Anglicky: Use of rumination and activity monitoring for the identification of dairy cows with health disdorders: Part II. Mastitis
Zdroj: Stangaferro M.L., Wijma R., Caixeta L.S., Al-Abri M.A., Giordano J.O. (2016). Use of rumination and activity monitoring for the identification of dairy cows with health disdorders: Part II. Mastitis. Journal of Dairy Science 2016, 99:7411-7421. doi: 10.3168/jds.2016-11352
Klíčová slova: "přežvykování, aktivita, mastitidy, dojnice, preventivní medicína, monitoring zdraví"
Dostupný z: http://www.journalofdairyscience.org/article/S0022-0302(16)30395-2/pdf
V posledních letech dochází k rychlému vývoji a rozvoji metod monitoringu zdraví krav na základě různých automatizovaných systémů evidujících nejrůznější životní projevy charakterizující zdraví, metabolismus a hodnotící užitkovost. Jejich cílem je včasné odhalení nemocí již v počátečních stadiích, resp. před vznikem jejich klinických forem. Cílem této studie bylo vyhodnotit (1) účinnost automatizovaného systému sledování zdraví (AHMS) pro identifikaci krav s mastitidou na základě systému (Health Index Score, HIS), který kombinuje vyhodnocení času přežvykování a pohybové aktivity; (2) počet dnů mezi první výstrahou ze systému HIS a klinickou diagnózou mastitidy stanovenou personálem farmy; a (3) celkovou dobu přežvykování za den, pohybovou aktivitu a hodnoty HIS v období klinického onemocnění. Celkem 1121 holštýnských dojnic v období 21 dnů před porodem do 80 dnů po porodu bylo vybaveno elektronickým zařízením pro sledování přežvykování a aktivity (HR Tags, SCR Dairy, Netanya, Izrael). Data získaná v dvouhodinových intervalech byla sumarizována za 24 hodin a určena celková doba přežvykování a aktivity. Na základě těchto hodnot byly speciálním algoritmem pro jednotlivé krávy každý den stanoveny hodnoty HIS (0 až 100 jednotek). Pozitivní výsledek HIS byl definován jako HIS < 86 jednotek během nejméně 1 dne v období 5 dnů před vznikem klinické mastitidy do 2 dnů po jejím vzniku. U části krav (n = 459) byly v krvi stanoveny koncentrace neesterifikovaných mastných kyselin, β-hydroxybutyrátu, vápníku a haptoglobinu a to 11 ± 3 dny před porodem, 4 ± 3 dny před porodem, v den porodu, 2. – 4. den po porodu a dále 1, 2 a 3 týdny po porodu. Spolehlivost HIS byla 58 % pro všechny případy klinické mastitidy (n = 123) a 89 % pro případy mastitidy vyskytující se souběžně s jinými zdravotními poruchami. V případě klinických mastitid byla zjištěna citlivost metody 80,7 % pro detekci mastitid způsobených Escherichia coli (n = 31) a 45 až 48 % u případů vyvolaných gram pozitivními bakteriemi (Streptococcus agalactiae, Streptococcus dysgalactiae, Streptococcus uberis, Streptococcus spp., Staphylococcus spp. a Trueperella pyogenes) (n = 39), Staphylococcus aureus (n = 11) nebo případů bez průkazu přítomnosti bakterií (n = 25). Mezi zjištěním poklesu HIS pod hodnotu 86 a vznikem klinické mastitidy uplynulo období 0,6 dne. U krav s diagnostikovanou mastitidou docházelo v období vzniku klinické formy nemoci k alteraci doby přežvykování, aktivity, hodnoty HIS a snížení produkce mléka. Krávy s mastitidou měly také určité změny koncentrací vápníku a haptoglobinu v období kolem porodu. Automatický systém monitoringu zdraví (AHMS) použitý v této studii byl efektivní v identifikaci krav s klinickou mastitidou vyvolanou E. coli a v identifikaci krav, které měly současně mastitidu a jiné onemocnění. V identifikaci mastitid vyvolávaných jinými původci než E. coli byl však systém méně efektivní.
| Přílohy |
 abstrakt-10.docx |