Anglicky: The effect of breeding hoggets on lifetime performance
Zdroj: Kenyon, P. R., van der Linden, D. S., West, D. M., Morris, S. T. (2011). The effect of breeding hoggets on lifetime performance. New Zealand Journal of Agricultural Research, 54(4), 321-330. https://dx.doi.org/10.1080/00288233.2011.611148.
Klíčová slova: "jehnice, zapouštění, reprodukce, celoživotní užitkovost "
Dostupný z: https:// www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/00288233.2011.611148
Zapouštěním jehnic lze efektivně urychlit genetický pokrok v populaci, zabránit jejich případnému ztučnění, a tím vniku reprodukčních potíží v následujícím roce. Jedním z důvodů, proč se tento způsob nepraktikuje, je obava o následný vývoj jehnic, který se může projevit zpomalením růstu jedince, snížením reprodukčních ukazatelů v následujícím roce popř. snížením dlouhověkosti zvířat. V předkládané studii byly hodnoceny 3 skupiny dospělých bahnic: a) bahnice, které byly zapouštěny jako jehnice a následně se obahnily; b) bahnice, které byly zapuštěny jako jehnice a následně se neobahnily; c) bahnice, které nebyly zapouštěné jako jehnice. Jejich reprodukční ukazatele v následujících letech (zaznamenávané za dílčí roky i za celý žitvot) byly sledovány, stejně jako informace ohledně přežitelnosti jehňat, jejich živé hmotnosti a dlouhověkosti bahnic. Výsledky naznačují, že bahnice zapuštěné jako jehnice a následně obahněné měly vyšší výskyt vícečetných vrhů, i když výsledky jsou jen lehce průkazné. Tyto bahnice měly také průkazně vyšší počet plodů za celkovou dobu života (sledováno sonograficky), konkrétně 8,2 ± 0,08 plodů vs. 7,0 ± 0,13 plodů u bahnic zapuštěných jako jehnic ale v následujícím roce neobahněných či 7,1 ± 0,12 plodů u bahnic nezapuštěných jako jehnice. Skupina bahnic zapuštěných jako jehnice a následně obahněných měla průkazně lehčí jehňata při porodu, ale při odstavu již byla všechna jehňata srovnatelná. Stejně tak nebyl zaznamenán rozdíl v přežitelnosti jehňat od různých skupin matek. I když vliv zapouštění jehnic měl obecně za následek snížení živé hmotnosti a tělesné kondice v následujících letech, rozdíly byly buď velmi nízké (na hraně průkaznosti) nebo nebyly detekovány vůbec. Stejně tak je důležitá informace, že efekt zapouštění jehnic následně negativně neovlivnil dlouhověkost těchto zvířat. Výsledky tedy ukazují, že zapouštění jehnic může být možnost nejen pro rychlejší genetický pokrok v populaci (v případě chovů s produkcí plemenného materiálu), ale také perspektivní způsob řízení stáda užitkových chovů pro zlepšení celkové užitkovosti zvířat.
| Přílohy |
 kenyon-2011-321.docx |