Anglicky: The Effect of Differeent Types of Rootstock on the Quality of Maiden Trees of Sweet Cherry (Prunus avium L.) cv. ‘Regina’
Zdroj: Baryła, P., Kapłan, M., Krawiec, M. 2014. The Effect of Differeent Types of Rootstock on the Quality of Maiden Trees of Sweet Cherry (Prunus avium L.) cv. ‘Regina’. Acta Agrobotanica. 67 (4). 43 - 50.
Klíčová slova: "prunus avium l., vegetativní podnože, semenáče, růst, školkařství"
Dostupný z: https://pbsociety.org.pl/journals/index.php/aa/article/view/2363
Hlavním problémem při pěstování třešní je jejich bujný růst. Vzhledem k objemným korunám, které třešně vytváří na tradičních podnožích, se tento druh hodí spíše do extenzivních výsadeb. Takové stromy je obtížné ošetřovat i sklízet, navíc obvykle vstupují poměrně později do plodnosti, což prodražuje produkci ovoce. Zavedení slabě rostoucích a zakrslých podnoží nebo užití mezikmene oslabujícího růst by mohlo přinést zintenzivnění pěstování také u třešní. Výběr vhodné podnože má vliv nejen na zmíněnou intenzitu růstu stromů, ale také na jejich kvalitu, vstup do plodnosti a kvalitu plodů. Nejpoužívanější podnoží pro odrůdy třešní v Polsku je semenáč třešně (Prunus avium). V některých zemích je také významnou podnoží mahalebka (Prunus mahaleb) množená semenem nebo vegetativní cestou. V posledních letech se stále více používají slabě rostoucí podnože množené vegetativně, které se od podnoží množených semenem liší především genetickou stejnorodostí. V uvedené studii byl hodnocen vliv pěti různých podnoží na růst a kvalitu stromků třešně odrůdy 'Regina' v ovocné školce.
Pokus byl založen na pokusné stanici Přírodovědné univerzity v Lublinu v Polsku a probíhal v letech 2006 až 2009. Do sledování byly vybrány vegetativní podnože Colt, F12/1 a GiSelA 5, dále semenáče třešně (Prunus avium) a generativní podnož Piast vycházející z mahalebky (Prunus mahaleb). Podnože byly vyškolkovány na jaře 2006 ve sponu 90 x 25 cm a začátkem srpna očkovány odrůdou 'Regina' ve výšce 15 cm nad povrchem půdy metodou chip budding. Ve školce byl udržován černý úhor s hnojením na základě rozboru půdy, dodatková závlaha aplikována nebyla. U podnoží byl na začátku října měřen průměr kmínku ve výšce 30 cm nad místem očkování, délka středové osy od místa očkování po terminální pupen stromku, a dále počet a celková délka postraních výhonů delších než 5 cm.
Z hodnocení růstu v letech 2007 až 2008 byl největší průměr kmínku změřen u třešní očkovaných na podnož Colt, přičemž průměr byl průkazně větší než u ostatních podnoží. Nejnižší průměr byl naopak zaznamenán u slabě rostoucí podnože GiSelA 5. V dalším roce byla rovněž nejbujnější kombinace s podnoží Colt a od ostatních se významně lišila společně s podnoží Piast, která byla druhou nejbujnější. Colt vycházel jako nejbujnější podnož i při měření výšky stromků, které po jednom roce dosahovaly průměrně 201 cm. Nejmenší byly stromky na podnoži GiSelA 5, na kterých štěpovaná odrůda rostla průměrně do výšky 146,5 cm. Pořadí intenzity růstu podle průměrného přírůstku kmene i výšky stromku ve školce bylo následující (vzestupně): GiSelA 5, semenáč třešně, F12/1, Piast a Colt. Použitá podnož měla také vliv na celkovou délku postraních výhonů, jejichž nejvyšší průměrná suma byla zjištěna u podnože Colt (368 cm), u které navíc byla tato hodnota průkazně větší než v případě podnože s nejnižší hodnotou celkové délky výhonů, což byla podnož GiSelA 5. Obdobně dopadlo hodnocení počtu a průměrné délky těchto postranních výhonů. Nejvyšší počet a délku měly průměrně stromy na podnoži Colt, nejnižší na podnoži GiSelA 5.
Třešňový semenáč a podnože F12/1 a Colt patří mezi bujnější podnože pro pěstování třešní. V těchto pokusech vycházela podnož Colt vzrůstnější než F12/1, z jiných publikovaných prací však vycházely výsledky opačné. Důvodem je zřejě skutečnost, že růst je též ovlivněn samotnou odrůdou. V literatuře jsou též popsány případy, kdy na mahalebce dochází ke zhoršené kompatibilitě s naštěpovanou odrůdou, a to již ve školce. Sledování s odrůdou 'Regina' však takové poznatky nepřineslo. V Polsku jsou používány dvě mahalebkové podnože, a to již zmíněná Piast a dále Popiel, obě jsou přitom charakteristické silným růstem. Do budoucna bude spíše kladen požadavek na zakrslé a slabě rostoucí podnože pro pěstování třešní, případně použití slabě rostoucího mezikmene. Právě sledovaná podnož GiSelA 5 patří mezi podnože silně redukující růst stromů, respektive naštěpované odrůdy, navíc na této podnoži odrůdy dobře plodí ve výsadbách. Jedná se o jednu z nejvhodnějších podnoží, které budou hrát důležitou roli v intenzifikaci pěstování třešní ve světě.
Ze tříletých výsledků vyplývá, že podnož výrazně ovlivňuje růstové charakteristiky, což bylo ověřeno v ovocné školce u odrůdy 'Regina'. Stromy na podnoži Colt rostly ze sledovaných podnoží nejvíce a zároveň byly tyto stromy hodnoceny jako nejkvalitnější z hlediska množství a délky postranního obrostu. Na druhou stranu stromy na podnoži GiSelA 5 byly průkazně slaběji rostoucí a také postranní obrost byl poměrně slabší, s čímž musí počítat školkař i pěstitel a věnovat takovým stromkům patřičnou péči.
