílem je kromě úzké spolupráce v rámci národní platformy také spolupráce s těmito subjekty: ČTP uznané v rámci resortu MZe (ČTP pro ekologické zemědělství, ČTP pro užití biosložek v dopravě a chemickém průmyslu, ČTP pro potraviny), Evropskými technologickými platformami FABRE (Farm Animal Breeding and Reproduction Technology Platform), Plants (Plants for the Future), WssTP (The European Water Platform), Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem životního prostředí, Agrární komorou a dalšími subjekty při tvorbě a připomínkování legislativních norem - Národní agenturou pro zemědělský výzkum (v rámci MZe) a dalšími institucemi poskytujícími prostředky na výzkum a vývoj (MŠMT, Technologická agentura ČR).
Realizovat definované okruhy IAP ČTPZ, které povedou k zlepšení jednotlivých oblastí zemědělství a podílet se v rámci jednotlivých organizací (ze zdrojů institucionální podpory, podpory na výzkum, prostředků na řešení projektu v rámci ČTPZ a dalších) na jejich řešení. V tomto horizontu je potřebné poznatky, vedoucí k řešení klíčových témat předat koncovým uživatelům formou přednášek, prezentací, poradenství a publikační činnosti tak, aby došlo k rozvoji definovaných oblastí priorit.
Pro transfer výsledků výzkumu budou využity všechny dostupné kanály, struktura NGO a profesních svazů, poradenský systém nebo opatření „Předávání znalostí a informační akce.“ Podle charakteru výsledku bude použita nejvhodnější forma (seminář, workshop, polní den, leaflet, instruktážní videa a další).
Nejen ve střednědobém, ale i v dlouhodobém horizontu bude mít tato činnost pozitivní vliv na rozvoj a stabilizaci zemědělství v ČR.
4.1.Priorita 1 – Živočišná produkce
A. Genetika a šlechtění hospodářských zvířat
Šlechtění hospodářských zvířat je kontinuální proces, v rámci kterého jsou zdokonalovány postupy genetického a ekonomického hodnocení populací a jedinců jednotlivých živočišných druhů včetně využití metod molekulární genetiky a dalších biotechnologických metod. Výsledné postupy upravené pro praktické využití jsou předávány zejména chovatelským svazům, které vedou plemenné knihy a zastřešují šlechtitelskou činnost všech chovatelů. Kromě produkčních vlastností dnes chovy zejména dojených krav čelí problémům zejména v oblasti znaků souvisejících se zdravím, dlouhověkostí a plodností zvířat, které se stávají klíčovými pro využití v selekčních indexech, aby nedocházelo ke snižování užitkovosti vlivem zhoršení fitness zvířat. Cílem je zvíře s vynikajícími parametry svých užitkových vlastností, které je však zároveň dostatečně rezistentní vůči vlivům prostředí, jakými jsou měnící se klimatické podmínky, stres vyvolaný podmínkami velkovýrobních technologií atd.
Aktivita I - Vývoj genetického hodnocení a selekčních postupů u hlavních druhů hospodářských zvířat
Popis: Pro jednotlivé druhy hospodářských zvířat, dojený skot, masný skot, prasata, ovce, kozy, koně a pro jednotlivé, zejména funkční, vlastnosti jako je plodnost, dlouhověkost a znaky zdraví, budou stanovovány nové genetické parametry, ověřovány nové matematicko-statistické modely a upravovány rovnice pro předpověď plemenných hodnot na základě celostátních a zahraničních údajů. Vývoj bude směrován na nové postupy související s genomickými přístupy, úpravou vstupních genomických údajů a jejich začlenění do celostátního hodnocení chovaných populací. Ve spojitosti s nimi budou vytvářeny počítačové programy pro přípravy souborů údajů, výpočet „daughters yield deviations” (DYD), výpočet odregresovaných hodnot (DRP), algoritmy řešení velkých soustav rovnic, stanovení spolehlivostí PH a validaci národních postupů. Bude se pokračovat v rozvoji metod genomických plemenných hodnot, analýzách funkčních znaků (např. mastitid a dlouhověkosti) u dojeného i masného skotu včetně plodnosti a lineárního popisu. Budou se dopracovávat postupy pro genetické hodnocení skotu, včetně odhadů genetických parametrů a korelačních matic mezi znaky.
Cíl: Odhadnout genetickou hodnotu zvířete pro jednotlivé užitkové a funkční znaky s použitím inovovaných postupů.
Navrhovaná výzkumná témata:
Implementace a výstupy: Budou navrženy nové postupy při šlechtění základních druhů hospodářských zvířat s využitím nově získávaných informací molekulární genetiky a na základě výpočtu relativních ekonomických vah jednotlivých znaků. Výsledky budou do praxe implementovány prostřednictvím odborných periodik a aplikovaných výstupů VaVaI, zejména typu certifikovaná metodika a software. Odběrateli budou chovatelé hospodářských zvířat a chovatelské svazy.
B. Výživa hospodářských zvířat
Náklady na krmiva tvoří nejvyšší a velmi variabilní nákladovou položku u všech základních komodit živočišné výroby. Efektivní výroba krmiv a jejich následné využití pro hospodářská zvířata jsou tedy oblasti se širokým potenciálem pro optimalizaci. Prostřednictvím výživy lze rovněž ovlivňovat zdravotní stav zvířat a modifikovat řadu kvalitativních vlastností produktů živočišného původu. V současnosti navíc nabývají na důležitosti potřeba využívat zejména domácí krmivové zdroje, problematika výživy hospodářských zvířat ve specifických podmínkách např. ekologického zemědělství, případně změna krmivové základny v souvislosti se změnami klimatu. To sebou přináší i požadavky na nové a přesnější metody predikce živinové hodnoty krmiv a na nové postupy konzervace a technologické úpravy krmiv. Poznatky z tohoto vědního oboru využívají nejen praktičtí zemědělci, ale rovněž zemědělští poradci, firmy produkující krmiva a krmné doplňky i společnosti z oblasti potravinářského průmyslu.
Aktivita I - Fyziologie výživy zvířat, kvalita a bezpečnost živočišných produktů
Popis: Studium a hodnocení kvality produktů živočišného původu a hodnocení výživy hospodářských zvířat patří k hlavním směrům zootechnického i potravinářského výzkumu. Tento výzkum musí vycházet z hlubokých znalostí fyziologie, chemie potravin a mikrobiologie. Navržená témata výzkumu pomůžou zlepšit zdravotní stav zvířat, snížit riziko přítomnosti nežádoucích látek a mikroorganismů v potravinách a snížit závislost na dovozu proteinových krmiv. Dojde k metodickému pokroku při stanovení ileální stravitelnosti mastných kyselin a aminokyselin a stanovení oxidační stability lipidů. Dalším cílem je uplatnění nových antimikrobiálních látek k náhradě antibiotik ve výživě zvířat a k snížení kontaminace živočišných produktů přicházejících na trh. Stále aktuální je snaha docílit lepší profil mastných kyselin v mase a tukové tkáni, tak aby se snížilo riziko civilizačních onemocnění. Nové je začlenění měření aktivity (exprese) mRNA proteinů podílejících se na lipogenezi.
Cíl:Zvýšení kvality a bezpečnosti potravin živočišného původu.
Navrhovaná výzkumná témata:
Implementace a výstupy: Budou navrženy inovativní postupy vedoucí ke zlepšení kvality a bezpečnosti potravin živočišného původu. Prostřednictvím výživy bude možné předcházet případným zdravotním rizikům u hospodářských zvířat nebo výskytu nežádoucích látek a mikroorganismů v potravinách. Získané výsledky budou prezentovány v odborných časopisech a sdíleny prostřednictvím seminářů, workshopů a dalších setkání s praktickými uživateli. Realizovány budou aplikované výstupy VaVaI typu certifikovaná metodika nebo užitný vzor. Odběrateli výsledků jsou subjekty podnikající v odvětvích zemědělství a potravinářství. Budoucí uživatelé výsledků se na jejich tvorbě budou podílet i svým zapojením do projektových týmů projektů účelové podpory.
Aktivita II - Efektivní výživa hospodářských zvířat se zaměřením na využití tuzemských zdrojů krmiv
Popis: Výzkum bude v následujících letech zaměřen na optimalizaci výživy dojnic v jednotlivých obdobích mezidobí, zvláště v období okoloporodním. Je potřeba ověřit výživu dojnic na konci laktace a i v období stání na sucho s cílem optimalizovat kondici krav před porodem. V souvislosti s tím je nutné zaměřit se na výživářské postupy a techniku krmení, které minimalizující negativní energetickou bilanci vysokoužitkových dojnic po porodu. Stanovení optimálního termínu sklizně lupin jako zdroj píce, včetně získání údajů o výživné hodnotě a doporučení pro vhodný způsob konzervace, umožní chovatelům získat informace o významné alternativě k tradičním bílkovinným plodinám. Mezi hlavní plodiny využívané pro krmení hospodářských zvířat patří kukuřice. Budeme se proto věnovat i faktorům, které ovlivňují její kvalitu (vlivy setí a organizace porostu).
Cíl: Optimalizace systémů výživy hospodářských zvířat s důrazem na využití domácích zdrojů krmiv.
