Anglicky: Benefits of Safer Drinking Water: The Value of Nitrate Reduction
Zdroj: Stephen R. Crutchfield, Joseph Carl Cooper, Daniel Hellerstein Crutchfield, S.R., Cooper, J.C., Hellerstein, D. (1997). Benefits of Safer Drinking Water: The Value of Nitrate Reduction. Economic Re-search Service, Food and Consumer Economics Division. Agricultural Economic Report No.752. 15 p.
Klíčová slova: "jakost vody, dusičnany, pitná voda, výhody, usa"
Cílem této zprávy je využít mikroekonomické modely k vyhodnocení snížení, nebo odstranění dusičnanů z pitné vody a jejich škodlivost na lidský organismus. V rámci této zprávy bylo v roce 1994 tázáno více než 800 osob žijících ve čtyřech regionech (White River area of Indiana, Central Nebraska, the Lower Susquehanna River Valley, and the Mid-Columbia Basin in Washington), kteří byli seznámeni s možnými riziky způsobenými dusičnany.
Podzemní voda je důležitým zdrojem pitné vody, zejména ve venkovských oblastech USA. Během posledních 15 let vznikl značný zájem o kvalitu zdrojů podzemní vody. Monitoring dusičnanů a pesticidů v podzemních vodách během sedmdesátých a osmdesátých let rozptýlil obecně zastávaný názor, že podzemní voda byla chráněna před těmito látkami vrstvami hornin a půdy.
Dodávka vody ve Spojených státech je obecně považována za bezpečnou a neškodící zdraví. Ve vodních systémech se však mohou vyskytovat bakterie nebo paraziti, kteří představují riziko pro lidské zdraví. Do zásobování se také mohou dostat chemikálie a zbytky rostlinných hnojiv, při jejichž výskytu je nutno vodu podrobit dalším úpravám. Tato možnost kontaminace pitné vody je větší pro venkovské spotřebitele, kteří jsou závislí na soukromých studnách.
Míra, do jaké ohrožuje kontaminace pitné vody chemikáliemi ze zemědělství lidské zdraví, není zcela jasná. Mezi zdravotní problémy způsobené nadbytkem dusičnanů v pitné vodě však patří methemoglobinémie. Tato nemoc postihuje především kojence a způsobuje dušení. Nadbytek dusičnanů může být také jedním ze zdrojů rakoviny. Nicméně zdravotní riziko vody obsahující stopy dusičnanů by nemělo být patrné. Pracovní skupina pro životní prostředí odhaduje, že v letech 1986 až 1995 asi 2 miliony lidí pilo vodu z vodních systémů, která překračovala daný standart. Dalších 3,8 milionů lidí v tomto období pili vodu ze soukromých studní, kde koncentrace dusičnanů také přesahovala povolený standart EPA 10 mg NO3-/l.
Z průzkumů v těchto čtyřech regionech bylo zjištěno, že spotřebitelé by byli ochotni zaplatit 45 až 60 dolarů za měsíc za filtr do domácnosti, který by snížil obsah dusičnanů v pitné vodě na minimální bezpečnostní standart EPA, pokud ho jejich pitná voda překročila. Další zjištění z průzkumu ukázalo, že respondenti by byli ochotni zaplatit od 45 do 70 dolarů za filtr, který by jejich pitnou vodu zcela zbavil dusičnanů. Z těchto výsledků bylo odhadnuto, že potenciální přínosy pro 2,9 milionu domácností v těchto čtyřech regionech činí 350 milionů dolarů, pokud by potencionálně ohrožené domácnosti byly chráněny před nadměrnými dusičnany v pitné vodě.
Podle průzkumu spotřebitelé upřednostňují snížení zdravotních rizik způsobených zbytky zemědělských hnojiv v pitné vodě. Tyto výsledky by mohly vést k novým alternativním ekonomickým strategiím a ke snížení používaní chemikálií, pesticidů a rostlinných hnojiv v zemědělství.
