Anglicky: Yield performance of Russian dandelion transplants (Taraxacum koksaghyz, L. Rodin) in flat bed and ridge cultivation with different planting densities
Zdroj: Eggert, M., Schiemann, J., Thiele, K. 2018. Yield performance of Russian dandelion transplants (Taraxacum koksaghyz, L. Rodin) in flat bed and ridge cultivation with different planting densities. Julius Kühn-Institute, Federal Research Centre for Cultivated Plants, Institute for Biosafety in Plant Biotechnology, Erwin-Baur-Str. 27, 06484 Quedlinburg, Germany. European Journal of Agronomy, 93, 126-134.
Klíčová slova: "obnovitelné suroviny, nárůst biomasy, přírodní guma, kořeny pampelišky, inulin, vyvýšený záhon"
Jak se ukázalo u jiných cenných plodin, přesazování divoké pampelišky Taraxacum koksaghyz (Tks), která produkuje přírodní kaučuk, by mohlo být možností, jak zabránit vzniku nevyužitých ploch a zakládání parcelek po přímé výsadbě. Testování na polích (jarní výsadba, podzimní sklizeň) bylo provedeno v roce 2012 a 2013 na hlinité půdě (Quedlinburg, Sasko-Anhaltsko, centrální Německo) za účelem průzkumu vlivu různých pěstebních systémů (rovný, vyvýšený) a různé hustoty výsadby (222,222 rostlin/ha, 88,889/133,333 rostlin/ha) na výtěžnost pampelišek koksaghyz. V době mezi výsadbou a sklizní se objevily významné ztráty rostlin v rozmezí 43-48% napříč všemi druhy pěstování v obou zkušebních letech. K největším ztrátám došlo během prvního měsíce po přesazení. Dosažená hustota výsadby (parametr APD) při sklizni byla významně ovlivněna rokem, plánovanou hustotou výsadby (parametr TPD) a typem pěstebního záhonu. Téměř všechny výnosové parametry byly významně ovlivněny rokem pěstování. Pěstování na vyvýšených záhonech se ukázalo jako výhodnější oproti pěstování na rovných záhonech, pokud jde o dosaženou hustotu výsadby, výnos čerstvých kořenů na hektar a výnos čerstvých/sušených kořenů na rostlinu v sezóně 2013 a v rámci snížené hustoty výsadby. Při pěstování na vyvýšených záhonech byly výnosové parametry vyšší o 5-13%. Kromě toho měla hustota výsadby významný vliv na výnos biomasy. Mezi dosaženou hustotou výsadby a biomasou na hektar (čerstvý/sušený kořen/list) se objevily slabé až silně pozitivní lineární korelace (r = - 0,35 až 0,75) a mírné negativní korelace (r= - 0,49 až 0,57) jednotlivých rostlinných výnosů (čerstvý/sušený kořen/list, kaučuk/inulin). Tato studie ukazuje, že přesazování pampelišek koksaghyz na vyvýšené záhony může být možností, jak zvýšit jejich kořenový výnos, a že budoucí výzkumné aktivity by se měly zaměřovat na optimalizaci produkce sazenic pampelišek koksaghyz na zemědělských plochách.
Aby bylo možné založit zdrojový systém intenzivního přesazování pampelišek koksaghyz jako efektivní pěstební systém, bude potřeba provést další výzkumy (na časové a prostorové úrovni) zaměřené na všechny aspekty, které jsou nezbytné pro úspěšnou produkci sazenic pro přesazování.