Navrhovaná výzkumná témata:
Implementace a výstupy: Budou navrženy nové výživářské metody a postupy, které přispějí ke zlepšení výživy dojnic, ke zkvalitnění produkce mléka, zlepšení fyziologických parametrů a ekonomiky chovu skotu. Nové metody budou uveřejněny prostřednictvím certifikovaných metodik. Výsledky budou publikovány v odborných časopisech a prezentovány na setkáních s chovateli, seminářích a konferencích. Uživatelé výsledků budou praktičtí chovatelé a výživářské firmy.
Aktivita III - Konzervace a další technologické postupy úpravy krmiv
Popis: Informace o výživných hodnotách, kvalitě fermentace a aerobní stabilitě kukuřičných a vojtěškových siláží bude farmářům podkladem pro správné rozhodnutí jak siláže založit, jaký hybrid či konzervant zvolit a jak se silážovaným krmivem manipulovat, aby ztráty sušiny a organické hmoty byly co nejnižší a ekonomický profit co nejvyšší. U vojtěškových i kukuřičných siláží bude analyzován vliv zpracování řezanky na kvalitu fermentačního procesu u siláží konzervovaných s využitím vybraných konzervačních silážních přípravků.
Cíl: Aplikace nových a ekonomicky efektivních postupů při konzervaci objemných krmiv.
Navrhovaná výzkumná témata:
Implementace a výstupy: Budou inovovány metodiky výroby siláží na základě nových poznatků o faktorech ovlivňujících fermentační proces. Tyto metodiky budou ověřovány v praktických podmínkách a využity v zemědělské praxi. Informace o výživných hodnotách, kvalitě fermentace a aerobní stabilitě kukuřičných a vojtěškových siláží bude farmářům podkladem pro správné rozhodnutí jak siláže založit, jaký hybrid či konzervant zvolit a jak se silážovaným krmivem manipulovat, aby ztráty sušiny a organické hmoty byly co nejnižší a ekonomický profit co nejvyšší. Výsledky budou zveřejňovány na seminářích, prostřednictvím publikací v odborných periodicích a
C. Technologie a systémy chovu, ekonomika a welfare hospodářských zvířat
Kravské mléko a hovězí maso představují klíčové komodity z hlediska žádoucího strukturálního vývoje zemědělství v ČR. Chov prasat je pak agrárním odvětvím s největším poklesem početních stavů, produkce i soběstačnosti v posledních letech. Produkce mléka a vepřového masa jsou navíc v současnosti (a opakovaně) pod výrazným ekonomickým tlakem z hlediska cen finálních produktů. Management chovu včetně ekonomického hodnocení výroby jednotlivých živočišných komodit, tvorba chovného prostředí a aspekty welfare jsou vědní oblasti, které mohou významným způsobem napomoci při řešení těchto problémů ve vysoce konkurenčním prostředí evropského trhu a v podmínkách Společné zemědělské politiky EU. Cílem výzkumu je identifikovat a zemědělské praxi předat nástroje ke zvýšení efektivity a rentability chovů v různých produkčních podmínkách. Cílovými skupinami jsou praktičtí chovatelé, chovatelské svazy a další profesní organizace, firmy podnikající v oblasti zemědělských technologií apod.
Aktivita I - Produkční systémy chovu skotu a dalších přežvýkavců
Popis: Výzkum bude zaměřen na optimalizaci produkčních systémů chovu skotu a dalších přežvýkavců. Budou stanoveny vztahy přímých a nepřímých indikátorů negativní energetické bilance dojnic (NEB) v postpartálním období. Současně budou hledány i možnosti stanovení potenciálu adaptačních schopností dojnic na produkční stres. Průběžně bude pokračovat výzkum vztahu hlavních užitkových znaků a funkčních parametrů dojnic k ukazatelům zdraví a reprodukce v intenzivních produkčních systémech. U souboru podniků s výrobou mléka bude pokračovat zjišťování a hodnocení výrobních a ekonomických ukazatelů výroby mléka a faktorů, které je ovlivňují. Bude sledován a modelově hodnocen dopad aktuálních opatření a zásad společné zemědělské politiky unie především na výsledky chovu skotu v ČR. Pro možnost objektivního posouzení aktuálního stavu a pozice živočišné výroby ČR v rámci států EU budou vedle domácích průběžně sledovány i výsledky a ukazatele vykazované státy EU. Výsledky výzkumu přispějí k rozvoji zemědělských podniků zabývajících se především chovem skotu, ale i farmově chovaných jelenovitých, a ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti na evropském trhu
Cíl: Adaptace systémů chovu skotu a dalších přežvýkavců v měnících se produkčních podmínkách.
Navrhovaná výzkumná témata:
Implementace a výstupy: Výzkumné aktivity reagují na aktuální problémy v chovu skotu, zejména v oblasti zdravotního stavu dojnic v intenzivních produkčních systémech a jeho dopadu na mléčnou užitkovost. Získané poznatky budou v nadcházejícím období využity v analýze vztahu přímých a nepřímých indikátorů negativní energetické bilance. Výsledkem bude rovněž objasnění a zpřesnění vztahů mezi výrobními ukazateli a ekonomickými výsledky výroby mléka v podmínkách společné zemědělské politiky EU. Budou analyzovány chovatelské a technologické postupy vedoucí ke zlepšení kvalitativních parametrů hovězího i jiných druhů mas. Všechny výsledky budou přímo využitelné na podnikové úrovni při řízení a organizaci práce. Výsledky budou implementovány do praxe prostřednictvím aplikovaných typů výstupů VaVaI, na seminářích a setkáních s praktickými chovateli a publikací v odborných časopisech.
Aktivita II - Produkční systémy chovu prasat
Popis:Výzkumné aktivity budou zaměřeny na podporu produkčních a mimoprodukčních funkcí chovu prasat a tím i pro další rozvoj českého agrárního komplexu. Cílem je vytvoření a zachování chovu prasat jako trvale udržitelného, jako systému šetrnému k životnímu prostředí, zejména vodě a ovzduší, chránícímu genové zdroje, ale zároveň systému, který je ekonomicky udržitelný a sociálně akceptovatelný. Dalším cílem je zajištění biotechnologického pokroku způsobem, který reaguje i na ovlivnění změnami klimatu, řešením energetiky z obnovitelných zdrojů a požadavky na vodní zdroje. Koncepčně je konkrétně věnována pozornost vzájemným interakcím mezi reprodukcí, reprodukčními biotechnologiemi a technologiemi pro chov prasat, welfare, výživou a krmením prasat. Řešeny jsou i produkční systémy, etika a ekonomika chovu prasat, a to jak konvenčním způsobem, tak i alternativními způsoby chovu.
Cíl: Identifikace nástrojů ke zvýšení efektivity chovu prasnic a výkrmu prasat v odlišných produkčních podmínkách.
Navrhovaná výzkumná témata:
Implementace a výstupy: Budou řešeny aktuální problémy chovu prasat a to ne pouze modelově nebo odděleně od reality provozu, ale jako součást produkčního systému včetně objasnění důležitých vazeb. Výsledky výzkumu umožní při jejich aplikaci přizpůsobit celý produkční systém chovu prasat probíhajícím změnám vyvolanými endo i exogenními faktory a tím by měl být posílen trvale udržitelný rozvoj chovu prasat. Výsledky budou implementovány do praxe prostřednictvím aplikovaných typů výstupů VaVaI, na seminářích a setkáních s praktickými chovateli a publikací v odborných časopisech.
Aktivita III - Tvorba a hodnocení chovného prostředí hospodářských zvířat
Popis: Zabezpečení produkčního prostředí s ohledem na welfare, zdraví a produkci chovaných zvířat je světovým trendem, který vede k optimalizaci komplexu vzájemně se ovlivňujících animálních, humánních a technických faktorů, působících v produkčním prostředí, které v konečném důsledku ovlivňují nejen využití biologicko-produkčního potenciálu, ale i pohodu chovaných zvířat. Proto je nutné zkoumat a zavádět na základě nových poznatků takové technologické systémy, technické prvky a management chovů, které budou akceptovat specifické vlastnosti a požadavky chovaných zvířat, lidského faktoru, ale též budou přihlížet k národním, klimatickým a krajinným specifikům. Výzkum bude zaměřen na hodnocení kvality chovného prostředí, výzkum a inovace technických prvků a technologických systémů pro zkvalitňování chovného a produkčního prostředí v chovech různého užitkového zaměření s dodržením zásad welfare, vývoj nástrojů pro optimalizaci chovného prostředí, analýzy technických a organizačních rezerv v chovech, optimalizace chovatelských praktik, nové postupy v organizaci a managementu chovatelské praxe.
Cíl: Získávání nových poznatků a znalostí pro zlepšování produkčního (chovného) prostředí z hlediska pohody a zdraví chovaných zvířat, inovování způsobů chovů, technologií a managementu v souladu s agroekolgickými podmínkami prostředí.
Navrhovaná výzkumná témata:
Implementace a výstupy: Řešení výzkumného záměru přispěje ke zlepšení pohody chovaných zvířat. Tím se zvýší jejich produkční potenciál. Lze očekávat, že implementace nových poznatků z této oblasti do výrobní sféry umožní zvýšit konkurenceschopnost českého zemědělství na evropském a světovém trhu a tím bude i zajištěn jeho trvale udržitelný rozvoj. Implementace výsledků do praxe bude realizována zejména prostřednictvím aplikovaných výstupů typu certifikovaná metodika, ověřená technologie a užitný vzor. Uživateli výsledků jsou chovatelé hospodářských zvířat a výrobci stájových technologií.
