Anglicky: Invited review: Incidence, risk factors, and effects of clinical mastitis recurrence in dairy cows
Zdroj: Jamali, H., Barkema, H. B., Jacques, M., Lavallée-Bourget, E.-M., Malouin, F., Saini, V., Stryhn, H., Dufour, S. 2018. Journal of Dairy Science, 101, 4729-4746.
Klíčová slova: "dojnice, klinická mastitida, opakovaný výskyt, metaanalýza."
Klinická mastitida je světově jedním z nejčastějších onemocnění dojených krav. Její výskyt se v závislosti na zemi a typu ustájení pohybuje mezi 13 a 40 případy/100 krav. Toto onemocnění je také hlavním důvodem používání antimikrobiálních léčiv v chovech, ačkoli platí, že tato metoda léčba není u některých výskytů mastitid nutná. Negativní vlastností klinické mastitidy je časté opakování jejího výskytu, což znamená, že vysoký podíl krav bude mastitidou trpět opakovaně v rámci jedné laktace bez ohledu na druh patogenu, který onemocnění způsobil. Další možností je, že po zdánlivém vymizení klinických příznaků mastitidy přetrvává působení infekce uvnitř vemene, které může časem přerůst v nové propuknutí nemoci.
Opakovaným výskytem klinické mastitidy v předchozí nebo současné laktaci může být negativně ovlivněna řada ekonomicky důležitých znaků. Jedním z nejvýznamnějších efektů je snížení produkce mléka a persistence laktace. V jedné z analyzovaných studií bylo zjištěno, že u prvotelek s opakovaným výskytem mastitidy došlo ke snížení užitkovosti o 12,5 % oproti prvotelkám s pouze jedním výskytem onemocnění. Redukce užitkovosti po mastitidě souvisí s věkem zvířete, plemenem, utvářením vemene, předchozí úrovní produkce a vážností onemocnění. U krav s opakovaným výskytem mastitidy rovněž významně stoupá riziko brakace. Dalším negativním důsledkem je i ovlivnění složení mléka, protože po případu mastitidy se snižuje syntéza hlavních komponent mléka (tuku, bílkovin a laktózy). Protože v mnoha zemích je zpeněžení mléka závislé na obsahu složek, znamená to přímou ekonomickou ztrátu chovu.
Existuje řada rizikových faktorů, které s opakovaným výskytem klinické mastitidy souvisejí. Jedním z nich je pořadí laktace, přičemž platí, že zvýšené riziko se týká starších krav. V jedné studii bylo např. zjištěno, že u krávy na třetí a vyšší laktaci je až patnáctkrát vyšší pravděpodobnost výskytu opakovaného případu mastitidy než u prvotelky. Vzhledem k tomu, že dědivost celkového počtu výskytu mastitid v průběhu první a druhé laktace je odhadována na 42 respektive 15 %, lze snížit počet případů i prostřednictvím selekce. Řada prací potvrzuje, že u krav s vysokou užitkovostí je podstatně vyšší riziko opakovaného výskytu mastitidy. Ačkoli není zcela jasné, který specifický patogen je největším rizikovým faktorem opakovaného výskytu mastitidy, je zřejmé, že patogen zodpovědný za první výskyt onemocnění bude s velkou pravděpodobností i původcem jejího opakování. Dalším důležitým faktorem je i metoda léčby, přičemž platí, že intenzívnější a delší léčba mastitidy se odrazí v nižší pravděpodobnosti opakovaného výskytu. V mnoha studiích byl jako významný rizikový faktor určen i výskyt onemocnění v předchozích laktacích.
