Zdroj: Nerušil P., Kohoutek A., Odstrčilová V., Vach M., Javůrek M., Strašil Z. (2015): Využití minimalizačních a půdoochranných technologií pro snížení účinků vodní eroze na obdělávaných půdách. Certifikovaná metodika pro praxi. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. ISBN 978-80-7427-180-9.
Klíčová slova: "vodní eroze, její příčiny, protierozní opatření, půdoochranné technologie zpracování půdy, organická hmota v půdě, zvyšování půdní úrodnosti"
Dostupný z: https://www.vurv.cz/sites/File/Publications/ISBN978-80-7427-180-9.pdf
Cílem metodiky je shrnout poznatky o protierozní ochraně půdy jako je využívání doporučených, lokálně vhodných protierozních opatření v zemědělských podnicích a na farmách s ohledem na cíle a strukturu rostlinné produkce, na půdní vlastnosti a geomorfologickou charakteristiku území, zejména v erozí ohrožených produkčních oblastech.
V metodice lze najít kapitoly: Nástroje státu k ochraně půdy DZES (kapitola 4), Metodická doporučení ke snížení účinků vodní eroze (kapitola 5: s rozdělením na podkapitoly týkající se opatření organizačních, agrotechnických a technických), Srovnání novosti metodických doporučení (kapitola 7). Ekonomický přínos metodických doporučení (kapitola 8) se předpokládá ve snížení nákladů na zakládání porostů polních plodin při využití minimalizace zpracování půdy a půdoochranných technologií o cca 10–15 % oproti klasickému zpracování půdy a zakládání porostů v závislosti na konkrétních podmínkách stanoviště. Propočty prováděné při porovnávání půdoochranných technologií obecně vykazují snížení potřeby pracovního času od 0,5 do 1,0 hod. na 1 ha (tedy snížení nákladů o 8–18 % v porovnání s klasickou technologií). Při uplatňování doporučovaných půdoochranných technologií a protierozních opatření lze očekávat postupný nárůst půdní úrodnosti a zvýšení hospodářské produkce plodin o 2–5 % s ohledem na strukturu pěstovaných plodin.