Aktivita IV - Etologie a welfare intenzivně chovaných hospodářských zvířat
Popis: Nejvýznamnější druhy hospodářských zvířat jsou chovány ve vysoce technickém prostředí a jsou intenzivně šlechtěny na vysoké produkční schopnosti. To umožňuje vysokou efektivitu chovu, nízkou pracovní náročnost a účinnou konverzi krmiv. Na druhé straně intenzivní způsob chovu zatěžuje (=stresuje) vývojové, fyziologické, reprodukční, obranné, kognitivní a emocionální schopnosti HZ. V důsledku této zátěže část zvířat strádá produkčními chorobami a je z chovů předčasně vyřazována. V intenzivních chovech není také uspokojivě vyřešeno naplnění všech behaviorálních potřeb zvířat, jakými jsou možnost pohybu a příhodné sociální prostředí. Řešením je lepší poznání biologických zákonitostí, kterými vzniká fyziologický, produkční a behaviorální fenotyp zvířete na základě interakce genotypu s fyzickým, biologickým a sociální prostředím v průběhu ontogeneze. To umožní zlepšit welfare a zdraví zvířat v efektivních intenzivních chovech.
Cíl: Zlepšení welfare a zdraví zvířat v efektivních intenzivních chovech.
Navrhovaná výzkumná témata:
Implementace a výstupy: Výsledky výzkumu budou využity při upřesnění dalšího vývoje technologií ve směru zlepšeného welfare ve shodě s očekávaným vývojem v EU, bude rozšířeno používání evropsky uznávaného vědecky podloženého způsobu hodnocení welfare (systém Welfare Quality). Vědecky podložené výsledky o významu sociálních interakcí v průběhu ontogeneze umožní hledat způsoby intenzivního odchovu prasat a skotu, které zvýší odolnost v pozdější ontogenezi a tím sníží problémy v oblasti zdraví a welfare zvířat a umožní vědecky fundovaně informovat veřejnost o sociálních aspektech chovu HZ. Výsledky budou implementovány do praxe prostřednictvím aplikovaných typů výstupů VaVaI, na seminářích a setkáních s praktickými chovateli a publikací v odborných časopisech.
4.2. Priorita 2 – Půda
Aktivita I – Udržitelné hospodaření s půdou
Popis: Půdní fond a jeho kvalita je klíčovým prvkem pro zachování lidské existence a je nenahraditelným přírodním zdrojem. Ochrana půdy (jejích vlastností a funkcí) musí systémově řešit a podchycovat maximum možných a existujících faktorů a procesů, které způsobují degradační procesy půdy a jejích funkcí (eroze půdy, úbytek organické hmoty, snižování obsahu živin, zhoršování půdní struktury apod.) a zapříčiňují ztrátu půdní úrodnosti.
V rámci řešení výzkumných projektů a úkolů budou uplatňovány a testovány různé způsoby hospodaření na půdě, tak aby v různých půdně-klimatických podmínkách bylo dosaženo optimálního systému celého půdního managementu (kultivace půdy, hnojení minerálními a organickými hnojivy, aplikace pesticidů, skladba pěstovaných plodin, uplatňování rozdílných způsobů agrotechniky pro podmínky měnícího se klimatu, provádění půdoochranných opatření, např. protierozních – technických, agronomických, cílená ochrana půdního fondu proti nežádoucím vstupům rizikových prvků a rizikových látek, apod.).
Cíl: Cílem je nastavení souboru pěstitelských a agrotechnických opatření přímo využitelných v praxi, podporujících dosažení udržitelného systému hospodaření na půdě v dané půdně-klimatické oblasti a dosažení uspokojivé produkce a kvality zemědělských produktů, ale i zachovávání dalších mimoprodukčních funkcí půdy.
Navrhovaná výzkumná témata:
Implementace a výstupy: Výstupy aktivity budou inovované technologie hospodaření na půdě (nové způsoby zpracování půdy, setí a sázení plodin apod.), inovované postupy a způsoby výživy a ochrany plodin, rychlá detekce obsahu rizikových látek v půdě; půdoochranná (např. protierozní) opatření (technická, agronomická); nový SW – databázové informační systémy o půdě (doplnění výsledků z dlouhodobých pokusů), expertní systémy pro vyhodnocování erozního ohrožení, organické hmoty v půdě, aplikace pro sledování a hodnocení prostorové variability půdních vlastností.
a) Výzkum a implementace inovovaných technologií hospodaření na půdě (nové způsoby zpracování půdy, setí a sázení plodin apod.): ve spolupráci s tuzemským i zahraničními partnery (výrobci zemědělské techniky) je prováděn výzkum, provozní ověřování a následný transfer a využívání inovovaných technologií zpracování půdy do praxe (např. mechanizace pro společnou přípravu a předseťové hnojení plodin);
b) inovované postupy výživy a ochrany plodin – nové postupy hnojení (např. „pod patu“) a ochrany rostlin (preference omezování chemických látek a používání tzv. „bio-pesticidů“ (látky založené na bázi biologické ochrany rostlin). Ověřování a využití těchto postupů v poloprovozních a provozních pokusech s následným přímým uplatněním v zemědělské prvovýrobě.
c) stanovení rizikových látek v půdě: rychlé stanovení široké škály rizikových prvků v půdě za použití nových detekčních metod a zařízení – např. XRF zařízení (prostřednictvím demonstračních ukázek, publikací dosažených výsledků); přijetí opatření (např. vyloučení kontaminovaných ploch z potravinové produkce) k zabránění přechodu rizikových látek do potravního řetězce.
d) půdoochranná (např. protierozní) opatření (technická, agronomická) – vývoj a aplikace systémů a technologií pěstování plodin (od procesu kultivačního zpracování půdy, přes inovované způsoby setí/sázení plodin, např. meziřádkové setí erozních plodin-např. kukuřice, do krycích plodin apod.). Transfer těchto technologií prostřednictvím poloprovozních a provozních pokusů do zemědělské praxe.
e) sledování a hodnocení prostorové variability půdních vlastností – využití nových metod prostorového screeningu zemského povrhu – (drony + hyperspektrální kamery); demonstrace a ukázky dosažených výsledků v zemědělské praxi, publikace výsledků v odborné literatuře, využití dosažených výsledků přímo v zemědělské praxi – např. vyhodnocení míry poškození porostů vlivem počasí (sucho, dešťové přívaly…) anebo napadením chorobami, či škůdci a následné přijetí adekvátního opatření;
f) vývoj nových SW – databázové informační systémy o půdě – založení a provozování společné databáze výsledků půdních charakteristik (včetně databáze výsledků z dlouhodobých pokusů provozovaných různými institucemi, ústavy, univerzitami).
4.3. Priorita 3 – Voda
Aktivita I – Eliminace plošných a bodových zdrojů znečištění vod
Popis: Zemědělství je významným zdrojem plošného znečištění vod, zejména ve srovnání s bodovým znečištěním, které v posledním období výrazněji klesá. Týká se to především dusičnanů, pesticidů a acidifikace, v určité míře přetrvává zatížení biosféry fosforem. Monitoring vod a sedimentů stále prokazuje kontaminaci živinami a rezidui dnes už nepoužívanými přípravky na ochranu rostlin (přes 51 % zařazení půdního fondu do oblastí vymezených jako zranitelné dusičnany ze zemědělské produkce). Přetrvávají rovněž problémy spojené s eutrofizací stojatých i tekoucích vod, výrazný je dopad zvýšených koncentrací sloučenin fosforu. Výrazným zdrojem znečištění je eroze zemědělských půd.
Cíl: Eliminace bodových a zejména plošných zdrojů znečištění, omezení kontaminace a eutrofizace vod, zlepšená ochrana vodních zdrojů
Navrhovaná výzkumná témata:
Implementace a výstupy: Výstupem aktivity budou metodické postupy omezení transportu dusíku a fosforu do povrchových a podzemních vod, bilanční modely, návrhy vhodných způsobů hospodaření na zemědělských půdách omezujících erozi a tvorbu splavenin, návrhy limitních obsahů rizikových prvků a perzistentních organických polutantů v povrchových a podzemních vodách. Budou vyvíjeny a do praxe zavedeny nové technologie identifikace bodových a plošných zdrojů znečištění, nové SW nástroje jako např. model P indexu budou sloužit k optimalizaci managementu a aplikace živin na zemědělských pozemcích. Výzkum bude zaměřen rovněž na snižování vnosu znečištění vod z aplikace přípravků na ochranu rostlin (pesticidy).
Výstupy budou implementovány do praxe s využitím aplikovaných výsledků VaVaI (certifikovaná metodika, SW, ověřená technologie) i formou odborných článků v zavedených periodikách. Pro transfer výsledků budou využity všechny dostupné informační nástroje, již používané v oblasti zemědělství. Podle charakteru výsledku bude použita nejvhodnější forma implementace výsledků (seminář, workshop, polní den, leaflet, instruktážní videa a další).
Typickým uživatelem výsledků bude podnik s konvenčním způsobem hospodaření, zaměřený převážně na rostlinnou výrobu. Zemědělské subjekty budou nejen prostí uživatelé výsledků, ale budou aktivně případně jako účastníci řešení konkrétních projektů dle zaměření prováděné aktivity.
