Anglicky: Grazing intensity affects the environmental impact of dairy systems
Zdroj: Aguirre-Villegas, H. A., Passos-Fonseca, T. H., Reinemann, D. J., Larson, R. Grazing intensity affects the environmental impact of dairy systems. Journal of Dairy Science (2017), 100, 6804-6821. DOI 10.3168/jds.2016-12325.
Klíčová slova: "pastevní píce, emise skleníkových plynů, energetická náročnost, posuzování životního cyklu"
Mléko a mléčné výrobky jsou důležitou součástí lidské stravy, ale také významně přispívají ke globálním dopadům na životní prostředí (ŽP). Tato studie se zabývá hodnocením emisí skleníkových plynů (GHG; greenhouse gas), energetickou náročností (NEI; net energy intensity) a využitím půdy v chovu dojnic s rostoucím podílem pastvy v krmné dávce (KD). V průběhu pokusu byla dojnicím předkládána KD s různým podílem pastvy v sušině KD a kukuřičného zrna, kukuřičné siláže a sójové moučky. KD sestávající se z pastevní píce byla krmena po dobu pěti měsíců (květen až září). Po dobu zbylých sedmi měsíců (říjen až duben) byla dojnicím předkládána KD s omezeným množstvím pastvy (pastevní píce). Dopady na ŽP byly porovnány v rámci pěti možných KD s různým podílem pastevní píce a dále byly porovnány mezi dvěma předkládanými KD (bez pastevní píce) lišícími se v technologii uskladnění a následného použití hnoje (hnůj vs. digestát jakožto odpad z výroby bioplynu). Celkový dopad na ŽP byl zohledňován odděleně pro produkci mléka, masa a chovu produkujícího hnůj pro potřeby bioplynové stanice.
K emisím skleníkových plynů nejvíce přispíval metan vyprodukovaný při krkání zvířat a energeticky nejnáročnějším procesem byla produkce plodin. V KD bez využití digestátu z produkce bioplynu byly emise skleníkových plynů 0,87 kg CO2, energetická náročnost byla 1,59 MJ NEI/kg mléka a využití půdy bylo 1,59 m2/kg mléka korigovaného na obsah tuku a bílkovin (FPCM; fat-protein corrected milk). Využití bioplynu výrazně snížilo emise o 0,28 kg CO2/kg FPCM a snížilo energetickou náročnost na 1,26 MJ/kg FPCM, což poukazuje na produkci čisté energie a zdůrazňuje potenciál bioplynu, který vede ke zlepšení chovu. U pokusu, který zahrnoval pastevní píci, se emise skleníkových plynů pohybovaly v rozmezí 0,84−0,92 kg CO2/kg FPCM, NEI 1,42−1,59 MJ/kg FPCM a využití půdy na 1 kg FPCM bylo mezi 1,19−1,26 m2. Výsledky sledování byly pro všechny KD srovnatelné. Doplňování pastevní píce do KD výrazně neovlivnilo mléčnou užitkovost ani dopad chovu dojnic na ŽP, ale snížilo vstupní náklady KD na chov dojnic.
Přílohy |
vuzv-vyziva-4-mk.docx |