Anglicky: Choosy grazers: Influence of plant traits on forage selection by three cattle breeds
Zdroj: Pauler C. M., Isselstein J., Suter M., Berard J., Braunbeck T., Schneider M. K., 2020: Choosy grazers: Influence of plant traits on forage selection by three cattle breeds. Functional Ecology. Volume 34. Issue 5. str. 980-992. DOI: https://doi.org/10.1111/1365-2435.13542.
Klíčová slova: "alpské pastviny, plemena skotu, druhová rozmanitost, pastevectví, vlastnosti rostlin"
Dostupný z: https://besjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/1365-2435.13542
Ačkoliv je dobře známé, že býložravci svými potravními preferencemi určují druhé složení rostlinných společenstev v pastevních a lučních porostech, je poměrně málo známé, jak vlastnosti rostlin ovlivňují rozhodování býložravců (i jednotlivých plemen) v tom, které rostlinné druhy spasou, případně kterým se vyhnou. Pochopení mechanismu potravního výběru je proto velmi důležité pro nastavení správného managementu pastvin a udržení jejich druhové rozmanitosti.
Studie se zabývala sledováním vlivu vlastností rostlin na jejich spásání třemi různými plemeny skotu na třech lokalitách (alpínských pastvinách – jedno z nejrozmanitějších rostlinných společenstev na světě s až 89 rostlinných druhů na 1 m2) ve východní části Švýcarských Alp. V rámci studie byla sledována tři plemena: kříženec Angus×Holštýn (vysokoužitkové plemeno), hnědý horský skot a skotský náhorní skot (primitivní plemeno). Sledované vlastnosti rostlin byly: obsah dusíku (N) a fosforu (P) v listech, poměr C:N, obsah sušiny v listech (LDMC), výška rostliny, specifická listová plocha (SLA), ukazatel kvality píce, stupeň ochrany rostliny proti spasení (obranné mechanismy) a dřevnatost (obsah ligninu). Množství spasené biomasy bylo zjišťováno rozdílem v podílu biomasy všech rostlinných druhů před a po pastvě pro jednotlivé pasené plochy a jednotlivá plemena skotu.
Studie byla provedena formou pastevních pokusů na třech lokalitách s výrazně odlišnou vegetační skladbou (celkově bylo na všech třech lokalitách identifikováno 152 druhů rostlin). Pastviny byly rozděleny do tří částí o stejné ploše s podobnými stanovištními podmínkami a vegetačním složením. Každá plocha byla pasena třikrát během léta v měsíci červnu, červenci a srpnu.
- První pastvina o ploše 1,05 ha s rovinatým reliéfem, živinově bohatá. Bohatá na jetele: jetel luční (Trifolium pratense), a širokolisté trávy: trojštět žlutavý (Trisetum flavescens) a bojínek alpský (Phleum rhaeticum). Nejběžnějšími bylinami byly pryskyřník prudký (Ranunculus acris), kmín kořenný (Carum carvi) a kontryhel žlutozelený (Alchemilla xanthochlora).
- Druhá pastvina o ploše 1,83 ha s členitějším reliéfem, živinově středně bohatá. Vyšší obsah úzkolistých trav: kostřava červená (Festuca rubra), smilka tuhá (Nardus stricta) se zakrslými keři jalovců obecných (Juniperus comunnis) s vřesovcem pleťovým (Erica carnia) a vřesem obecným (Calluna vulgaris).
- Třetí pastvina o ploše 4,38 ha s vysokým zastoupením dřevin. Rovinaté části pastviny byly pokryty mechy a ostřicemi: suchopýrek trsnatý (Trochophorum cespitosum), ostřice obecná (Carex nigra) a ostřice prosová ( panicea). Okolní strmější svahy byly porostlé rozptýlenými modříny opadavými (Larix decidua) a borovicemi limba (Pinus cembra) s brusnicemi borůvkami (Vaccinum myrtillus), vlochyněmi bahenními (V. gaultherioides) a jalovci obecnými (Juniperus communis).
Obr. 1: Selekční chování při výběru potravy skotského náhorního skotu a křížence A×H. Osy X y Y ukazují rozdíly v biomase před a po pastvě. Kladné hodnoty ukazují na zvýšení podílu biomasy a tím znázorňují nespásání zvířaty, záporné hodnoty znamenají spásání. Barevné kruhy označují průměrné hodnoty za každou skupinu rostlin v celém souboru dat. Zdroj: https://besjournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/1365-2435.13542.
Výsledky studie ukazují, že vlastnosti rostlin mají prokazatelný vliv na jejich spásání. Rostlinné druhy s vysokou specifickou listovou plochou (SLA) a vysokým obsahem dusíku (N) a fosforu (P) v listech byly více preferovány. Oproti tomu rostlinám s vysokým obsahem sušiny v listech (LDMC), vysokým poměrem C:N, s vyvinutými obrannými mechanismy (např. trny) a vysokým obsahem ligninu (dřevnaté části) se skot vyhýbal. Dále byly zjištěny významné rozdíly mezi potravními preferencemi jednotlivých plemen skotu. Produkčně orientovaná plemena náročná na výživu kříženec A×H a hnědý horský skot vykazovaly silně selektivní pastvu. Naproti tomu méně produktivní a nenáročný horský náhorní skot byl při výběru potravy méně selektivní. Druhy rostlin o vysoké pícninářské hodnotě byly preferovány křížencem A×H, ale ne skotským náhorním skotem. Některým rostlinným druhům preferovaným křížencem A×H se skotský náhorní skot cíleně vyhýbal. Naopak neatraktivní druhy jako metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa) nebo ostřice jarní (Carex caryophyllea) byly skotským náhorním skotem spásány, ale kříženec A×H se jim vyhýbal.
Selektivní chování jednotlivých plemen skotu je patrné i na úrovni jednotlivých rostlinných druhů (Obr. 1), což znamená, že rozdílné potravní preference plemen ovlivňují druhovou rozmanitost pastvin.