Aktivita II – Zvýšení retenční schopnosti krajiny
Popis: Hospodaření v nedávné minulosti vedlo mimo jiné k nárůstu procenta zornění zemědělských půd. Následkem je zvýšená eroze půd a snížení retenční schopnosti krajiny. K tomu přispělo rušení hydrografických a krajinných prvků (rozorávání mezí, likvidace zatravněných údolnic, polních cest, eliminace rozptýlené zeleně atd.). Důsledkem eroze je zvýšená eutrofizace, zanášení vodních koryt a nádrží sedimentem, což nadále snižuje retenční schopnost krajiny, která neplní řadu funkcí při zadržování vody. Důsledkem je rovněž větší zranitelnost krajiny vůči klimatickým extrémům, spojených se změnou klimatu.
Cíl: Zvýšení retenční schopnosti krajiny omezením eroze zemědělských půd a budováním hydrografických prvků a ozelenění krajiny.
Navrhovaná výzkumná témata:
Implementace a výstupy: Výstupem aktivity budou metodické postupy tvorby krajinných prvků, návrhy pozemkových úprav, návrhy a technické postupy budování nádrží v krajině, modelování bilance vody v povodí v závislosti na zastoupení technických prvků k zadržení vody v krajině.
Výstupy a výsledky budou implementovány prostřednictvím aplikovaných výsledků VaVaI (certifikovaná metodika, SW, ověřená technologie) a zároveň formou odborných článků v zavedených periodikách. V rámci této aktivity bude vytvořen katalog opatření ke zvyšování retence vody v krajině a na zemědělské půdě.
Pro transfer výsledků budou využity všechny dostupné informační nástroje, již používané v oblasti zemědělství. Podle charakteru výsledku bude použita nejvhodnější forma implementace výsledků (seminář, workshop, polní den, leaflet, instruktážní videa a další). Implementace výsledků povede k částečné eliminaci extrémů dopadů klimatické změny (sucho, povodně). Uživateli výsledků budou zemědělské subjekty zejména o subjekty v oblastech s výskytech extrémních hydrologických jevů a výraznou morfologií terénu. Zemědělské subjekty budou rovněž aktivně zapojeny do příprav legislativních podkladů v oblasti dotačních titulů a prováděcích předpisů.
Aktivita III – Identifikace a revitalizace starých odvodňovacích a závlahových soustav
Popis: Dalším ze současných problémů v oblasti efektivního využití vody v zemědělství je revitalizace starých drenážních systémů, které se stávají nefunkčními. Jejich identifikace v terénu (vzhledem k nedostupnosti projektových materiálů) si vyžaduje nové přístupy, které se v současné době ověřují (využití, radarů, dronů atd.). Jsou zkoumány i možnosti nápravných opatření, zejména technických řešení při náhradách nefunkčních úseků drenážních soustav.
Cíl: Vytvoření metod identifikace a revitalizace starých drenážních systémů a zavádění moderních závlahových systémů.
Navrhovaná výzkumná témata
Implementace a výstupy: Výstupem aktivity budou metodické postupy identifikace starých drenážních soustav ověřené v praxi, užitné vzory zařízení a technologií k identifikaci starých drenážních soustav a závlahových systémů a software k modelování efektivnosti závlahových soustav.
Výstupy a výsledky budou implementovány prostřednictvím aplikovaných výsledků VaVaI (certifikovaná metodika, SW, ověřená technologie) a zároveň formou odborných článků v zavedených periodikách. Dosažené poznatky budou sloužit zejména k revizi a návrhu opatření na odvodňovacích a zavlažovacích zařízení s cílem optimalizace a udržitelnosti hospodaření s vodou na zemědělské půdě. Informační zdroje v této oblasti nejsou dostatečné a zemědělské subjekty při své činnosti tyto informace zcela postrádají a jsou pro ně zásadní s ohledem na skutečnost, že se jedná o stavby z pohledu stavebního zákona.
Uživateli výsledků budou zemědělské subjekty, kteří se budou podílet i na řešení konkrétních projektů. Podniky budou aktivně zapojeny do příprav legislativních podkladů v oblasti dotačních titulů a prováděcích předpisů v oblasti odvodnění a závlah.
Pro transfer výsledků budou využity všechny dostupné informační nástroje, již používané v oblasti zemědělství. Podle charakteru výsledku bude použita nejvhodnější forma implementace výsledků (seminář, workshop, polní den, leaflet, instruktážní videa a další).
4.4.Priorita 4 – Biodiverzita
Aktivita I – Výzkum genetických zdrojů rostlin a jejich planých příbuzných druhů k rozšíření biodiverzity
Popis: V rámci této aktivity budou navrženy vhodné postupy pro hodnocení genetických zdrojů rostlin a jejich planých příbuzných jako zdrojů resistence vůči biotickým a/nebo abiotickým stresům. Budou odzkoušeny moderní genetické metody pro hodnocení genetického založení resistencí vůči významným chorobám. Tyto zdroje resistencí budou následně použity do šlechtitelského programu.
Cíl: Cílem této aktivity bude navrhnout dostatečně robustní systém hodnocení genetických zdrojů rostlin a jejich planých příbuzných tak, aby byla poskytnuta co nejširší skupina genotypů s vybranými vlastnostmi pro následné šlechtění. Cílem této aktivity bude také rozšíření spektra donorů resistencí k abiotickým/biotickým stresorům jednotlivých plodin tak, aby se podpořilo šlechtění v České republice a zvýšila se jeho konkurenceschopnost na evropském trhu.
Součástí nově navrhovaných pěstebních technologií (s předpokladem jejich zavádění do zemědělské praxe) bude co nejširší spektrum nově šlechtěných odrůd zemědělských plodin, které budou mít vysokou přirozenou odolnost k abiotickým/biotickým stresům.
Navrhovaná výzkumná témata:
Implementace a výstupy: Inovované postupy v hodnocení genetických zdrojů rostlin a jejich planých příbuzných. Tyto postupy budou publikovány v odborných i populárně vědeckých časopisech, dále budou publikovány i v časopisech a dalších médiích pro informování co nejširšího spektra uživatelů. Výstupy budou prezentovány na přednáškách pořádaných v rámci polních dnů, dnů otevřených dveří apod. Pro zemědělskou praxi budou doporučovány a zaváděny nově vyšlechtěné materiály s vysokým genetickým potenciálem odolnosti proti biotickým a abiotickým stresům.
Aktivita II – Hodnocení a porovnání biodiverzity ve všech systémech zemědělské produkce (konvenční, integrovaná, ekologická produkce)
Popis: Hlavními cíli této aktivity bude zhodnotit vliv zemědělské produkce na jednotlivé složky ekosystémových služeb a na funkční biodiverzitu. Důraz bude kladen na hodnocení biodiverzity ve všech typech hospodaření – konvenční, integrované, ekologické. Výsledky budou porovnány a bude navržena technologie hospodaření v jednotlivých systémech tak, aby nedocházelo k poklesu biodiverzity, ale k jejímu zvyšování. Jednotlivé systémy budou posuzovány samostatně se všemi aspekty a postupy, které jsou pro ně typické.
Cíl: Hlavními cíli této aktivity bude zhodnotit vliv zemědělské produkce na jednotlivé složky ekosystémových služeb a na funkční biodiverzitu. Důraz bude kladen na hodnocení biodiverzity ve všech typech hospodaření – konvenční, integrované, ekologické. Výsledky budou porovnány a bude navržena technologie hospodaření v jednotlivých systémech tak, aby nedocházelo k poklesu biodiverzity, ale k jejímu zvyšování. Jednotlivé systémy budou posuzovány samostatně se všemi aspekty a postupy, které jsou pro ně typické. Dopadem této aktivity bude zlepšení biodiverzity na českých polích díky inovovaným postupům pěstebním technologiím), které budou u všech hodnocených systémů doporučovány praxi (např. nově vyšlechtěné, avšak v České republice dosud ne příliš rozšířené plodiny – např. nové odrůdy čiroku, zaručující zvýšení druhové rozmanitosti, zejména v sušších oblastech ČR).
Navrhovaná výzkumná témata:
Implementace a výstupy: Zhodnocené systémy zemědělské produkce, návrh opatření na snižování negativního vlivu na biodiverzitu, návrh inovativních postupů pro podporu biodiverzity u všech systémů zemědělské produkce. Výsledky povedou ke zvýšení biodiverzity, která povede ke zlepšení vazeb a funkcí uvnitř a vně agroekosystémů. Výsledky a výstupy této aktivity budou prezentovány na prezentačních akcích pro zemědělce (polní dny, dny otevřených dveří, přednášky pro zemědělskou praxi, apod.) s doporučením na jejich praktické využívání. Dále budou prezentovány ve formě článků v časopisech určených pro praxi, stejně jako v odborné a populárně naučné literatuře.
