Anglicky: Measurements of body composition during late gestation and lactation in first and second parity sows and its relationship to piglet production and post-weaning reproductive performance
Zdroj: Rempel, L. A., Vallet, J. L., Lents, C. A., Nonneman, D. J. (2015): Measurements of body composition during late gestation and lactation in first and second parity sows and its relationship to piglet production and post-weaning reproductive performance. Livestock Science, 178, 289-295.
Klíčová slova: "složení těla, laktace, ovulace, reprodukce, prasnice"
Dostupný z: http://dx.doi.org/10.1016/j.livsci.2015.05.036
I přes velký pokrok ve šlechtění a managementu stáda u prasnic, stále přetrvává problém s vysokým podílem časných brakací z důvodu nízké reprodukční užitkovosti. Nízká reprodukce je uváděna ve 33 % jako důvod pro vyřazení z chovu. Na první a druhé paritě je vyřazeno 15% a 12% prasnic, z nichž právě 40 % a 30 % z reprodukčních důvodů. Již minulosti byly publikovány práce popisující vliv vývinu prasaničky při zařazení do chovu na její dlouhověkost a počet narozených selat na vrh. Negativní vliv na následující reprodukční užitkovost má také vysoký energetický výdej během laktace, především u současných vysoce plodných prasnic. Nedostatečný příjem krmiva během laktece vede k ubytku tělesné hmoty prasnic (jak tuku, tak svaloviny). Toto bylo potvrzeno například zvýšenou koncentrací močoviny v séru. Cílem práce bylo stanovit vliv kondice na ukazatele reprodukční užitkovosti na prvním a druhém vrhu. Byly hodnoceny různé ukazatele charakterizující kondici v průběhu reprodukčního cyklu jako např.: živá hmotnost, výška hřbetního tuku, plocha zádového slavu (MLLT). Tyto ukazatele byly měřeny před porodem a po odstavu a vyhodnocena jejich změna za sledované období. Práce prokázala změny ve složení těl prasniček a prasnic v průběhu reprodukčního cyklu jako důsledek vysoké potřeby energie v průběhu laktace a zabřeznutí. Výslekdy naznačují, že i přes značný pokrok ve šlechtění přetrvává vztah mezi utvářením těla (především jeho energetickými zásobami) a znaky reprodukční užitkovosti. Byly prokázány rozdíly mezi prasničkami a prasnicemi na vyšších paritách. Zatímco u prasnic byla pozorována adaptace a laktace pro ně neznamenala tak vysokou zátěž, naopak u prasniček byla zaznamenána růstová deprese a zhoršení reprodukční užitkovosti na následujícím vrhu. Bylo prokázáno, že kondice prasnic nekoreluje s intervalem odstav-říje. Hmotnost prasnic pozitivně koreluje s počtem ovulovaných vajíček. Byla prokázána závislosti mezi počtem selat ve vrhu nejen s poklesem výšky hřbetního tuku, ale i plochy zádového svalu (MLLT). Pro dosažení maximální rentability chovu, vysoké reprodukční užitkovosti prasnic a zárovně jejich dlouhověkosti je vhodné zaměřit se na období odchovu prasniček, tak aby mohli v dopělosti naplnit všechny fyziologické požadavky spojené s reprodukcí.
| Přílohy |
 rempel-2015-289.docx |