Výhody systému přesazování v porovnání s přímím setím je vyšší ochrana proti plevelům během citlivého období sazeniček a kratší doba fáze růstu. Dalším přínosem je specifický spíše pro hlinité půdy, stejně jako v případě testovacího místa této studie, kvůli pomalému zahřívání na jaře a pomalému klíčení semen pampelišek koksaghyz v chladných podmínkách. Další výzkumy by se proto měly zaměřit na optimální produkci sazenic pampelišek koksaghyz a jejich přesun na pole a následnou péči. Mnoho aspektů produkce zeleninových sazenic shrnutých v práci Orzolek (1999) je možné aplikovat na tuto průmyslovou plodinu. Přímé srovnání obou zmíněných systémů, přesazování versus přímý výsev, by mohlo být proveditelné, pokud bude pro každý z nich vytvořen optimalizovaný agro-technologický systém péče o plodiny. Suomela (1950) předpokládala, že parcelky, kde jsou vysety pampelišky koksaghyz s hustotou výsadby 40-95 rostlin na metr řádku mají větší výnosy kaučuku, než v případě přesazování, kde byla doba růstu stejná, díky vyšší hustotě výsadby na osetých parcelkách. V současné době jsou neúrodné/nestabilní parcelky založeny v obou systémech, přičemž chybějící polní technika a heterogenní rostlinný materiál jsou největšími překážkami realizace smysluplných agronomických polních studií v oblasti pampelišek koksaghyz. Nicméně opatrné srovnání (ne zcela smysluplné kvůli rozdílné hustotě výsadby) výnosů z přesazených rostlin s výsledky výnosů na osetých parcelkách ve stejném prostředí (Kreuzberger et al., 2016) podporuje domněnky Suomely (1950). V této studii je dosažená hustota výsadby při sklizni přímo spojena s čerstvým/suchým kořenovým výnosem na hektar a také ovlivnila výnos jednotlivých rostlin. Vedle nekontrolovatelných podmínek prostředí byly výnosové parametry přesazených sazenic pampelišek koksaghyz ovlivněny agronomickými opatřeními, jako je volba výsadbového záhonu a hustota výsadby. Pěstování na vyvýšených záhonech se jeví jako výhodnější oproti pěstování na rovných záhonech co se týká parametrů APD, FRY, FRYP a DRYP ve specifických podmínkách (sušší sezóna) a hustoty výsadby (snížená). Ty nejdůležitější parametry (DRY, RY, IY) nebyly těmito opatřeními ovlivněny. Parametry RZ a IY jsou pozitivně spojeny s vysokým parametrem DRY, přičemž vysokého parametru DRY je dosaženo pomocí vysokého parametru APD. Parametry RY a IY se proto zvýší, pokud se zvýší počet sklizených rostlin. Předvídatelný parametr APD rovněž pomůže optimalizovat hustotu výsadby v rámci výnosového potenciálu jednotlivé rostliny, tj. předtím, než konkurence kořenů významně sníží hmotnost jednotlivých kořenů (SINGLE ROOT MASS). Toto by také podpořilo spolehlivost predikce kořenového výnosu při sklizni. Při posuzování hustoty výsadby v budoucnu by měl být zvážen potenciál výnosu jednotlivých rostlin, který se liší nezávisle na roku a agronomických opatřeních, od 2,8 g do 28,3 g DRYP, okolo 0,1-1,1 g RYP a od 0,5 g do 9 g v dostupném materiálu pampelišek koksaghyz. Kvůli vysokým a ne zcela předvídatelným ztrátám rostlin během sezóny je doporučeno přesadit co nejvíce pampelišek kosaghyz na plochu, jak je jen technicky možné, protože to zajistí vyšší parametr APD.
Další aspekt, který je potřeba při přesazování také zvážit, je struktura kořenů pampelišky koksaghyz. Obecně platí, že pampelišky koksaghyz vytváří hlavní kořen s několika bočními kořeny (Lipshitz, 1934; Kreuzberger et al., 2016). Bylo vypozorováno, že vývoj hlavního kořene byl zjevně poškozen přesazením, což vedlo k tvorbě četných bočních kořenů v blízkosti kořenové koruny v porovnání s rostlinami, které se vyvinuly z přímého osevu (obr. 5). Tento jev rozvětvených hlavních kořenů je znám také u přesazování cukrové řepy (Theurer and Doney, 1980). Tyto postranní kořeny se při sklizni odlomily, což vedlo k nižšímu výnosu. Zpracování kořenů bylo obtížnější také kvůli zvýšené příchylnosti zeminy a štěrku mezi kořenovými větvemi. Z toho důvodu se tvorba bočních kořenů u pampelišek kosaghyz jeví jako nežádoucí a měla by být minimalizována.
