Anglicky: Reducing Antimicrobial Usage in Pig Production without Jeopardizing Production Parameters
Zdroj: Postma, M.; Vanderhaeghen, W.; Sarrazin, S.; Maes, D.; Dewulf; J. Reducing Antimicrobial Usage in Pig Production without Jeopardizing Production Parameters. Zoonoses and Public Health, 2017, 64, 63–74.
Klíčová slova: "antimikrobiální látky, chov prasat, biosecurity (biologická bezpečnost), vakcinace, management stáda"
Dostupný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27362766
Světová zdravotnická Organizace (World Health Organisation), a současně i národní zdravotnické organizace v jednotlivých zemích žádají zavedení takových opatření, která by vedla k zastavení vývoje a rozšíření antimikrobiální rezistence. Použití antimikrobiálních látek v chovech hospodářských zvířat je skutečně vysoké a představuje vážné riziko pro ohrožení veřejného zdraví. Snížené a obezřetné používání antimikrobiálních látek v živočišné výrobě by mohlo postupně vést k zastavení výběru rezistentních bakterií a následně by mohlo dojít u těchto bakterií k návratu k citlivosti na antimikrobiální látky.
Tato studie hodnotila, do jaké míry může být sníženo využívání antimikrobiálních látek v chovech prasat prostřednictvím optimalizace managementu stáda, zvyšováním úrovně biosecurity (biologické bezpečnosti), aplikací nových vakcinačních schémat, využitím anthelminik a poradenstvím směřujícím k obezřetnému použití antimikrobiálních látek. Dále byly zkoumány účinky výše zmíněných opatření na produkční ukazatele prasat. Případová studie byla realizována v 61 chovech prasat ve Flandrech (Belgie) a zahrnovala tři návštěvy stejné osoby v jednom chovu. Během první návštěvy byly shromážděny informace o řízení stáda, úrovni biologické bezpečnosti (kvantifikováno pomocí systému Biocheck. UGentTM, založenému na bodovém hodnocení), vakcinačním schéma, anthelmintické léčbě a používání antimikrobiálních látek. Na základě výsledků hodnocení chovu byly navrženy odpovídající změny, které byly při druhé návštěvě chovu ve spolupráci s chovatelem a faremním veterinárním lékařem začleněny do individuálního plánu biologické bezpečnosti chovu jako součásti celkové strategie managementu zdraví, produkce a reprodukce v daném chovu prasat. Při poslední třetí návštěvě chovu (o 8 měsíců později) po implementaci a především pak dodržování navržených opatření byly posuzovány stejné ukazatele s cílem objektivního zhodnocení vývoje situace ve sledovaném chovu. Celkově došlo k výraznému zlepšení úrovně externí biosecurity chovu o 2,4 bodů (zlepšení nákupu zvířat, vyřazování zvířat, odstraňování výkalů, vystájení zvířat, dezinsekce-likvidace nebo podstatné snížení výskytu hmyzu, regulace populace volně žijících ptáků) a úrovně interní biosecurity chovu o 7 bodů (zpracování schématu vakcinace, plánu systematického využívání anthelmintických přípravků a obezřetnému cílenému kontrolovanému použití antimikrobiálních látek). Na základě analýzy incidence léčby došlo v chovech prasat k výraznému snížení používání kriticky důležitých antimikrobiálních látek u vykrmovaných prasat o 52 % (od narození do porážky 205 dní) a o 32 % u plemenných zvířat.
Významné je, že zvýšení úrovně biologické bezpečnosti v chovu a snížené využívání antimikrobiálních látek mělo za následek významné zlepšení produkčních ukazatelů, jako je zvýšený počet odstavených selat na prasnici za rok (o +1,1 sele, tj. z 26,4 na 27,5 selete), zvýšení průměrného denního přírůstku (o +5,9 g/den, tj. z 667,5 na 675,2 g/den), snížení konverze krmiva (o -0,1 kg, tj. z 2,7 kg na 2,6 kg) a snížení mortality vykrmovaných prasat (o 0,6 %, tj. z 3,2 na 2,6 %). Důležité je prolomit rutinu chovatelů i veterinárních lékařů prostřednictvím vhodné motivace ke změně managementu stáda, biosecurity, optimalizace vakcinace a obezřetnému používání antimikrobiálních látek. Všechna opatření navržená pro daný chov prasat na základě spolupráce chovatele a faremního veterinárního lékaře, resp. dalších poradců (výživářský konzultant aj.) se ukázala jako vhodný způsob vedoucí ke snižování používání antimikrobiálních látek.