4.5. Priorita 5 – Rostlinná produkce
Aktivita I – Kvalitní a ekonomicky konkurenceschopná rostlinná produkce pro různé výrobní podmínky
Popis: Přes značnou diverzifikaci forem hospodaření v uplynulých 20 letech se začíná všeobecně projevovat nízká diverzita systémů hospodaření na půdě v důsledku poklesu stavů hospodářských zvířat (pokles ploch krmných plodin, nebo jejich export) a velkovýrobních forem hospodaření (orientace na plodiny s nízkou přidanou hodnotou, především zrniny). Výzkumná aktivita by měla přispět k diverzifikaci systémů hospodaření na půdě z pohledu intenzity, struktury pěstovaných plodin, zlepšit kvalitativní parametry produkce, zvýšit podíl produkce zpracovávané (spotřebovávané) lokálně a snížit závislost na exportu nezpracovaných komodit. Vedle toho záměru je potřeba podporovat i technologické inovace v produkčních systémech všech plodin ve spolupráci s pěstitelskými svazy a hodnotit ekonomickou a energetickou efektivnost výroby pro zajištění vysoké míry konkurenceschopnosti v domácím i mezinárodním měřítku.
Cíl: Zlepšení tržního uplatnění a kvalitativních parametrů rostlinné produkce v zemědělských podnicích hospodařících v různých výrobních podmínkách prostřednictvím diverzifikace systémů hospodaření na půdě a inovacemi technologií.
Navrhovaná výzkumná témata:
Implementace, výstupy: Výsledky výzkumu budou implementovány jako součást různých projektových záměrů zemědělských podniků a průběžně také formou konzultací při strukturálních změnách reagujících na vývoj legislativy a politik rozvoje venkova. Na podnicích budou testována alternativní řešení ve struktuře plodin a technologiích jejich pěstování a získané výsledky budou sdíleny dalšími podniky prostřednictvím odborných seminářů, školení a také formou článků v odborných časopisech. Tato forma implementace výsledků výzkumu a vývoje v praxi přinese nejrychleji splnění stanovených cílů z pohledu zlepšení kvality a tržního uplatnění produkce.
Aktivita II – Snížení environmentálních a ekologických dopadů intenzivní rostlinné výroby
Popis: Intenzivní zemědělská výroba sebou nese celou řadu negativních vedlejších vlivů na přírodní zdroje (půda, podzemní i povrchové vody, atmosféra) a ekosystémy (především dopady na biodiverzitu). Environmentální a ekologické dopady produkce patří mezi důležité indikátory dlouhodobé udržitelnosti hospodaření na půdě. Vzhledem k tomu, že se negativní dopady intenzivní produkce projevují nejen při vnímání kvality prostředí, ve kterém žijeme, ale jsou z dlouhodobého hlediska i zdrojem zdravotních rizik pro člověka a různých ekotoxikologických problémů, je těmto otázkám věnována celospolečenská pozornost. Výzkumná aktivita je zaměřena na tuto problematiku jak z důvodu vyhodnocení míry rizika jednotlivých technologických opatření, tak i jeho snižování zaváděním environmentálně a ekologicky šetrných technologií.
Cíl: Snížit environmentální a ekologickou zátěž v důsledku intenzivní rostlinné produkce, především v podnicích hospodařících ve zranitelných oblastech.
Navrhovaná výzkumná témata:
Implementace a výstupy: Ekologicky šetrnější postupy budou zaváděny a ověřovány v praxi včetně sledování dopadů na ekonomiku podniků. Budou preferována taková řešení, u kterých bude větší šetrnosti dosaženo prostřednictvím lepšího strukturálního uspořádání (viz. Aktivita I.), vyššího využití zdrojů (výkonnější, vhodně rajonizované a ke škodlivým organismům tolerantní plodiny a odrůdy), snížením energetické náročnosti a hledáním alternativních přístupů v ochraně a výživě rostlin, které způsobují největší environmentální zátěž. Při implementaci ekologicky a environmentálně šetrnějších postupů bude dbáno na to, aby pokud možno nedocházelo k podstatnému omezení produkce a snížení zaměstnanosti. Výsledky výzkumu a doporučení budou prezentovány na odborných seminářích a prostřednictvím metodik a odborného tisku.
4.6. Priorita 6 – Zemědělská technika
Aktivita I – Technika a technologie pro konkurenceschopné produkční zemědělství
Popis: Řešení aktivity bude prioritně zaměřeno na výzkum a návrh technických řešení a technologických postupů, které umožní efektivní plnění strategických cílů zemědělské výrobě při minimalizaci jejího negativního vlivu na životní prostředí. Činnost bude zaměřena na technologie v oblasti rostlinné a živočišné výroby a řešení aktuálních problémů v oblasti agroekologie (ochrana půdy, ovzduší, krajiny). Součástí řešení bude soubor on-line expertních systémů umožňujících modelování ekonomiky provozu strojů pěstování polních plodin a bioenergetických surovin.
Cíl:Cílem řešení je podpořit vývoj techniky a technologie v zemědělské výrobě zaměřený na zvýšení efektivity systémů hospodaření ve vztahu k dlouhodobé udržitelnosti produkční funkce a snížení negativních vlivů na životní prostředí.
Navrhovaná výzkumná témata:
Implementace a výstupy: Výstupy a výsledky budou implementovány do zemědělské praxe prostřednictvím aplikovaných výsledků VaVaI. V oblasti nových postupů využití zemědělské techniky pro efektivní pohyb strojů a minimalizaci utužování půdy se bude jedna zejména o certifikované metodiky popisující možnosti šetrného obdělávání půdy při zachování optimální půdní struktury, možnosti využití moderních navigačních systémů při přejezdech strojů po pozemcích, včetně vyhodnocení ekonomických parametrů nově uplatněných postupů. Modelové příklady ověřené v konkrétních podmínkách vybraných zemědělských podniků budou publikovány rovněž v odborných zemědělských periodikách.
Výsledky výzkumu umožní jejím uživatelům omezit negativní vlivy způsobené utužením půdy jako důsledek nevhodného přejezdu zemědělské techniky po zemědělské půdě.
V oblasti technologických systémů pro chovy hospodářských zvířat budou nové poznatky předávány do praxe rovněž v podobě certifikovaných metodik, důraz bude ovšem kladen na prezentaci ověřených technologií, které budou ověřovány v reálných podmínkách zemědělských podniků. Součástí transferu výsledků do praxe budou publikace v odborných zemědělských periodikách a na dnech nové techniky. Výsledky výzkumu přinesou jejich uživatelům mimo jiné návrhy technologických úprav stájí, vylepšení stájového mikroklima, eliminace nežádoucích emisí a uplatnění nových společensky akceptovatelných nízkoemisních technologií.
Expertní systémy obsahující aktuální informace pro správu a využití informací, databáze techniky, informační a expertní systémy efektivního využití strojů apod. budou do praxe předávány pomocí on-line software na webových stránkách VÚZT. Uživatelům výsledků z řad zemědělských podniků umožní aktuální ekonomické informace zlepšit rozhodovací procesy před pořízením zemědělské techniky a při jejím provozu a pomohou při optimalizaci řídících procesů v zemědělském podniku.
Aktivita II –Technologie pro efektivní využití obnovitelných zdrojů energie
Popis: Řešení aktivity bude zaměřeno na výzkum a návrh technických řešení a technologických postupů, které umožní efektivní plnění strategických cílů zemědělské energetiky při minimalizaci jejího negativního vlivu na životní prostředí. Činnost bude zaměřena na bioenergetiku a řešení aktuálních problémů v oblasti využití obnovitelných zdrojů energie při dodržování ekologických limitů.
Cíl:Cílem řešení je podpořit vývoj techniky a technologie zpracování agrárních materiálů do pokročilých forem energetických nosičů a materiálových zdrojů při snižování negativních dopadů na životní prostředí.
Navrhovaná výzkumná témata:
Implementace a výstupy: Výstupy a výsledky budou implementovány do zemědělské praxe prostřednictvím aplikovaných výsledků VaVaI. Bude se jednat o ověřené technologie, zejména v oblasti využití bioplynu a jeho transformaci na biometan a využití třígeneračních zařízení. Ověření technologií čištění, stlačování a skladování biometanu a jeho následného využití např. jako pohon traktorů budou prováděny v konkrétních zemědělských podnicích, disponujících bioplynovou stanicí. Uživatelé výsledků dostanou možnost rozšíření využití produkovaného bioplynu nejen pro výrobu tepelné a elektrické energie, ale i pro využití v zemědělské technice, jako alternativní zdroj paliva. Při využití trigenerace se bude jednat o možnost dalšího využití odpadního tepla, které je v mnoha případech neúčelně vypouštěno do životního prostředí. Budou sledovány ekonomické parametry výroby a využití takto získaného paliva, výsledky budou publikovány v odborných zemědělských periodikách.
V případě termolýzy biomasy budou výsledky předávány do praxe ve formě certifikovaných metodik, užitných vzorů a patentů. Uživatelé výsledků, kterými budou nejen zemědělské podniky, ale i výrobci kotlů na biomasu dostanou možnost využití nových alternativních paliv, včetně návrhů na jejich efektivní výrobu a využití v nově navržených nízkoemisních zařízeních.
