Anglicky: Choice of forest reproductive material under conditions of climate change
Zdroj: Gömöry, D., Longauer, R., Krajmerová, D. 2015 Volba lesného reprodukčného materiálu v podmienkach klimatickej zmeny. Forestry journal (Lesnícky časopis), 61(2), 124-130. ISSN 0323-1046.
Klíčová slova: "klimatický stres, provenienční výzkum, řízená migrace, zachování genofondu"
Dostupný z: http://www.nlcsk.sk/fj/images/pdf/Rocnik_61/Cislo_2_2015/Gomory_akol.pdf
Autoři článku se systematicky zamýšlejí nad probíhající klimatickou změnou, která může ohrozit nejen produkční schopnosti evropských lesů a plnění jejich celospolečenských funkcí, ale také může ohrozit samotné přežití mnoha druhů dřevin. Autoři v článku poukazují na komplexnost klimatických faktorů a fyziologických mechanizmů, které mohou potenciálně ohrožovat přežití dřevin. Celou problematiku nelze pouze redukovat na problém sucha a zvýšení teplot. Současné výzkumy ukazují, že přenos sadebního materiálu má své nedostatky a že je potřeba se zabývat provenienčními pokusy. U lesních dřevin existuje značná mezipopulační variabilita ve svých znacích, které vždy souvisí s odezvou na klimatický stres. Dobře zvládnuté provenienční pokusy jsou předpokladem využití vhodného reprodukčního materiálu při umělé obnově lesa. Je to jeden ze strategických postupů vůči probíhající klimatické změně. Autoři se zamýšlí nad využíváním řízené migrace. Jedná se o přenos lesního reprodukčního materiálu ze zdrojových oblastí, které v současnosti vykazují potřebné klimatické charakteristiky, které se očekávají v cílové oblasti v budoucnosti. To však vyžaduje znalost různých proveniencí. Aby bylo možné reagovat na příslušné klimatické změny je potřebné získávat informace, které jsou v současné době nedostatečné. Jedná se o identifikaci klíčových stresových faktorů (pravděpodobně budou u různých dřevin různé). Vše závisí na klimatickém scénáři. Dále je potřebné získat znalosti fyziologických procesů, které jsou spojené s adaptací na tyto stresy (v ideálním případě až na úrovni biochemických mechanismů. Následuje identifikace genů či epigenetických mechanismů (metylace DNA, chemická modifikace histonů apod. V neposlední řadě je také velmi důležité zmapování genetické či epigenetické variability klíčových genů. Protože nejsou k dispozici potřebné informace je vhodné, aby řízená migrace byla doplněná opatřeními na ochranu genofondu lesních dřevin formou in situ, aby bylo možné případně napravit chybná rozhodnutí při přenosu sadebního materiálu. Jako součást opatření a adaptací na klimatickou změnu je zvyšování podílu přirozené obnovy v hospodářských lesích a v co největší míře využívat přírodních procesů.
