Anglicky: Milk fatty acid composition as an indicator of energy status in Holstein dairy cows
Zdroj: Vrankovic, L., Aladrović, J., Octenjak, D., Bijelić, D., Cvetnić, L., Stojević, Z. (2017). Milk fatty acid composition as an indicator of energy status in Holstein dairy cows. Arch. Anim. Breed., 60, 205 – 212.
Klíčová slova: "holštýnský skot, energetický status, mastné kyseliny v mléku"
Dostupný z: https://doi.org/10.5194/aab-60-205-2017
Nejrizikovějším obdobím pro dojnici je tzv. tranzitní období, tj. období přípravy na nadcházející porod a poporodní období, kdy organismus dojnice je zatížen zvládnutím porodu a puerperia a současně nastartování produkce mleziva a mléka. Velkou pozornost musí chovatelé vysokoprodukčních dojnic věnovat dostatku energie v krmné dávce, respektive energetické bilanci v metabolismu dojnice. Metod, které lze využít k určení hladiny glukózy v krvi, jenž je odrazem energetického metabolismu, je řada. Jednou z možností je využití vzorku mléka, ve kterém se stanoví profil mastných kyselin, které tvoří mléčný tuk a dle jejich obsahu je možno kontrolovat zdravotní stav dojnice.
V případě tohoto příspěvku sledovali autoři vztah mezi obsahy mastných kyselin v mléčném tuku, v bachorové tekutině a porovnávali ho s obsahem cholesterolu, triacylglycerolu a glukózy v krevním séru. Experiment provedli u 100 ks dojnic holštýnského plemene v intervalu 30 a 150 dní po porodu. Hodnoty BCS 30 den po porodu se pohybovaly na úrovni 3,42, 150. den byl zaznamenán v kondičním skóre mírný pokles. BCS se pohybovalo v rozmezí 2,83 – 3,10.
Na základě výsledků uvedených v článku, je možné konstatovat, že sledování obsahu mastných kyselin v mléčném tuku lze využít jako indikátor energetického metabolismu dojnice, zejména je vhodné sledovat mastné kyseliny s dlouhým řetězcem. Tento způsob monitoringu zdrojů pohotové energie v organismu bude možná v budoucnu plošně praktikován v rámci podmínek welfare, protože dojení mléka není stresovou situací pro dojnici v porovnání s odběrem krve nebo bachorové tekutiny.
