Anglicky: Yield and soil coverage of catch crops and their impact on the yield of spring barley
Zdroj: Handlířová, M., Lukas, V., Smutný, V. 2017. Yield and soil coverage of catch crops and their impact on the yield of spring barley. Plant Soil Environ., 63: 195–200.
Klíčová slova: "meziplodina, obilovina, sucho, biomasa"
Dostupný z: https://www.agriculturejournals.cz/publicFiles/214992.pdf
V posledních letech trpí české zemědělství rostoucím znehodnocováním půdy, jako je nedodržování střídání plodin nebo nedostatečná zásoba organické složky půdy. V nadcházejících letech lze očekávat, že tento trend v zemědělství bude pokračovat, stejně jako zvýšení teploty spojené s intenzivnějším odpařováním a větším kolísáním srážek. Častěji než dříve dochází ke zvýšenému riziku eroze půdy a úbytku organické hmoty v půdě a může dojít k problémům s nedostatkem vody. Sucho ohrozí řadu nejproduktivnějších oblastí v České republice. Jedním z významných opatření je pěstování meziplodin. Meziplodiny obohacují půdu o organické látky, snižují větrnou a vodní erozi, stejně tak jako vyplavování živin a usnadňují zadržování vlhkosti v půdě. Meziplodina přerušuje sled obilovin při střídání, potlačuje plevel a snižuje šíření a výskyt chorob a škůdců.
Proto byl experiment zaměřen na hodnocení vlivu meziplodiny na výnosy jarního ječmene. Terénní pokus byl prováděn v oblasti pěstování kukuřice na polní experimentální stanici v Žabčicích (jižní Morava, Česká republika). Průměrné roční srážky jsou 480 mm a průměrné roční teplota je 9,2°C. S těmito parametry se řadí lokalita mezi nejsušší a nejteplejší oblasti v České republice.
V rámci polního experimentu bylo provedeno posouzení vhodnosti meziplodin ve vztahu k výnosům a pokrytí půdy. Výsledky ukazují statisticky významný rozdíl ve výtěžností sušiny a pokrytí půdy u vysetých plodin i mezi roky. Nejvhodnější bylo pěstování svazenky vratičolisté (Phacelia tanacetifolia Bentham) a hořčice bílé (Sinapis alba L.), které pravidelně zajišťovaly nejvyšší produkci biomasy a zakrytí půdy. V některých letech byly podobné výsledky dosaženy také u pohanky (Fagopyrum esculentum Moench) a světlice barvířské (Carthamus tinctorius L.) Méně vhodnými plodinami jsou žito seté (Secale cereale var. multicaule L.), které vytvořilo sice nižší výnos, ale dobře zakrylo půdu. Na druhou stranu vlivem meziplodiny (žito seté) snížilo výnosy jarního ječmene a prosa setého (Panicum miliaceum L.). Z výsledků je patrné, že výnosy jarního ječmene jsou ovlivněny ročníkem a druhem meziplodiny. Nejnižší výnos byl v roce s nepříznivými srážkovými poměry. V případě srážkově příznivého roku nedošlo k žádnému riziku nižšího výnosu jarního ječmene po sledovaných meziplodinách na jednom z nejsušších a nejteplejších míst v České republice. Z práce mohou čerpat zemědělci, kteří hledají vhodné meziplodiny především do teplých a sušších oblastí státu.
