Anglicky: Transmission routes of African swine fever virus to domestic pigs: current knowledge and future research directions
Zdroj: Guinat, S., Gogin, A., Blome, S., Keil, G., Pollin, R., Pfeiffer, D.U., Dixon, L. 2016. Transmission routes of African swine fever virus to domestic pigs: current knowledge and future research directions. Veterinary Record, 178, 262-267. doi: 10.1136/vr.103593
Klíčová slova: "africký mor prasat, cesty přenosu, znalosti, zaměření výzkumu"
Dostupný z: https://veterinaryrecord.bmj.com/content/vetrec/178/11/262.full.pdf
Africký mor prasat (AMP) představuje pro všechny evropské chovatele prasat významnou hrozbu. Od roku 2007 byla prokázána ohniska Afrického moru prasat na Kavkaze, postupně se virus AMP šíří ve východní Evropě a v pobaltských zemích, kde producentům prasat způsobuje vážné ekonomické škody.
V posledních několika letech se kromě toho dramaticky zvyšuje počet případů průkazu viru AMP v populacích divokých prasat. Jako hlavní cesty přenosu viru AMP byly potvrzeny hypotézy přímého přenosu infekce vzájemným kontaktem infikovaných divokých prasat s domácími prasaty prostřednictvím infekčních tělesných tekutin a také aerosolem na krátké vzdálenosti. Současné poznatky ukazují, že přenos viru AMP je možný také konzumací kontaminovaného krmiva.
Značné mezery ve znalostech vlastností viru AMP však vyžadují naléhavou potřebu výzkumu zaměřeného na zjišťování dynamiky nepřímého přenosu viru AMP prostřednictvím různých faktorů životního prostředí, minimálních infekčních dávek pro domácí prasata při konzumaci krmiv, obsahujících tepelně neošetřené tkáně uhynulých infikovaných prasat, pravděpodobnost efektivního přenosu viru AMP kontaktem mezi infikovanými divokými prasaty a prasaty domácími, úroveň rizika šíření viru AMP u divokých prasat, která přišla do kontaktu s virem AMP a přežila, mají v krvi protilátky, stávají se nosiči a rezervoárem viru, který přenáší. V terénních podmínkách bude mít délka a rozsah expozice významnou úlohu při určování přenosu infekce od divokých prasat na domácí prasata. Dále je nezbytné věnovat pozornost potenciální perzistenci viru v populacích divokých prasat a v neposlední řadě i vliv lidského chování na šíření viru AMP.
Existují stále pochybnosti o možném snížení virulence kmenů AMP v oblasti Kavkazu, východní Evropy a pobaltských zemí, a z toho plynoucí možnost chronického průběhu infekce, kdy se infikovaná volně žijící i domácí prasata zotaví a stávají se nositeli viru AMP.
Stejně tak je potřeba soustředit pozornost na další výzkum v oblasti evoluce, molekulární epidemiologie, patologie a imunologie infekcí virem AMP, stejně tak i potenciální riziko přenosu viru AMP kontaminovanými předměty (povrch vozidel, vybavení, pracovní oděv a pomůcky).
Výsledky, získané v rámci vědeckého výzkumu ve výše uvedených oblastech, vytvoří předpoklady pro optimalizaci účinných metod eradikace Afrického moru prasat včetně návrhu zásad biologické bezpečnosti, zaměřených na minimalizaci rizika přenosu AMP do chovů domácích prasat.