4.7. Priorita 7 – Klimatické změny
Aktivita I – Zvýšení stability a odolnosti systému pěstování plodin k výkyvům povětrnostních podmínek, zvláště nedostatku vody
Popis: Výzkumný záměr se zaměří na podmínky a opatření, které zajistí/zlepší stabilitu produkce a kvality plodin a speciálních kultur v podmínkách rostoucích teplot a potřeby vody, při současném zvyšování frekvence výkyvů počasí a výskytu extrémních povětrnostních jevů. Snížení dopadů je možné pouze s využitím kombinace více přístupů a metod. Pro tento cíl budou ověřovány inovační prvky agrotechniky, především zpracování půdy, výživy a systému hnojení minerálními a organickými hnojivy, organizace porostu, ochrany rostlin nebo aplikace fyziologicky aktivních látek, v interakci s odrůdovou skladbou. Tyto regulovatelné faktory budou studovány v kontextu půdních podmínek a průběhu počasí. Budou ověřovány nové postupy monitoringu a predikce výskytu sucha na základě meteorologických údajů, modelování dostupné zásoby vody, spotřeby a efektivnosti využití vody porostem na konkrétním pozemku a znalosti fyziologických dopadů sucha na růst a tvorbu výnosu. Bude ověřováno využití metod DPZ, zvláště snímkování s pomocí dronů. V rámci mezioborové spolupráce budou vyvíjeny expertní systémy pro použití v praxi propojené on-line se zdroji údajů o počasí a agrometeorologickými modely. Budou získávány podklady a ověřovány simulace vlivu řady agrotechnických faktorů a půdě-klimatických podmínek na stabilitu výnosů, kvalitativních parametrů, ekonomiku podniku a případných dopadů na životní prostředí. Tyto údaje podpoří rozhodování o struktuře a delimitaci plodin a systémů pěstování (např. zpracování půdy) v delším časovém horizontu v rámci podniku i v regionálním měřítku. Nové poznatky jsou také vyžadovány řídící sférou (a pojišťovnickým sektorem) pro spolehlivé rozhodování o náhradách škod v důsledku sucha a dalších negativních faktorů.
Cíl: Ověřit nové postupy pro monitoring a predikcí dopadů sucha na plodiny. Přinést vědecké poznatky pro inovaci postupů vedoucí k lepší odolnosti plodin k výkyvům počasí a zvýšení stability produkce plodin
Navrhovaná výzkumná témata:
Implementace a výstupy: Zlepšený monitoring a rychlá operativní predikce nástupu a dopadů stresu pro polní plodiny, travní porosty a speciální kultury na daném stanovišti pro přijímání účinných protiopatření. Podklady pro inovace technologie – specifikace očekávaných podmínek dostupnosti vody a teplot v kritických obdobích vývoje plodin pro regiony ČR, kritické zhodnocení odlišných technologii pěstování plodin (struktura plodin, zpracování půdy, odrůdy, organizace porostu, efektivnost využití vody aj.) z hlediska hospodaření s vodou v podmínkách rozkolísaného klimatu (včetně využití plodinových modelů). On-line expertní systémy založené na kombinaci lokálních povětrnostních a vegetačních údajů ze zemědělských podniků, údajů ze sítě stanic v ČR a pokročilých simulačních technik – uplatňování těchto expertních systémů v rámci poradenství.
Transfer do praxe bude realizován ve spolupráci se spolupracujícími zemědělskými podniky v oblastech zranitelných suchem, průběžnou konfrontací výnosových údajů a indikátorů monitoringu sucha na provozních pozemcích s výsledky modelů, zpřesňováním predikce dopadů sucha pomocí nových výsledků výzkumu.
Zemědělské podniky získají doporučení a podklady pro operativní řízení v průběhu vegetace a především pro plánování změn struktury plodin, odrůdové skladby a technologií pěstování, přínosem bude časný odhad dopadů stresu.
Šíření informací a propagace bude kromě běžných postupů (oddělení poradenství, semináře, polní dny, odborný tisk) silně zaměřeno na on-line přístupu k informacím.
4.8. Priorita 8 – Kontrola zdraví hospodářských zvířat
Aktivita I – Nemoci přežvýkavců
Popis: Tato výzkumná aktivita se bude zabývat studiem infekčních onemocnění velkých i malých přežvýkavců s ohledem na jejich patogenezi a prevenci. Jedná se zejména o virová (infekční bovinní rhinotracheitida, bovinní virová diarhoe, klíšťová encefalitida), ale i významná bakteriální onemocnění (paratuberkulóza). Základními metodickými přístupy budou intenzivní spolupráce s chovateli, orientace v praktických podmínkách výskytu původců onemocnění, jejich přímý laboratorní průkaz kultivačními a molekulárně biologickými metodami, nepřímý průkaz původce detekcí antigenně-specifické imunitní odpovědi, studium aktuální epidemiologické situace v chovech s různou velikostí a technologií, vývoj experimentální vakcíny a metod průkazu rozvoje imunitní odpovědi a vývoj programů kontroly studovaných onemocnění. Významnou součástí bude vyhodnocení ekonomického dopadu realizace projektu.
Cíl: Dosáhnout snížení výskytu uvedených onemocnění v chovech přežvýkavců v České
Implementace a výstupy, příp. navrhovaná témata:
Budou navrženy nové postupy diagnostiky, terapie a prevence onemocnění u velkých a malých přežvýkavců.
Transfer výsledků do praxe bude realizován cestou vydávání certifikovaných metodik, publikování odborných článků, pořádání odborných seminářů (VÚVeL Fest aj.), přímým poradenstvím v zemědělských podnicích (chovech) mj. ve spolupráci se Zemědělským svazem ČR, řízením ozdravovacích programů odbornými týmy výzkumné základny (VÚVeL, VFU Brno, další), telefonickými konzultacemi aj. Spolupráce s chovateli bude zajišťována mj. v rámci činnosti Pracovní skupiny MZe ČR pro Národní ozdravovací program onemocnění IBR skotu, zapojením do činnosti Společné zdravotní komise svazů chovatelů skotu ČR, spoluprací s chovatelskými svazy, přímou činností v zemědělských podnicích, komunikací s chovateli. Zemědělským podnikům, resp. všem chovatelům uvedené aktivity přinesou zlepšení zdravotního stavu chovaných zvířat, významnou úsporu finančních nákladů, dosud vynakládaných na léčení nemocných zvířat, lepší ekonomické výsledky. Spotřebitelům budou nabízeny kvalitnější a bezpečnější potraviny. Charakteristika zemědělských podniků: odborné aktivity budou zajišťovány ve spolupráci se všemi kategoriemi chovatelů skotu a dalších přežvýkavců, bez ohledu na jejich velikosti, na základě jejich zájmu, za stanovených podmínek vzájemné spolupráce. Implementace výsledků bude mít podobu přímého využívání doporučených opatření na základě provedených odborných (i laboratorních) vyšetření, analýz chovů a dalších forem spolupráce. Majitelům zemědělských podniků dosažené výsledky vzájemné spolupráce přinesou zejména lepší ekonomické výsledky jejich činnosti a umožní to zvýšit jejich konkurenceschopnost, přičemž se tak stane mj. na základě zvýšení pohody chovaných zvířat, jejich lepšího zdravotního stavu, nižšího výskytu u nich zjišťovaných onemocnění, nižší spotřeby léků, snížení výskytu rezistence k antimikrobikům v oblasti veterinární, ale i humánní medicíny atd. Uvedené postupy je nutné zavádět s ohledem na rostoucí nároky spotřebitelů na podmínky chovu hospodářských zvířat, míru jejich životní pohody, kvalitu produkovaných potravin, ale také na rostoucí míru konkurenčního boje na světových trzích, na nichž jsou i naši chovatelé nuceni uplatňovat výsledky svojí činnosti.
Aktivita II – Nemoci prasat
Popis: Výzkumná aktivita se bude zabývat studiem infekčních onemocnění prasat s ohledem na jejich patogenezi a prevenci. Jedná se zejména o virová (virus prasečího reprodukčního a respiračního syndromu, cytomegalovirus) nebo bakteriální (salmonela, klostridie, E. coli, mykobakterie, aktinobacilus a nebo hemofilus. Základními metodickými přístupy budou přímý průkaz původce kultivačními nebo molekulárně biologickými metodami, nepřímý průkaz původce detekcí antigenně-specifické imunitní odpovědi, aktuální epidemiologická situace v chovech s různou velikostí a technologií chovu, vývoj experimentálních vakcín a metod průkazu rozvoje imunitní odpovědi, vývoj programů kontroly studovaných onemocnění, interakce hostitele a patogenního agens. Významnou součástí bude vyhodnocení ekonomického dopadu realizace projektu.
Cíl: Dosáhnout snížením výskytu uvedených onemocnění v chovech prasat v České republice
vytvoření příznivějších předpokladů pro jejich chov a ekonomickou prosperitu chovatelů.
Implementace a výstupy, příp. navrhovaná témata:
Budou navrženy nové postupy diagnostiky, terapie a prevence onemocnění prasat a skotu.
