Anglicky: Associations between management practices and within-pen prevalence of calf diarrhoea and respiratory disease on dairy farm using automated milk feeders.
Zdroj: Medrano-Galarza, C., Leblanc, S. J, Jones-Bitton, A., Devries, T. J., RUSHEN, J., De Passillé, A. M., Endres, M. I., Haley, D. B. 2018. Associations between management practices and within-pen prevalence of calf diarrhea and respiratory disease on dairy farms using automated milk feeders. Journal of Dairy Science [online]., 101(3), 2293-2308 [cit. 2018-06-20]. DOI: 10.3168/jds.2017-13733. ISSN 00220302.
Klíčová slova: "mléčná telata, nemocnost, automatické krmení, skupinový odchov"
V Severní Americe většina farem odchovává telata ve skupinách (až 36 %) a jsou krmena mléčnými napájecími automaty (16%). Napájecí automaty napomáhají zlepšovat pracovní podmínky a snižují fyzickou námahu pracovníkům. To s sebou však nese rizika ohledně zdravotní problematiky telat a snadnosti přenosu onemocnění, zejména průjmů a respiratorních problémů, v souvislosti s přímým kontaktem mezi zvířaty. Je známo, že u společného odchovu telat ve skupině od 6 do 30 telat, bylo staticky vyšší riziko výskytu BRD (respirační onemocnění skotu), než u skupin s nižším počtem telat. Obdobně je tomu také u průjmových onemocnění, kde svou roli hraje také zoohygiena a četnost výměny podestýlky.
Do vlastního pokusu citované studie bylo zapojeno 17 farem, celkem 35 stájí odchovávajících jak jalovičky, tak býčky. Pozorování probíhalo rok, jedenkrát v každém ročním období. Sledování zdravotního stavu zahrnovalo posuzování konzistence trusu, měření rektální teploty, výskyt výtoku z očí a nozder, zaznamenávání výskytu a četnosti kašle, posuzování BCS (body condition score), stav pupku a celkového chování zvířete. Výskyt onemocnění u pozorovaných skupin telat se pohyboval v rozmezí od 7 do 37% u BRD a od 0 do 28% u průjmového onemocnění. Průjem byl nejčastěji pozorován u telat kolem 25. dne věku. Problém s respiračním onemocněním se vyskytoval u jedinců od 25. do 60. dne věku. Faktory, které byly prokázány jako snižující riziko výskytu onemocnění, jsou aplikace přípravků obsahujících vitamín E a selen po porodu a přidávání probiotik. Mezi další preventivní opatření patříčastější výměna podestýlky a separace skupin zvířat dle věkové kategorie. Celkový počet bakterií vyšší než 100 000 v ml ve vzorku mléka získaného z míchací nádoby v letním období zvyšoval incidenci průjmů a jednalo se tak o negativní rizikový faktor.Vyšší hodnoty složek mléka a zkrmování mléka namísto mléčné náhražky snižuje incidenci výskytu BRD. Naopak častěji se s onemocněním setkáváme při společném odchovu telat se staršími věkovými kategoriemi a při odchovu na hluboké a mokré podestýlce. Z výsledků studie vyplývá, že lepší hygiena stájí a napájecích automatů v kombinaci s oddělením věkových kategorií snižuje incidenci onemocnění.
