Zdroj: Zdeňka Jedličková, Milan Látal Jedličková, Z., Látal, M. (2017). Výskyt metabolitů pesticidních látek v surové a pitné vodě. Pitná voda. Sborník prednášok, z XVII. konferencie s medzinárodnou účasťou. VodaTím s.r.o. ISBN 978-80-971272-5-1 (tištěný sborník ISBN 978-80-971272-5-1)
Klíčová slova: "surová voda, jímací objekt, relevantní metabolit"
Limit pro pesticidní látky v pitné vodě je v ČR uveden ve vyhlášce č. 252/2004 Sb., v platném znění, kterou jsou stanoveny hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Ve vyhlášce není konkretizováno, které pesticidní látky je potřeba sledovat. Je zde však uvedeno, že se mají analyzovat pouze pesticidy s pravděpodobným výskytem v daném zdroji, nestanovení pesticidních látek se má zdůvodnit.
Vzhledem k tomu, že účinná látka na ochranu rostlin acetochlor byla k 23. 6. 2013 zakázána, nepředpokládal se v současné době její výskyt v podzemních zdrojích pitné vody. Avšak monitoring na některých lokalitách prokázal přítomnost relevantních metabolitů účinné látky acetochlor – acetochlor ESA, přičemž poločas rozpadu tohoto metabolitu v půdě, za laboratorních podmínek, je uváděn v rozpětí 33 – 148 dnů.
Článek se zabývá jakostí vody na třech prameništích v okrese Žďár nad Sázavou (Bohdalov, Chroustov a Rudolec). První analýzy pesticidních látek a jejich metabolitů v pitné vodě zde byly provedeny koncem roku 2016. Limity byly překročeny u relevantiho metabolitu acetochloru ESA, ostatní ukazatele byly pod mezí detekce. Dalšími analýzami byla zjištěna kontaminace podzemních vod na většině zájmového území. Ve spolupráci s ÚKZUZ bylo prošetřeno používání přípravků na ochranu rostlin a zjistilo se, že účinná látka acetochlor nebyla od roku 2011 na pozemky v okolí pramenišť aplikována. Zároveň byly zjištěny konkrétní dávky z posledních aplikací přípravků na ochranu rostlin s účinnou látkou acetochlor v k.ú. Rudolec (1872,3 g/ha) a Bohdalov (1747,2 g/ha), které zde byly použity na kukuřici. ÚKZUZ proved výpočet koncentrace účinné látky acetochloru a jeho metabolitů v podzemní vodě pro výše uvedené aplikační dávky. Z výsledků vyplývá, že výskyt relevantního metabolitu acetochloru ESA v podzemních vodách na obou prameništích je způsobem pravděpodobně jeho dřívějším používáním a zatížením půdy. Aby bylo s naprostou jistotou prokázáno, že se nejedná o novou aplikaci přípravku na ochranu rostlin, bylo doporučeno sledovat daný metabolit v podzemní vodě na stejných odběrných místech. Z výsledků analýzy vyplývá, že ve skupinovém vodovodu Bohdalov zůstávají koncentrace acetochloru ESA na stejné úrovni, v místním vodovodu Rudolec a Chroustov mají klesající tendenci.
Jakost vody z prameniště Bohdalov je značně ovlivněna plošným zemědělským hospodařením, což se projevuje i zvýšenými koncentracemi dusičnanů v surové vodě (nad 60 mg/l). Studny vybudované v blízkosti zemědělsky obhospodařovaných pozemků na prameništi Rudolec rovněž vykazují zvýšené hodnoty dusičnanů (nad 50 mg/l). Část ochranného pásma Rudolec byla v roce 2013 opatřením obecné povahy zařazena do speciálního osevního postupu na přechodnou dobu pěti let. Třetí rok je část půdního bloku oseta jetelotrávou nebo obilovinou.
V uvedených prameništích nelze provést výraznou optimalizaci v jímání množství podzemní vody s různou kvalitou daného metabolitu, a to z důvodu nízké vydatnosti zdrojů nebo z důvodu vyšších hodnot tohoto metabolitu v jímacích objektech s větší vydatností. Pro dané vodovody je v současné době udělena výjimka z jakosti vody pro nevyhovující ukazatel acetochlor ESA. Rovněž je probírán návrh dalšího postupu spočívající ve vyjednávání s hospodařícími zemědělskými subjekty o možnosti zatravnění části pozemků, provedení hydrogeologického průzkumu vedoucího k nalezení nových vyhovujících zdrojů. Další možností by bylo napojení spotřebiště na skupinový vodovod, kterým je distribuována voda z vodárenské nádrže. S konečnou variantou však musí souhlasit vlastník infrastruktury, v případě změny kultury i zemědělské subjekty, které pozemky vlastní nebo zde hospodaří.
