Anglicky: Die Auswirkung des selektiven Trockenstellens auf die Eutergesundheit in Schweizer Milchviehbetrieben
Zdroj: Bucher, B, Bleul, U. 2019. Die Auswirkung des selektiven Trockenstellens auf die Eutergesundheit in Schweizer Milchviehbetrieben. Schweizer Archiv für Tierheilkunde, 161(9):533-544.
Klíčová slova: "antibiotika, mastitida, skot, zasušování, somatické buňky, struková zátka"
Dostupný z: https://www.zora.uzh.ch/id/eprint/178776/
V posledních letech sílí tlak na uvážlivé požívání antibiotik vzhledem k rostoucímu výskytu rezistence bakterií k nim. Ve veterinární medicíně má velký potenciál ke snižování spotřeby antimikrobik v chovu dojnic období zaprahování, které bylo v posledních dekádách doprovázeno paušální aplikací antibiotik. Cíĺem tohoto postupu bylo řešení dříve poměrně běžné chronické infekce mléčné žlázy a současně zabránění vzniku nové infekce v období krátce po zasušení.
Cílem této studie bylo sledovat vliv selektivního zaprahování krav (SDCT) na zdraví vemene na švýcarských farmách dojeného skotu ve srovnání s plošnou aplikací antibiotik krav při zaprahnutí. (BDCT). Do sledování bylo vybráno 13 chovů se stabilním zdravím na úseku mastitid a v rámci nich krávy na 3. či vyšší laktaci, které koncem předchozí laktace měly 3krát počet somatických buněk (SB) nižší než 250 000 buněk/ml a které byly v předchozí laktaci při zaprahování paušálně ošetřeny antibiotiky. Tato zvířata byla rozdělena do 3 skupin selektivního zaprahování.
Krávy, které měly méně než 150 000 SB/ml nebo s negativním California mastitis testem nebyly při zaprahování vůbec nijak ošetřeny (skupina 0T, n = 18), nebo dostaly pouze strukové zátky - vnitřní sealant (skupina ST, n = 62) do všech struků. Krávy s více než 150 000 SB/ml nebo s pozitivním California mastitis testem byly ošetřeny při zaprahování antibiotiky a vnitřním sealantem (skupina ST+AB, n = 35).
Před zasušením a po otelení byly všem sledovaným kravám měřeny SB, hodnota 150 000 SB/ml brána jako rozhraní ne- vs. infikovaná dojnice. Dále byl evidován výskyt léčby mastitidy v suchostojném období a v prvních 100 dnech následující laktace. K vyhodnocení byla k dispozici data od 115 krav.
Počty SB po porodu všech krav zařazených do studie, i když byly vyšší, se nelišily statisticky průkazně od počtů SB v předchozí laktaci, tj. po plošném zaprahování antibiotiky (medián 28 000 po BDCT versus 44 000 po SDCT). Ve skupině 0T byl počet SB výrazně vyšší než v předchozím roce (průměr 391 000 versus 102 tisíc) a počet nových infekcí se ztrojnásobil (z 13 na 39 %). Ve skupině ST nebyl počet SB průkazně rozdílný mezi sledovanou a předchozí laktací (průměr 97 000 versus 53 000) a počet nových infekcí se více než zdvojnásobil (z 6 na 14 %). Skupina ST+AB vykázala signifikantní pokles (z nadlimitního) počtu SB před zasušením k 1. kontrole po porodu, další dvě skupiny vykázaly nárůst, ačkoli ve skupině ST zůstal průměr zhruba na stejné úrovni jako před zasušením.
Ve skupině 0T se podíl léčených mastitid zvýšil z 0 % po plošném zaprahování na 28 % (5 případů) po SDCT bez jakéhokoli ošetření vemene (p<0,05).
Vzhledem k rostoucímu problému antimikrobiální rezistence je selektivní zaprahování cennou alternativou k plošnému ošetření krav antibiotiky do vemene. V této studii byla díky selektivnímu zaprahování spotřeba antibiotik snížena o 63 %, zdraví vemene se sice souhrnně vzato statisticky průkazně nezhoršilo, to bylo ale zřejmě částečně dáno poměrně nízkými a nevyrovnanými počty zvířat. Počty somatických buněk i léčba mastitid spíše naznačovala zvýšení problémů. Pokud se krávy s nízkým počtem SB zasuší na konci laktace bez antibiotik, je vhodné chránit vemeno během období stání na sucho minimálně pomocí strukových zátek - vnitřních sealantů.
Závěr: Selektivní zaprahování je možné uplatnit ve stádech s dobrým zdravím vemen a při pečlivém respektování nejen nízké úrovně individuálního počtu SB, ale i dalších podmínek jeho užití. Za těchto kritérií a při používání strukových zátek může vést k redukci spotřeby antibiotik bez rizika výrazného zhoršení zdraví mléčné žlázy.
