Anglicky: Effect of different physical forms of starter on feed intake and performance of calves
Zdroj: Dockalova H., Stastnik O., Krivova S., Sedlakova L., Pavlata l. (2016). Effect of different physical forms of starter on feed intake and performance of calves. 23rd International PhD Students Conference (MendelNet). Mendel Univ Brno, Fac AgriSciences, Brno, CZECH REPUBLIC, 201-204
Klíčová slova: "výživa telat, granulovaný startér, slamnatý startér, startér typu müsli, oves, růst telat"
Dostupný z: https://mendelnet.cz/pdfs/mnt/2016/01/34.pdf
Různá fyzikální struktura startérových diet předkládaným telatům od prvních dnů života může ovlivňovat příjem startéru, ale i vývoj bachoru a rozvoj bachorové fermentace. Startér by měl být pro telata dostatečně atraktivní, aby docházelo k příjmu pevných částic krmiva podporujících rozvoj bachorového trávení. V posledních letech se intenzivně studuje vliv podílu částic s různou fyzikální strukturou na uvedené parametry. Cílem studie bylo zjistit vliv různých typů startéru na jeho příjem a přírůstky u telat v období mléčné výživy. Experiment byl realizován na telatech českého strakatého skotu (n = 28), která byla ustájena v individuálních venkovních kotcích s boudou. Narozená telata byla krmena mlezivem po dobu prvních 5 dnů života a následně mléčnou krmnou směsí v množství 7 l/den (od 6. dne života) a startem. Telata zařazená do experimentu byla rozdělena do 4 skupin (A, B, C, D). Telata jednotlivých skupin byla krmena různým typem komerčně vyráběného startéru. Telata skupiny A měla k dispozici kompletně peletovaný startér s 20% podílem celého zrna ovsa, telata skupiny B dostávala kompletně peletovaný startér, telata skupiny C texturovaný startér typu müsli s podílem celého zrna obilovin a kukuřičných vloček, telata skupiny D startér se štípanou slámou – slamnatý startér. Telata měla startér k dispozici ad libitum a jeho spotřeba byla každodenně zjišťována. Pokus trval 32 dní. V prvním hodnoceném období mezi 20. – 23. dnem věku telat se průměrný příjem startéru u telat jednotlivých skupin pohyboval v rozmezí 180 – 305 g/kus/den. Ve věku mezi 33. až 33. dnem se průměrná spotřeba startéru pohybovala v rozmezí 505 – 723 g/ks/den a ve věku mezi 39. – 42. dnem byla průměrná spotřeba startéru jednotlivých skupin 835 – 1241 g/ks/den. Hodnoty nejvyšších průměrných spotřeb byly ve všech hodnocených obdobích nejvyšší u skupiny C. I přes popsané rozdíly však nebyly průměrné příjmy jednotlivých typů startérů statisticky významné (P > 0,05). Také průměrný denní přírůstek telat jednotlivých skupin nebyl statisticky významně rozdílný (pohyboval se v rozsahu od 0,59 do 0,69 kg/tele/den). Na základě popsaných výsledků lze konstatovat, že v uvedeném pokusu typ (fyzikální forma) startéru v období mléčné výživy telat zásadně neovlivnil chutnost nebo atraktivitu startéru pro telata. Jeho spotřeby i denní přírůstky byly mezi skupinami poměrně vyrovnané. Další výzkum je zapotřebí rozšířit o vliv různých startérů na parametry bachorové fermentace.
| Přílohy |
 abstrakt-13.docx |