Anglicky: The effect of different physical forms of starter feed on rumen fermentation indicators and weight gain in calves after weaning
Zdroj: Pavlata L., Šťastník O., Křivová Š., Dočkalová H., Sedláková L., Mrkvicová E., Doležal P. (2017). The effect of different physical forms of starter feed on rumen fermentation indicators and weight gain in calves after weaning. Acta Veterinaria Brno, 86: 285-291. doi.org/10.2754/avb201786030285
Klíčová slova: "těkavé mastné kyseliny, peletovaný startér, slamnatý startér, subakutní acidóza bachorového obsahu, výživa telat po odstavu"
Dostupný z: https://actavet.vfu.cz/86/
V posledních letech se intenzivně studuje složení a fyzikální struktura startérových diet ve vztahu k optimalizaci příjmu živin a rozvoje bachorové fermentace. Cílem studie bylo zjistit vliv různých fyzikálních forem startéru na základní ukazatele bachorové fermentace a přírůstky u telat po odstavu. Pokus byl realizován na odstavených telatech českého strakatého skotu. Telata jedné skupiny byla krmena ad libitně kompletně granulovaným startérem a telata druhé skupiny texturizovaným startérem se štípanou slámou (slamnatý startér). Po jednom měsíci krmení různých startérů (kolem 90. dne věku), byla od telat odebrána jícnovou sondou bachorová tekutina a provedeno její laboratorní vyšetření. V bachorové tekutině bylo stanoveno pH, celková acidita, koncentrace celkových těkavých mastných kyselin, procentuální zastoupení kyseliny octové (acetátu), propionové a máselné (butyrátu), obsah kyseliny mléčné, amoniaku a počty nálevníků. Od devadesátého dne věku byla telata obou skupin krmena stejným typem směsné krmné dávky (TMR). Po celou dobu sledování byla telata v měsíčních intervalech vážena a vyhodnocovány průměrné denní přírůstky. Vyšetření bachorové tekutiny prokázalo, že telata krmená slamnatým startérem měla statisticky významně vyšší hodnoty pH bachorové tekutiny (6,24 ± 0,51 vs. 5,58 ± 0,30 u telat krmených kompletně granulovaným startérem), vyšší obsah celkových těkavých mastných kyselin (98,02 ± 20,46 vs. 61,40 ± 26,51 mmol/l), vyšší molární podíl acetátu (61,20 ± 4,87 vs. 50,53 ± 4,66 %) a poměr acetát:propionát (2,38 ± 0,53 vs. 1,34 ± 0,18), ale průkazně nižší molární podíl propionátu (26,55 ± 4,48 vs. 37,92 ± 3,58 %). Průměrný denní přírůstek telat se průkazně nelišil, ale při porovnání živé hmotnosti na konci sledování (ve 150 dnech věku telat) byla zjištěna vyšší průměrná hmotnost u telat krmených po odstavu slamnatým startérem (182,4 vs. 175,1 kg). Na základě výsledků je možno konstatovat, že krmení slamnatého startéru, ve srovnání s kompletně granulovaným, vedlo k lepšímu rozvoji bachorové fermentace. U telat skupiny krmené slamnatým startérem nebyly, na rozdíl od druhé skupiny, zjištěny hodnoty pH bachoru a podíly těkavých mastných kyselin dokladující výskyt subakutní acidózy bachorového obsahu.
| Přílohy |
 abstrakt-12.docx |