Anglicky: Effects of Engineeres Ag Nanoparticles on the Germination, Growth and Gas Exchange of Zea mays and Brassica napus
Zdroj: Sebastian Fellmann and Thomas Eichert Institute of Crop Science and Resource Conservation (INRES)-Plant Nutrition, Karlrobert-Kreiten-Straße 13, Bonn, 53115, Germany (sfellman@uni-bonn.de), (t.eichert@uni-bonn.de) Sebastian Fellmann and Thomas Eichert (2017): Effects of Engineeres Ag Nanoparticles on the Germination, Growth and Gas Exchange of Zea mays and Brassica napus. In: Sborník z XVIII International Plant Nutrition Colloquium, 19-24 Srpen 2017, Kodaň, Dánsko: 703-704
Klíčová slova: "nanočástice; ag+ ionty; kukuřice; řepka ozimá; klíčení; výměna plynů"
Rychlý nárůst nanotechnologií a aplikace nanočástic v průmyslu a uživatelských produktech vyvolávají obavy z jejich dopadů na životní prostředí a možná rizika pro ekosystémy. Existují i důkazy, že mohou být toxické pro organismy. Účinky nanočástic na rostliny však zatím nejsou dostatečně vyhodnoceny.
V hydroponickém systému byly hodnoceny účinky Ag nanočástic na klíčení a rané fáze růstu kukuřice a řepky ozimé. Pro srovnání byly použity i Ag+ ionty (AgNO3) s nebo bez přídavku CaCl2, které vysráženo ionty Ag+ jako AgCl. V různých časových obdobích byla také sledována výměna plynů a také celková suchá hmota rostlin včetně příjmu Ag. Aplikace nanočástic podle dané koncentrace negativně ovlivnila klíčení a rané fáze růstu rostlin. U rostlin, ke kterým nebyly aplikovány nanočástice, ale odpovídající množství Ag+ snížení růstu nebylo zjištěno. U kukuřice ale jak Ag nanočástice, tak ionty Ag+ snižovaly transpiraci a míru asimilace. Pokud byl současně aplikován CaCl2, tyto vlivy mizely. Snížení výměny plynů bylo tedy způsobeno především volnými Ag+ ionty a nikoliv nanoefektem. Rostliny řepy ozimé po apliaci chloridu vápenatého ve variantách s Ag nanočásticemi stále, i přes vysrážené Ag+ ionty, snižovaly transpiraci. Nanočástice tak u řepky stále ovlivňovaly fyziologické pochody rostlin řepky. Příjem Ag do stonků rostlin kukuřice byl vyšší
u Ag nanočástic než u iontů Ag+, lze konstatovat, že rostliny přijímaly i nanočástice. Rostliny řepky přijímaly Ag nanočástice i ionty Ag+ v podobné míře, ke snížení příjmu došlo u všech rostlin po aplikaci CaCl2.
Lze konstatovat, že Ag nanočástice negativně ovlivnily kukuřici, u řepky lze pozorovat další negativní vlivy nanočástic. V mechanismech příjmu Ag a jejich translokaci v rostlinných částech lze pozorovat i přímý příjem nanočástic rostlinami.