Transfer výsledků do praxe bude realizován cestou vydávání certifikovaných metodik, publikování odborných článků, pořádání odborných seminářů (VÚVeL Fest aj.), přímým poradenstvím v zemědělských podnicích (chovech) mj. ve spolupráci se Zemědělským svazem ČR, řízením ozdravovacích programů odbornými týmy výzkumné základny (VÚVeL, VFU Brno, další), telefonickými konzultacemi aj. Spolupráce s chovateli bude zajišťována mj. zapojením do činnosti Zdravotní komise svazů chovatelů prasat v Čechách a na Moravě, přímou činností v zemědělských podnicích, komunikací s chovateli. Zemědělským podnikům, resp. všem chovatelům uvedené aktivity přinesou zlepšení zdravotního stavu chovaných zvířat, významnou úsporu finančních nákladů, dosud vynakládaných na léčení nemocných zvířat, lepší ekonomické výsledky. Spotřebitelům budou nabízeny kvalitnější a bezpečnější potraviny. Charakteristika zemědělských podniků: odborné aktivity budou zajišťovány ve spolupráci se všemi kategoriemi chovatelů prasat, bez ohledu na jejich velikosti, na základě jejich zájmu, za stanovených podmínek vzájemné spolupráce. Implementace výsledků bude mít podobu přímého využívání doporučených opatření na základě provedených odborných (i laboratorních) vyšetření, analýz chovů a dalších forem spolupráce. Majitelům zemědělských podniků dosažené výsledky vzájemné spolupráce přinesou zejména lepší ekonomické výsledky jejich činnosti a umožní to zvýšit jejich konkurenceschopnost, přičemž se tak stane mj. na základě zvýšení pohody chovaných zvířat, jejich lepšího zdravotního stavu, nižšího výskytu u nich zjišťovaných onemocnění, nižší spotřeby léků, snížení výskytu rezistence k antimikrobikům v oblasti veterinární, ale i humánní medicíny atd. Uvedené postupy je nutné zavádět s ohledem na rostoucí nároky spotřebitelů na podmínky chovu hospodářských zvířat, míru jejich životní pohody, kvalitu produkovaných potravin, ale také na rostoucí míru konkurenčního boje na světových trzích, na nichž jsou i naši chovatelé nuceni uplatňovat výsledky svojí činnosti.
B. Imunologie, farmakologie a imunoterapie
Aktivita I – Klinická a laboratorní imunologie
Popis: Výzkumná aktivita je zaměřena mj. na vývoj a využití nových laboratorních technik, kterými jsou rozšiřovány diagnostické metody v oblasti poruch funkce imunitního systému zvířat, ale jsou také studovány dopady neinfekčních chorob na funkci imunitního systému. Vybranými cíly bude stanovení protilátek proti vybraným onemocněním v krevním séru hospodářských zvířat laboratorní analýzy zvolených imunitních parametrů. Budou hledány mechanismy stimulace imunitních funkcí u hospodářských zvířat.
Cíl: Dosáhnout nových poznatků v oblastech veterinární imunologie.
Implementace a výstupy, příp. navrhovaná témata:
Tato odborná aktivita má více teoretický základ, než aktivity předchozí, věnované problematice chovu hlavních druhů hospodářských zvířat. Oblast imunologie má však zcela zásadní význam právě v současných podmínkách chovů hospodářských zvířat s rostoucí užitkovostí, jež je vždy spojena s prudce se zvyšujícími požadavky na odolnost a adaptabilitu zvířat k rostoucí zátěže jejich produkcí. S touto problematikou se chovatelé hospodářských teprve seznamují, nedoceňují dosud plně její význam. O to více bude třeba uplatnění všech výše uvedených principů spolupráce s chovateli v jejich zemědělských podnicích – právě prostřednictvím výše popsaných postupů.
Aktivita II – Farmakologie, vakcinologie, preklinické animální modely
Popis: Výzkumná aktivita je zaměřena na vývoj vakcinačních systémů pro mukózní neninvazivní imunizaci na bázi nanovláken a biokompatibilních nanočástic, vývoj molekulárních adjuvans na bázi nanoliposomálních nosičů a derivátů normuramylových glykopeptidů, vývoj cílených terapeutik pro léčbu nádorů a infekčních onemocnění a rozvoj pokročilých farmakologických, imunologických a toxikologických in vitro a in vivo animálních modelů pro preklinické testování léčiv a vakcín.
Cíl: Vývoj nových léků, adjuvans a vakcín pro hospodářská zvířata.
Implementace a výstupy, příp. navrhovaná témata:
Tato odborná aktivita má rovněž více teoretický základ, než předchozí aktivity, věnované problematice chovu hlavních druhů hospodářských zvířat. Oblast farmakologie a vakcinologie má však velký a nezastupitelný význam v současných podmínkách chovů hospodářských zvířat s rostoucí užitkovostí. Výsledky výzkumné činnosti budou chovatelům předávány za spolupráce s podniky farmaceutického průmyslu a to cestou vývoje, ověřování, schvalování, výroby a uplatnění nově vyvinutých vakcín a léků, účinných proti ekonomicky významným, případně nově se šířícím přenosným onemocněním. Uvedené postupy (resp. výstupy) se stanou přímou součástí zdravotních programů chovů jednotlivých druhů hospodářských zvířat. I zde bude třeba uplatnění všech výše uvedených principů spolupráce s chovateli v jejich zemědělských podnicích – právě prostřednictvím výše popsaných postupů.
C. Produkční a preventivní medicína, biosekurita, kontrola antimikrobní rezistence
Aktivita I – Produkční a preventivní medicína – Managament zdraví a produkce hospodářských zvířat
Popis: Výzkumná aktivita je věnována vytvoření nového komplexního programu aktivní tvorby a kontroly zdraví hospodářských zvířat, založeného na preventivních zootechnických a veterinárních postupech, zajišťujících snížení výskytu nemocnění, spotřeby léků, výskytu rezistence k antimikrobikům, současně i vyšší pohodu a produkci zvířat, celkovou efektivitu jejich chovu a produkci kvalitnějších a bezpečnějších potravin.
Cíl: Vývoj a realizace nových, komplexních systémů a postupů v podmínkách chovů skotu, malých přežvýkavců, prasat, ryb, včel i dalších méně často chovaných druhů hospodářských zvířat, vedoucích k nižšímu výskytu onemocnění chovaných zvířat, nižší spotřebě léčiv, efektivnější kontrole rezistence k antimikrobikům a ve svých důsledcích k produkci kvalitnějších potravin pro lidskou výživu.
Implementace a výstupy, příp. navrhovaná témata:
Tato odborná aktivita představuje typickou ukázku možnosti řešení aktuálních potřeb moderního zemědělství, resp. její významné oblasti – živočišné výroby. Chov všech druhů hospodářských zvířat je dosud poznamenán konzervativním přístupem ke kontrole jejich zdravotního stavu. Chovatelé mnohdy ne zcela dostatečným naplňováním existujících předpokladů produkce (rezervami) ve svých hospodářstvích nechtěně navozují podmínky k rozvoji infekčních i neinfekčních (často metabolických) onemocnění, narušujících pohodu, zdravotní stav a produkci chovaných zvířat. Stávající přístup většiny pracovníků veterinární služby je (historicky) zaměřen na terapii (až klinicky se projevujících, rozvinutých) forem onemocnění hospodářských zvířat, za což (oprávněně) následně vyžadují úhradu (za úkon, dopravu, příp. uplatněné léky). Avšak takto (pozdě) léčená zvířata se mnohdy, i přes vynaloženou finančně náročnou terapii, nevracejí k produkci, ale jsou mnohdy z chovu vyřazována, případně i uhynou. Principy moderních chovů všech druhů hospodářských zvířat proto dnes jednoznačně vyžadují nastolení principů preventivní péče, zaměřené na docílení co nejlepšího zdravotního stavu chovaných zvířat, posílení jejich imunitního systému, adaptability a tím i odolnosti k rozvoji onemocnění. Principy produkční a preventivní medicíny jsou ve skutečnosti ryze zootechnického charakteru – jsou jimi totiž zejména kvalita manažerské práce a ošetřovatelské činnosti, zajištění co nejvyšší míry pohody zvířat uplatňováním optimálních chovatelských podmínek a technologií, úroveň a zaměření šlechtitelské práce, uplatňování optimálních postupů odchovu mláďat a brakace ve stádu, výroby kvalitních krmiv, optimální výživy zvířat a kontroly jejich metabolismu a dalších prvků činnosti chovatelů. Všechny tyto postupy jsou nyní nově přijímány chovatelskou veřejností s velkým zájmem a postupně (se zpožděním) se jimi začíná řídit i veterinární sféra. Vyžadují však další rozpracování a ověřování, jež je možné uskutečňovat jen za uplatňování všech výše popsaných postupů spolupráce mezi výzkumnou základnou a chovatelskou praxí. Přínos komplexní realizace preventivně medicínských postupů je obrovský (a nutný!) a to u v řadě důležitých oblastí – mj. při zajišťování (stále více) veřejností požadované míry pohody chovaných zvířat, ve snížení výskytu onemocnění a spotřeby léků, v celkově vyšší produkci chovů hospodářských zvířat, v nichž jsou principy produkční a preventivní medicíny důkladně rozpracovány a realizovány, ve výrazně lepších ekonomických výsledcích chovů, ve vyšší kvalitě produkovaných potravin, ale i v pozitivní odezvě spotřebitelů k takto vedeným chovů, ve svých důsledcích i v aktivním zajišťování zdraví lidí.
Zcela zásadní význam má pak problematika kontroly výskytu rezistence k antimikrobikům, jíž je věnována následující aktivita.
U všech uvedených postupů je v současné době zjišťován velký zájem chovatelské veřejnosti, bez výjimky u všech chovaných druhů hospodářských zvířat a to v podobě jasně deklarovaného zájmu z praxe o finanční podporu projektů, zaměřených na uvedenou problematiku, skutečného zájmu chovatelů o transfer výsledků výzkumu, zájmu o konkrétní spolupráci mezi chovateli a výzkumnými pracovníky, s plným uznáním reálného přínosu chovatelů všech kategorií i všech druhů hospodářských zvířat.
