Anglicky: Loss of soil organic matter following cultivation of long-term pasture: effects on major exchangeable cations and cation exchange capacity
Zdroj: Curtin, D., Fraser, P. M., Beare, M. H. 2015. Loss of soil organic matter following cultivation of long-term pasture: effects on major exchangeable cations and cation exchange capacity. Soil Research 53, 377-385.
Klíčová slova: "organická hmota, acidifikace, plodiny na orné půdě, kationtová výměnná kapacita, pastviny, půda c, intenzita obdělávání půdy."
Dostupný z: https://doi.org/10.1071/SR14173
Půdní organickou hmotu (POH) tvoří soubor všech neživých organických látek nacházejících se v půdě nebo na jejím povrchu v různém stupni rozkladu. Vytváří se z ní stabilní složka půdy – humus. Ten v půdě vytváří s neživou anorganickou složkou organominerální komplexy a ovlivňuje tak procesy v půdě a má velký vliv na všechny půdní vlastnosti. Ty hrají důležitou roli při udržování kationtů a při regulaci dostupnosti živin. Vzhledem k tomu, že půdní organická hmota (POH) vykazuje vysokou hustotu záporných iontů ve srovnání s minerálními částicemi, přispívá k nepřiměřené kationtové výměnné kapacitě půdy, (KVK). Změny způsobené správou POH, by tedy mohly mít významný vliv na zadržování a vyluhování kationtů. Je známo, že mechanická likvidace (kultivace) trvalých travních porostů vede k vyčerpání půdní organické hmoty (POH), ale zatím nebyl zdokumentován vliv na velikost sorpčního komplexu a zastoupení výměnných kationtů. Vliv kultivace na KVK může záviset na kvalitativních i kvantitativních změnách v POH.
Studie měřila 8 let po přeměně pastviny pro ovce (jetelotravní směs - jílek vytrvalý a jetel plazivý) na ornou půdu, kationtovou výměnnou kapacitu (KVK) a výměnné kationty (vápník, hořčík, draslík, sodík v (15-25 cm), jakož i uhlík a dusík. Pokus byl založen na třech variantách zpracování půdy. 1. orná půda, intenzivní pěstování, 2. minimalizační technologie (mělká kultivace do 10 cm), 3. úhor (udržované bez rostlin pomocí herbicidů, nekultivované). 8 letá plodinová rotace byla: ječmen, pšenice, hrách, ječmen, hrách, ječmen, ječmen, ječmen. Jako kontrolní varianta byla udržována pastvina pro ovce.
Po 8 letech v rámci střídání plodin na orné půdě byly zásoby C v půdě o 10 % menší než u pastviny. Vertikální rozložení (POH) bylo ovlivněno zpracováním půdy, avšak bez vlivu na celkové množství POH v 25 cm (P> 0,05). Varianta úhor, vykazovala u C ztrátu 13 t.ha-1, kde klesly ekvivalenty celkového výměnného kationtu (Ca, Mg, K, Na) o 47 kmol.ha-1, snížení o 20% ve srovnání s pastvinou. Pokles kationtové výměnné kapacity vedl k selektivnímu uvolňování kationtů s nižší afinitou k POH (K, Na, Mg). Menší ztráty vyměnitelných kationtů byly zaznamenány při střídání plodin na orné půdě (průměrně 31 kmol.ha-1), bez rozdílu mezi variantami při zpracování půdy. Efektivní KVK, klesá na úhoru i na variantách se zpracováním půdy, vlivem vyčerpání POH (přímý účinek); a vlivem okyselování půdy (nepřímý účinek). Existují důkazy o tom, že organická hmota, která byla vyčerpána v rámci střídání plodin na orné půdě, měla nižší KVK než SOM jako celek.
