Anglicky: Increasing biodiversity in wood-pastures by protecting small shrubby patches
Zdroj: Duygu P. Oksuz, Carlos A. S. Aguiar, Susana Tápia, Esteve Llop, Paula Lopes, Artur R. M. Serrano, Ana L. Leal, Cristina Branquinho, Otilia Correia, Ana Rainho, Ricardo A. Correia, Jorge M. Palmeirim. Oksuz D. P., Aguiar C. A. S., Tápia S., Llop E., Lopes P., Serrano A. R. M., Leal A. I., Branquinho C., Correia O., Rainho A., Correia R., Palmeirim J. M., 2020: Increasing biodiversity in wood-pastures by protecting small shrubby patches. Forest Ecology and Management. Volume 464. DOI: https://doi.org/10.1016/j.foreco.2020.118041.
Klíčová slova: "pastevní les, biologická rozmanitost, agroekosystém, křovinaté porosty, pastevní systémy"
Dostupný z: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S037811271931727X?via%3Dihub
Přeměna přírodních stanovišť na produkční půdu a její intenzivní využívání je jednou z největších hrozeb pro světovou biologickou rozmanitost. Jedním z nejvýznamnějších faktorů mající vliv na úbytek biologické rozmanitosti v produkční krajině, dominantně obhospodařované lesnickým nebo zemědělským způsobem, je pokles rozmanitosti stanovišť (odborně nazývané homogenizace krajiny).
Pastevní lesy jsou ekosystémem, který je tvořen travním společenstvem s proměnlivým výskytem stromů. Pastevní lesy (nebo jejich pozůstatky) lze nalézt prakticky v celé Evropě (především ve východní a jižní, u nás je pastva v lesích zakázána). Potenciál pastevních lesů pro podporu biologické rozmanitost je vysoký, ale v některých případech může být významně omezen prostorovou rozmanitostí stanoviště. Pastevní lesy jsou primárně vytvářeny prořezávkami lesního porostu a umělým odstraňováním keřového patra. Stanoviště je tedy omezeno pouze na bylinné a stromové patro. Autoři této studie předpokládají, že ochrana keřového patra (aspoň v některých částech) umožní obnovu původní vegetace (dojde ke zvýšení stanovištní rozmanitosti), což následně zvýší biologickou rozmanitost pastevních lesů. Křovinaté porosty také poskytují hnízdní možnosti a potravinové zdroje (bobule) pro mnoho ptačích druhů, které se nacházejí v pastevních lesích. Stejně tak existují i jiné skupiny obratlovců (např.: zajíc polní), kteří profitují z přítomnosti křovinatých porostů a využívají je jako útočiště (refugia).
V rámci této studie autoři sledovali vliv přítomnosti keřových porostů v pastevních lesích na biodiverzitu stanoviště. Data byla sbírána v letech 2012-2014 ve dvou lokalitách (Freixo do Meio a Barrocal dos Ricos) v jižním Portugalsku. Obě lokality mají středozemní klima s teplým a suchým létem. Na obou lokalitách je dominantním druhem dub korkový (Quercus suber) a dub okrouhlolistý (Quercus rotundifolia). Studie byla provedena na 13 malých křovinatých plochách (252–3000 m2) a na 11 přiléhajících travnatých plochách. Pro vyhodnocení vlivu křovinatých porostů na biologickou rozmanitost pastevních lesů byly vybrány jako indikátory rostliny (definují strukturu ekosystému a jsou silně ovlivňovány pastvou a managementem), lišejníky (odrážejí prostředí mezi atmosférou a substrátem, jsou považovány za spolehlivé ekologické indikátory a reagují na intenzitu pastvy) a Coleoptera (brouci) (skupina členovců složená z druhů s různými potravními požadavky, které jsou citlivé na pastvu).
Obr. 1: Počet nalezených druhů ve dvou studovaných oblastech Freixo do Meio a Barrocal dos Ricos s i bez křovinatých ploch. Z obrázku je evidentní, že přítomnost křovinatých ploch v oblasti Freixo do Meio významně zvyšuje druhovou rozmanitost u všech sledovaných taxonů. V oblasti Barrocal dos Ricos je evidentní vyšší druhová rozmanitost pouze u rostlin a lišejníků. Zdroj: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S037811271931727X?via%3Dihub.
Autoři studie zjistili, že navzdory velmi malé ploše křovinatých porostů (nejmenší 252 m2), byla druhová rozmanitost zcela odlišná od travnatých ploch (Obr. 1). Nejvýznamnější odchylky byly nalezeny u rostlinných druhů, jelikož na travnatých plochách dochází k umělému potlačování lesních druhů, které jsou součástí místní přirozené vegetace. U brouků (Coleoptera) měly křovinaté porosty a travnaté plochy velmi odlišné druhové složení, jelikož brouci (Coleoptera) využívají vyšší množství potravních zdrojů, které jim křovinaté plochy nabízí. Přítomnost křovinatých ploch významně posílila druhovou rozmanitost sledovaných pastevních lesů, o 42 % v případě rostlin, o 27 % u lišejníků a o 29 % u brouků (průměr z obou sledovaných lokalit). To lze považovat za velmi významný nárůst vzhledem k tomu, že křovinaté plochy pokrývaly ve studovaných oblastech méně než 0,5 % rozlohy pastevních lesů. Celkově bylo na obou lokalitách identifikováno 75 druhů rostlin, 65 druhů lišejníků a 56 druhů brouků.
Výsledky této studie poukazují na to, že ochrana malých křovinatých ploch je nízkonákladovým opatřením s jednoduchou možností realizace, která podstatně zvyšuje biologickou rozmanitost stanoviště a významně neovlivňuje ekonomickou hodnotu pastevních lesů. Autoři studie uvádějí, že křovinaté plochy je vhodné ochraňovat a zřizovat v místech, kde je obtížné udržovat travnatý porost (např. oplocením).
