Anglicky: Preweaning milk replacer intake and effects on long-term productivity of dairy calves
Zdroj: Soberon F., Raffrenato E., Everett R.W., Van Amburgh M.E. (2012). Preweaning milk replacer intake and effects on long-term productivity of dairy calves. Journal of Dairy Science, 95: 783-793. doi: 10.3168/jds.2011-4391
Klíčová slova: "výživa telat, produkce mléka, epigenetika"
Dostupný z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0022030212000318?via%3Dihub
Management chovu telat v období mléčné výživy se během posledních 30 let zaměřoval na řešení ztrát telat, časný odstav a vývoj předžaludku. Nedávné studie však ukazují, že intenzita příjmu živin z mléka nebo mléčné náhražky ovlivňují budoucí mléčnou užitkovost krav. Cílem studie bylo zkoumat vztah mezi příjmem živin z mléčné krmné směsi a růstem telat před i po odstavu a také dojivostí ve stádě Cornellské univerzity a komerční mléčné farmy. Analýza byla provedena vyhodnocením mléčné užitkovosti za 305 denní laktaci a také metodou kontrolního dne TDM (test-day model). Celkovým cílem programu výživy telat v obou stádech bylo zdvojnásobení porodní hmotnosti telat do odstavu prostřednictvím zvýšeného příjmu mléčného nápoje a startéru. Užitkovost za 305 dní první laktace byla vyhodnocena u 1244 jalovic Cornellské univerzity a 624 jalovic z komerční farmy. TDM metoda byla použita poté, co byly zahrnuty vlivy testovacího dne, období otelení, dny laktace, délka březosti, pořadí laktace a rok. Hodnocení TDM bylo provedeno i u krav na vyšších laktacích, aby bylo možno hodnotit vliv výživy a hmotnosti telat na celoživotní mléčnou užitkovost. Faktory jako průměrný denní přírůstek, příjem energie z mléčného nápoje a další hodnoty charakterizující růst telat byly analyzovány ve vztahu k hodnotám užitkovosti stanoveným TDM. V univerzitním stádě se přírůstky telat v období mléčné výživy pohybovaly v rozmezí 0,10 až 1,58 kg a významně korelovaly s užitkovostí při první laktaci. Každému 1 kg denního přírůstku v období mléčné výživy odpovídala dojivost při první laktaci vyšší v průměru o 850 kg mléka, resp. o 235 kg mléka na každou Mcal metabolizovatelné energie přijatou nad záchovnou potřebu. V případě komerční farmy byla na každý kg denního přírůstku telat v období mléčné výživy dojivost na první laktaci vyšší o 1113 kg. Navíc každý jeden kg denního přírůstku prepubertálních jalovic byl spojen se zvýšením dojivosti při první laktaci o 3281 kg. Tyto výsledky dokumentují, že zvýšená míra růstu před odstavem má za následek určitou formu epigenetického programování, které není ještě zcela popsané, ale má pozitivní vliv na mléčnou užitkovost. Tato analýza identifikuje výživu a management telat do odstavu jako hlavní environmentální faktory ovlivňující dosažení geneticky předpokládané mléčné užitkovosti.
| Přílohy |
 abstrakt-3.docx |