Aktivita II – Rezistence k antimikrobikům
Popis: Výzkumná aktivita je zaměřena na kontrolu výskytu rezistence kantimikrobikům. Část aktivit je spojena s vývojem metodik pro stanovení citlivosti bakteriálních izolátů, získaných z různých druhů zvířat k testovaným (užívaným) antimikrobiálním látkám, dalším krokem bude aplikace poznatků cestou intenzivní spolupráce s odbornou a chovatelskou praxí (chovateli hospodářských zvířat, chovatelskými svazy, SVS ČR, ÚSKVB) mj. cestou odborných publikací, odborných seminářů, předávání ověřených technologií a certifikovaných metodik i přímého odborného působení v chovech.
Cíl: Účinně bojovat proti stávající hrozbě – rezistenci k antimikrobikům při jejich použití ve veterinární a humánní medicíně.
Implementace a výstupy, příp. navrhovaná témata:
4.9. Priorita 9 - Lesnictví
Jak bylo konstatováno v SVA, vědecko-výzkumné aktivity v oblasti lesnictví by měly prioritně cílit k zajištění zachování a zlepšení stavu lesa a současně naplňovat trvale všechny jeho funkce. Současně by měly posilovat konkurenceschopnost odvětví a zvyšovat, resp. obnovovat biodiverzitu a ekologickou stabilitu lesů. Obecně vzato, vědecko-výzkumné aktivity musí vést k posílení významu lesního hospodářství pro ekonomický rozvoj venkova a k větší akceptaci lesního hospodářství jako hospodářské činnosti veřejností.
ČTPZ bude podporovat, aby strategie výzkumné agendy pro oblast lesnictví byla mnohem více provázána se zemědělstvím a komplementarita zemědělské a lesnické strategie systematicky podporována. V moderních směrech evropských zemí je lesní hospodářství důležitou součástí bio- ekonomie, která je výchozím konceptem pro využívání přírodních obnovitelných zdrojů a dosahování udržitelného rozvoje.
Hlavními cíli ČTPZ k dosažení vize bude řešení dílčích otázek šesti hlavních prioritních oblastí - aktivit, které jsou mmj. rozpracovány i v Závěrech a doporučeních Koordinační rady k realizaci Národního lesnického programu II:
Aktivita I - Konkurenceschopnost lesního hospodářství a navazujících zpracovatelských oborů
Popis: Posílit konkurenceschopnost všech zájmových skupin včetně živnostenského podnikání v rámci celého hodnotového řetězce založeného na lesním hospodářství. Snižování vývozu dřevní hmoty z ČR. Podporovat výzkum a vývoj směrující k lepšímu využití dřevní hmoty a hledání nových produktových možností s uplatněním dřeva. Zkvalitnění komunikace lesnicko-dřevařského sektoru směrem k odborné i laické veřejnosti je problém, které v odborných kruzích rezonuje již řadu let a vyžaduje koncepční a jednotné řešení. Dlouhodobě pojatá systémová komunikace a osvěta, představující dřevo jako nadčasový materiál mnohostranného užití, doposud v ČR chybí. Vyšší spotřebě dřeva brání i celá řada předsudků a dlouhodobě zažitých mýtů. Ačkoliv v posledních desetiletích významně pokročil výzkum i vlastní zpracování dřeva a produktů na bázi dřeva, do povědomí nejen laické v
Cíl: Vytvořit podmínky pro vyšší domácí využívání a spotřebu dřeva a výrobků ze dřeva.
Navrhovaná výzkumná témata - příklady:
Implementace a výstupy:
Aktivita II - Adaptační opatření lesů v souvislosti se změnou klimatu
Popis: Měnící se přírodní podmínky ovlivňují nejen produkční schopnosti lesních ekosystémů, ale mají výrazný vliv rovněž na zajišťování a plnění ostatních mimoprodukčních funkcí lesa. Zajištění trvale udržitelného hospodaření je základním úkolem plánovitého lesního hospodářství již desítky let. Tento požadavek se stává v podmínkách probíhající změny klimatu ještě důležitější.
Z tohoto důvodu je nezbytné zaměřit výzkumné aktivity na zachování stavu, odolnosti a resilience lesů a na tvorbu adaptačních strategií, kterými bude trvalost plnění funkcí lesa udržena a zajištěna i při změněných klimatických podmínkách, a jejich realizaci.
Cíl: Pěstování prostorově a druhově rozrůzněných porostů s co největším využitím přírodních procesů, pestré dřevinné skladby, přirozené obnovy a variability pěstebních postupů při zachování či zvýšení trvalé produkce dřeva.
Navrhovaná výzkumná témata - příklady:
Implementace a výstupy:
Aktivita III - Ekosystémové služby v lesním hospodářství
Popis: V ekosystémových službách lesa se promítají veškeré přínosy lesa jako významné složky globálního ekosystému. Zásadní vliv na kvalitu ekosystémových služeb má zdravý a funkční les, v němž hraje důležitou roli biodiverzita. V širším kontextu by se měly promítat ekosystémové služby lesa i do rozšířeného statistického účetnictví přírodního kapitálu. Současná úroveň poznání v oblasti ekosystémových služeb vede k jejich podpoře a rozvíjení v celém jejich spektru s tím, že zatím nebyly vyvinuty dostatečné technické a ekonomické nástroje.
Cíl: Upravit stávající systém náhrad za škody a újmu na lesním majetku, vzniklé z důvodu ochrany přírody a schválit jeho legislativní podobu.
Navrhovaná výzkumná témata - příklady:
Implementace a výstupy:
a) Navrhnout systém odpovídajících náhrad za škody a újmy na lesním majetku, úpravou zákona odstranit problémy spojené se vznikáním újmy za omezení hospodaření z důvodu ochrany přírody.
Aktivita IV - Zdravotní stav lesa
Popis: Zdravotní stav lesních ekosystémů je klíčovým faktorem pro plnění jak produkčních, tak mimoprodukčních funkcí lesa. Pouze stabilní lesní porosty mohou plnohodnotně plnit všechny očekávané funkce. Vzhledem k délce doby obnovy lesa je třeba ve všech růstových fázích zabránit jeho velkoplošným disturbancím, které by v konečném důsledku vedly k potlačení těchto funkcí.
V souvislosti se změnou klimatu se zvyšuje význam doposud indiferentních druhů (narůstá jejich škodlivost a patogenita), mění se areály rozšíření škůdců a patogenů. V synergii klimatické změny a transportu biologického materiálu se zvyšuje riziko šíření invazních druhů. Na základě významu ekonomických škod jak v zemědělství, tak v lesnictví lze za jeden z aktuálně nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících produkční funkce označit zvěř.
Cíl: Vyhodnocení všech klíčových faktorů, ovlivňujících zdravotní stav lesa, jejich rozbor a návrh potřebných opatření k podpoře zajištění či zlepšení stabilních a zdravých lesních porostů.
Navrhovaná výzkumná témata - příklady:
Implementace a výstupy:
Aktivita V - Monitoring a inventarizace lesních ekosystémů
Popis: S plněním všech důležitých funkcí lesa je spjata potřeba kontinuálního zjišťováni stavu lesa a vývoje všech jeho složek. Výzkum v této oblasti by měl být zaměřen na využití nejmodernějších technologií v satelitním, leteckém a bezpilotním snímkování, jejich možných vzájemných kombinací, kombinací s pozemním zjišťováním a jejich uplatnění v lesnickém výzkumu a praxi. Z hlediska pozemního zjišťování dat je důležité zaměřit výzkum na potenciální aplikaci laserových a jiných moderních technologií. Pro praktické lesní hospodářství je rovněž důležitý vývoj a využití mobilních aplikací, které umožňují efektivní sběr, přenos a zpracování různého druhu informací o lese a lesní hospodářské činnosti.
Cíl: Využití moderních technologií v satelitním, leteckém a bezpilotním snímkování zajistit jejich uplatnění v lesnickém výzkumu a praxi.
Navrhovaná výzkumná témata - příklady:
Implementace a výstupy:
Aktivita VI - Zvěř a myslivost
Popis: Zvěř významně ovlivňuje jak lesní prostředí, tak zemědělskou i urbanizovanou krajinu. Její vliv na ekosystém je jednak přímý, kdy ovlivňuje strukturu společenstev spásáním, defekací, apod., tak nepřímý, kdy její působení (loupání, ohryz) může být vstupní branou pro rozvoj houbových patogenů, jejichž působení se projeví po dobu i několika desítek let.
Mimo škody působené zvěří na lesních i zemědělských kulturách mezi problematické oblasti dále patří např. konflikt mezi zvěří a obyvatelstvem (pronikání zvěře do intravilánů obcí, intenzivní využívání krajiny obyvatelstvem a rušení obvyklých biorytmů zvěře), šíření nových onemocnění přenosných na člověka nebo hospodářská zvířata, snižování početnosti kurovitých ptáků a ztráta vhodných biotopů atd. V následujícím období mnoho z těchto témat bude stále aktuálnější a je potřeba se zaměřit i na tyto oblasti.
Cíl: Cílem současného mysliveckého výzkumu by mělo být vytvoření systému hospodaření, který bude reflektovat hospodářské, ekosystémové a společenské zájmy zainteresovaných subjektů.
Navrhovaná výzkumná témata - příklady:
Implementace a výstupy: