Anglicky: Effect of changes in some climatic factors on wind erosion risks – the case study of South Moravia
Zdroj: Podhrazská, J., Kučera, J., Chuchma, F., Středa, T., Středová, H. (2013). Effect of changes in some climatic factors on wind erosion risks – the case study of South Moravia. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis 6:1829–1837.
Klíčová slova: "gis, bpej, klimatické podmínky, náchylnost půdy"
Dostupný z: https://acta.mendelu.cz/media/pdf/actaun_2013061061829.pdf
Intenzita větrné eroze je ovlivňována mnoha činiteli. Mezi ně patří klimatické podmínky (rychlost a směr větru, srážky, teplota, vlhkost), půdní a geologické faktory (povaha horninového substrátu, velikost a tvar půdních částic, půdní struktura, mechanická stabilita půdy), faktory vegetační (pokryv půdy rostlinami či rostlinnými zbytky), zohlednit se musí i geomorfologie (tvar a rozložení svahů, výskyty plání a závětrných míst). Důležitý je i vliv člověka, tedy antropogenního faktoru (délka a orientace pozemku k převládajícímu směru větru, způsob hospodaření na pozemku, možnost závlahy půdy). Potenciální náchylnost půdy k větrné erozi může být vyjádřena pomocí indexu náchylnosti ve spojení s působením klimatického faktoru. V České republice najdeme nejvíce půd ohrožených větrnou erozí v Jihomoravském kraji. Důvodem je, kromě klimatických podmínek, intenzivní zemědělská výroba a výskyt lehce erodovatelných půd.
V práci jsou statisticky porovnávány výsledky analýz erozního ohrožení na základě klimatických a půdních charakteristik z období 1901–1950 s aktualizovanými údaji z období 1961–2000. Výsledky byly zpracovány do map v prostředí geografických informačních systémů (GIS). Údaje erozní ohroženosti byly vykresleny s použitím bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Klimatické faktory (především hodnoty teploty a vlhkosti vzduchu) byly zaznamenány během vegetačního období zemědělských plodin. Potenciál erozního ohrožení byl determinován s použitím metody podle Janečka.
Z výsledků vyplývá, že na území Jihomoravského kraje došlo během období 1961–2000 ke zvýšení ploch půdy náchylných k větrné erozi. Důvodem je postupná změna klimatických podmínek. Ve studované oblasti došlo ke snížení plochy půd, které nejsou ohroženy větrnou erozí asi o 5 %. Podíl ploch mírně ohrožených větrnou erozí se zvýšil o 2 %, podíl ploch středně ohrožených vzrostl o 5 % a ploch silně ohrožených o více jak 2 %. Větrná eroze v České republice je považována za okrajový problém, pozornost je věnována především erozi vodní.
