Anglicky: Results of salinated soils afforestation in Slovakia
Zdroj: Tučeková, A., Maľová, M., Longauerová, V. 2015. Výsledky zalesňovania zasolených pôd na slovensku. In: Proceedings of Central European Silviculture. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 30-40. ISBN 978-80-7509-308-0.
Klíčová slova: "zasolené půdy, zalesňování, nežádoucí vegetace,"
Dostupný z: http://ldf.mendelu.cz/uzpl/index.php/download/category/1-proceedings-of-central-european-silviculture
Autorky v článku představují výsledky zalesňování zasolených půd a slanisk na Slovensku. Zasolené půdy se vyvinuly na územích s výparným režimem, teda v nejsušších a nejteplejších oblastech Slovenska. Vyskytují se zejména v depresních polohách karbonátových fluviálních sedimentů a spraší v jižních částech Podunajské a Východoslovenské nížiny (100 – 130 m n. m.). Půdy, které byly vytvořeny v subhydrických podmínkách, vykazují zvýšený obsah solí Na+, Mg+ a jiných alkálií, které se v době sucha vysráží na povrchu půdy v podobě bílých povlaků (slaniska). Výsledky zalesňování jsou prezentovány z výzkumného a provozního ověřování různých technologických postupů v lokalitách těžko-obnovitelných slaných půd v oblasti Palárikovo. Realizace prací probíhala ve dvou časových etapách (2006 – 2010 a 2013 – 2014). Zalesňování bylo prováděno do půd s přípravou půdy i bez přípravy, s přidáváním aditiv–hydrogelů a mikrobiologických půdních kondicionérů – BactoFil B.
Pro zalesnění bylo využito 12 druhů dřevin a více jak 10 klonů topolu. Po výsadbě probíhalo také testování ochrany kultur, kde autorky aplikovaly čtyři různé způsoby boje vůči nežádoucí vegetaci. Bylo ožínání, aplikace mulčovacích plachtiček, aplikace štěpky a použití herbicidního postřiku.
Z pokusů vyplývá, že na zasolených půdách je důležitou a základní podmínkou úspěšnosti zalesňování kvalitně a správně provedená celoplošná příprava půdy (výčet výkonů je součástí článku). Dále na ujímavost sazenic má významný vliv termín výsadby (v těchto lokalitách podzim). V rámci ochrany kultur zajímavé výsledky dosahovalo použití štěpek, které na zasolených půdách dobře bránily růstu nežádoucí vegetace, poskytovaly ochranu půdy před erozí, mírnily výkyvy teplot půdy (denních i sezónních), zlepšovaly půdní strukturu a postupně uvolňovaly živiny do půdy a dobře držely vlhkost. Ze všech hodnocených dřevin má nejlepší adaptabilitu jilm.
