Anglicky: Development and testing of a new tick-borne encephalitis virus vaccine candidate for veterinary use
Zdroj: Salát J., Formanová P., Huňady M., Eyer L., Palus M., Ruzek D. 2018: Development and testing of a new tick-borne encephalitis virus vaccine candidate for veterinary use. Vaccine 36: 7257-7261.
Klíčová slova: "klíšťová encefalitida, vakcína, ovce, alimentární infekce, veterinární "
Dostupný z: DOI: 10.1016/j.vaccine.2018.10.034
Klíšťová encefalitida (KE) je významné infekční onemocnění člověka, které postihuje centrální nervový systém (CNS). Onemocnění se vyskytuje v Evropě a Asii. Česká republika patří mezi země z nejvyšší incidencí KE, každoročně je zachyceno přibližně 600 případů onemocnění KE s klinickými projevy. Fatální případy KE se v průměru vyskytují u 1 % nemocných, přičemž s rostoucím věkem pacienta vzrůstá i riziko rozvoje závažnější formy onemocnění s častějším výskytem trvalých následků. Infekci způsobuje virus KE (VKE), řazený mezi arboviry, což jsou viry přenášené krevsajícími členovci. Člověk je virem nejčastěji infikován během sání krve infikovaným klíštětem. Druhým nejčastějším způsobem infekce je alimentární přenos po požití mléka nebo mléčných produktů obsahující VKE. U přežvýkavců probíhá infekce obvykle sublklinicky a nepředstavuje tak pro nakažené zvíře zdravotní problém. Taková infekce však může vést k ohrožení člověka, který konzumuje mléčné produkty kontaminované VKE. Na rozdíl od náhodného výskytu KE při onemocněních získaných nakažením přímo od infikovaných klíšťat mají alimentárně získané infekce často rodinný nebo až epidemický charakter, který souvisí s konzumací mléka nebo mléčných výrobků pocházejících z určitého chovu. Infekce VKE alimentární cestou byly popsány v řadě zemí, kde se toto onemocnění vyskytuje. Největší zdokumentovaná epidemie KE, která byla způsobena konzumací mléka, proběhla v roce 1951 v Rožňavě v bývalém Československu. Během epidemie bylo infikováno přes 660 lidí a 271 z nich muselo být kvůli závažnosti onemocnění hospitalizováno. Následným šetřením bylo zjištěno, že původním zdrojem infekce bylo kozí mléko obsahující VKE, které bylo přimícháváno do kravského mléka a tímto způsobem se dostalo do širší distribuce. Konzumace syrového mléka nebo tepelně neošetřených mléčných produktů tak může představovat riziko infekce KE, proto je pasterace nebo převaření mléka doporučováno jako standardní preventivní způsob ochrany před alimentární infekcí VKE. Vedle očkování lidí, které spolehlivě chrání i před alimentární infekcí VKE, se další potenciální možností ochrany spotřebitele jeví i vakcinace zvířat produkujících mléko. Experimentálně bylo dříve ověřeno, že vakcinace koz humánní vakcínou proti KE zabraňuje rozvoji infekce a brání vylučování VKE do mléka. Vývoj vakcíny k veterinárnímu užití chránící malé přežvýkavce před infekcí VKE se stal předmětem našeho projektu. Antigen pro vakcínu byl připraven jako celovirionový inaktivovaný preparát. VKE byl pomnožen na buněčné linii BHK-21, poté byl virus purifikován z kultivačního média. Bezpečnost, imunogenita a účinnost připravené vakcíny byla ověřena nejprve na myším modelu. Vakcína byla bezpečná a byla zvířaty dobře snášena. Připravená vakcína vyvolala tvorbu specifických anti-VKE protilátek. Imunizace navodila ochranu před rozvojem letální infekce u imunizovaných myší. Následně byla testována bezpečnost, imunogenita a účinnost vakcíny na cílových zvířatech - ovcích. Virus neutralizačním testem bylo ověřeno, že specifické postvakcinační protilátky mají virus neutralizační účinek. V případě ověřování účinnosti vakcinace na ovcích byla sledována hladina virémie po infekci u vakcinovaných a nevakcinovaných zvířat a přítomnost VKE v mléku. Imunizace ovcí připravenou vakcínou zabránila virémii a přítomnosti viru v mléce. VKE nebyl zachycen u žádného vakcinovaného zvířete. Naproti tomu u ovcí z nevakcinované skupiny byl zachycen VKE v krvi i mléku. Závěrem je možné konstatovat, že vyvinutá vakcína vyvolává produkci specifických protilátek a chrání vakcinovaná zvířata před rozvojem onemocnění.
