Anglicky: Developments in genetic modification of cattle and implications for regulations, safety and traceability
Zdroj: Van der Berg, J.P., Kleter, G.J., Battaglia, E., Groenen, M.A.M., Kok, E.J. 2020. Developments in genetic modification of cattle and implications for regulations, safety and traceability. Frontiers of Agricultural Science and Engineering 7 (2), 136 – 147.
Klíčová slova: "genetická modifikace, skot, bezpečnost potravin, regulace"
Dostupný z: https://doi.org/10.15302/J-FASE-2019306
Rostoucí lidská populace a její rostoucí požadavky na spotřebu potravin se odráží ve snaze šlechtit skot s novými anebo změněnými znaky, pomocí kterých lze dosáhnout zvýšení odolnosti proti onemocněním, zlepšení welfare, produkce masa a mléka. Šlechtění bylo dosud realizováno pomocí standardních selekčních postupů. Biotechnologické metody zaměřené na genetické modifikace, včetně transgeneze a v poslední době zejména genové editace, umožňují rychle a efektivně dosáhnout specifických genetických změn. Zvláštní pozornost však musí být věnována identifikaci možných negativních dopadů genetických modifikací na zdraví a welfare zvířat a bezpečnost výsledných živočišných produktů z hlediska lidské spotřeby. I proto dosud žádná forma geneticky modifikovaného skotu nenašla komerční uplatnění. V článku je popsán vývoj metod genetických modifikací u skotu od jejich počátku v r. 1991 (transgenní býk Herman) do současnosti, kdy je největší pozornost věnována technologiím genové editace. Příkladem využití této technologie je introgrese alely pro bezrohost u skotu. Je však nutné uvést, že následnou analýzou bylo zjištěno, že kromě požadované introdukce této alely došlo i k nezamýšlené duplikaci tohoto lokusu, i když kromě bezrohosti nebyla žádná jiná fenotypová změna pozorována. Jediným typem geneticky modifikovaného skotu, který bude v blízké budoucnosti zřejmě připraven pro komerční využití, je termotolerantní SLICK skot, který je v současnosti produkován v Brazílii a který podle místních předpisů není geneticky modifikovaným živočišným druhem. Dalšími možnými budoucími kandidáty pro komercializaci jsou zejména modifikace znaků, které mají příznivý vliv na zdraví zvířat a jejich užitkovost, např. ochrana před mastitidami prostřednictvím tvorby antimikrobiálních látek jako lactoferrin, lysostaphin nebo lysozyme, prevence bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) prostřednictvím mutací příslušných PrP proteinů nebo prevence bovinní tuberkulózy. Kromě produkce potravin je geneticky modifikovaný skot atraktivní i pro biofarmaceutickou výrobu.
V článku je dále popsána legislativa upravující využití klonovaných a geneticky modifikovaných organismů v EU a v hlavních chovatelsky vyspělých zemích světa. Z přehledu je zřejmé, že předpisy v různých státech se od sebe stále více odlišují. Editace genu je v EU považována za genetickou modifikaci, pro které platí, že před uvedením na trh musí být takto získaný produkt podroben striktnímu testování jeho bezpečnosti ze strany European Food Safety Authority (EFSA). Schválení geneticky modifikovaného organismu pro trh v EU je navíc podmíněno doložením analytické metody, pomocí které bude možné příslušný organismus a výsledné potravinové produkty identifikovat. Splnění této podmínky však bude náročné a je nutné na ni v budoucnosti zaměřit pozornost. Codex Alementarius Commission vypracovala mezinárodně harmonizované směrnice pro hodnocení bezpečnosti potravin pocházejících z geneticky modifikovaných zvířat, které však neobsahují aspekty welfare zvířat. Tyto aspekty jsou naopak obsaženy v postupu hodnocení těchto potravin organizací EFSA.
