Anglicky: Improving the yield and nutritional quality of forage crops

Zdroj: Capstaff, N.M., Miller, A.J. 2018. Improving the yield and nutritional quality of forage crops. Frontiers in Plant Science. 9. Article number 535. DOI: 10.3389/fpls.2018.00535

Klíčová slova: "pícniny, zvýšení kvality,produkce trav, jeteloviny, šlechtění, management"

Dostupný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5928394/pdf/fpls-09-00535.pdf


Pícniny představují v globálním měřítku 26% souše a přibližně 70% ze zemědělské půdy. Navzdory jejich významu, je jejich výzkum výrazně méně intenzivní ve srovnání s obilninami, ovocem nebo zeleninou. Přitom u nich může být použita řada obdobných výzkumných postupů jako u ostatních plodin, což díky jejich globálnímu významu může přinést výrazné zlepšení potravinové soběstačnosti a politické stability.

Výnos píce a jeho stabilita zůstává pravděpodobně nejvýznamnějším kritériem pro zlepšení pícních plodin a je cíleno především na zvyšování rychlosti růstu či na vlastnosti kořenového systému. Důraz je rovněž kladen na udržení či zlepšení nutriční hodnoty pícní biomasy. Hlavní nástroj pro ovlivnění vlastností pícnin představuje pokročilé šlechtění, využívající moderní šlechtitelské metody, jako například QTL nebo MAS. Zde lze využívat i podobnosti genů mezi druhy, které vychází ze studia modelových organismů. Z hlediska zvyšování nutriční hodnoty by měl výzkum rovněž cílit na proteom pro listy a stonky zvlášť, neboť v listech jsou aktivní především fotosyntetické enzymy (RuBisCO) či jiné enzymy pro zpracování uhlíku, zatímco ve stoncích je to především metabolická dráha pro biosyntézu ligninu.  Perspektivu představuje i využití transgenních rostlin, například k ovlivnění proteinového, resp. aminokyselinového složení. Výzkum se dále zaměřuje na lepší využití fruktanů, snížení obsahu rezistentního škrobu či naopak zvýšení obsahu vodorozpustných sacharidů nebo taninů. Velmi důležitá je rovněž adaptace rostlin proti stresovým faktorům, kde je třeba soustředit se na metabolické mechanismy odolnosti proti stresu (např. sucho).

Další možnosti se nabízí i v manipulaci mikrobiomem v rizosféře, kde je důležité například studium mykorrhizních vztahů nebo vlastností některých tropických trav, které dokážou výrazně omezovat nitrifikaci N v okolní půdě.  Bylo rovněž potvrzeno, že častější seče vedou k zvýšenému napadení rostlin patogeny a jsou tak ve vztahu k jejich imunitě. Výsledky ukazují, že i praktický management jako je frekvence sečí nebo pěstování pícních směsí představuje prostor pro zvyšování výnosů a kvality píce, stejně jako environmentálních dopadů jejich pěstování.

Zpracoval/a: doc. Ing. Josef Hakl, Ph.D., Česká zemědělská univerzita v Praze, hakl@af.czu.cz