Anglicky: Evaluation of the relationship between the biosecurity status, production parameters, herd characteristics and antimicrobial usage in farrow-to-finish pig production in four EU countries
Zdroj: Postma, M., Backhans, A., Collineau, L., Loesken, S., Sjölund, M., Belloc, C., Emanuelson, U., Beilage, E.G., Nielsen, E.N., Katharina Stärk, K.D. C., Dewulf, J., MINAPIG. 2016. Evaluation of the relationship between the biosecurity status, production parameters, herd characteristics and antimicrobial usage in farrow-to-finish pig production in four EU countries. Porcine Health Management, 2:9.
Klíčová slova: "antimikrobiální látky, biosecurity (biologická bezpečnost), chov prasat, produkční ukazatele."
Dostupný z: https://porcinehealthmanagement.biomedcentral.com/articles/10.1186/s40813-016-0028-z
Chovy prasat v mnoha zemích Evropské unie (EU) mají jednu z nejvyšších spotřeb antimikrobiálních látek (AM) v porovnání s ostatními oblastmi živočišné výroby. Nadměrné používání antibiotik (AMU) má za následek vznik vysoké úrovně rezistence. Bakterie jsou totiž schopny vyvinout mechanismy rezistence proti používaným antimikrobním látkám, a to buď genetickými mutacemi, nebo převzetím rezistentních genů jiných bakterií. Z tohoto důvodu se v posledních letech stále více zaměřuje pozornost na snížení a obezřetné používání antimikrobiálních látek u zvířat, zejména v důsledku zvýšeného rizika ohrožení zdraví lidí rozvojem antimikrobiální rezistence (AMR) a jejím možným přenosem ze zvířat do lidské populace. První výsledky dosažené v některých zemích EU ukazují, že snížení užívání antimikrobiálních látek vede k postupnému snižování úrovně rezistence. Pro snížení potřeby antimikrobiální léčby je však nutné v první řadě zaměřit pozornost na prevenci onemocnění (například pravidelná vakcinace nebo zlepšení managementu respektive zvýšení úrovně biologické bezpečnosti).
Tato studie byla dále zaměřena na posouzení vztahů mezi úrovní biologické bezpečnosti, použitím antibiotik, managementem chovu, produkčními ukazateli s cílem omezit použití antibiotik a zajistit dobrý zdravotní stav a maximální produkci zvířat.
V období od prosince 2012 do prosince 2013 byla provedena průřezová studie ve 227 stádech prasat v Belgii, Francii, Německu a Švédsku. Souvislost mezi úrovní biologické bezpečnosti, použitím antibiotik a produkčními parametry byla hodnocena multivariabilním obecným lineárním modelem.
Výsledky ukázaly, že chovy prasat s vyšším využitím antimikrobiálních látek odstavily více selat na prasnici za rok (p=0,06). U plemenných zvířat bylo použití antimikrobiálních látek (23,0) nižší ve srovnání s kategorií rostoucích prasat (128,3). V chovech, kde byla prasata vakcinovaná proti více patogenům, byla prokázána vyšší frekvence (p<0,01) použití antimikrobik v období od narození až po porážku. Krátké období (1týdenní období) mezi turnusy prasení (p<0,01) a nižším stářím selat při odstavu (p=0,06) bylo spojeno s vyšším použitím antimikrobních látek, zatímco vyšší úroveň externí biologické bezpečnosti (p<0,01) naopak souvisela s nižším použitím antimikrobiálních látek. Delší turnusy mezi prasením (5 a více týdnů) vytváří podmínky umožňující lepší oddělení jednotlivých věkových skupin. Současně chovatelům poskytuje více času na sanitaci (čištění, mytí a dezinfekci) porodny, což vede samozřejmě i ke snížení rizika přenosu patogenů mezi jednotlivými turnusy.
Autoři práce neprokázali významný vliv použití antimikrobiálních látek na produkční ukazatele prasat (průměrný denní přírůstek nebo mortalitu selat do odstavu). Manažerské postupy, jako je věk selat při odstavu, délka turnusu mezi dvěma porody a úroveň biologické bezpečnosti, respektive vhodně nastavené vakcinační schéma, mohou být důležitými faktory, které nepřímo ovlivňující používání antimikrobiálních látek v chovech prasat.
