Anglicky: Effects of precision conservation agriculture in a maize-wheat-mungbean rotation on crop yield, water-use and radiation conversion under a semiarid agro-ecosystem
Zdroj: Parihar, C. M. et al. (2017) ‘Agricultural Water Management Effects of precision conservation agriculture in a maize-wheat-mungbean rotation on crop yield, water-use and radiation conversion under a semiarid agro-ecosystem’, Agricultural Water Management, 192, pp. 306–319. doi: 10.1016/j.agwat.2017.07.021.
Klíčová slova: "aplikace hnojiv v zemědělské praxi, management živin, trvalé záhony, místně specifický management živin, bezorební systém"
V posledních letech se snížily zásoby vody a ochrana vodních zdrojů se stala důležitým předmětem i v Indo-Ganžské rovině (IGR) v Jižní Asii. Trojpolní systém kukuřice-pšenice-fazole mungo (KPfM), je alternativou k tradičnímu systému střídání plodin rýže-bavlna, která může snížit účinky frekvence, intenzity a trvání srážek způsobených změnou klimatu a zabezpečit tak zdroje potravin v semiaridní oblasti severozápadní IGR. Předmětem výzkumu bylo určit produktivitu, vliv na vodní režim a účinnost konverze radiace trojpolního systému KPfM ve 3 různých orebních přístupech (bezorební/trvalé záhony/konvenční orba) a ve 4 různých strategiích managementu živin (kontrola bez aplikace hnojiv/aplikace hnojiv dle praxe místních zemědělců/aplikace výrobcem doporučených dávek hnojiva/místně specifický management živin za použití nástroje pro vyhodnocení Nutrient Expert®).
Výsledky několikaletého výzkumu trojpolního systému ukázaly, že orební techniky bezorebního přístupu a trvalých záhonů snížily potřebu zavlažování o 140 – 200 mm, resp. 200 – 300 mm, ve srovnání s konvenčním způsobem orby, a zvýšily výnos zrna o 5,7 – 24,6 %, biomasy o 4,6 – 20,8 %, účinnost vodního režimu o 18,4 – 39 % a účinnost konverze záření o 9,9 – 34,4 %. Významné (P ≤ 0.05) zlepšení vodního režimu, výnosu zrna a biomasy a účinnosti konverze záření (o 30,6 – 59,9; 38,3 – 80,5; 34,3 – 64,7 a 13,5 – 48,5 %, resp.) bylo pozorováno u místně specifického managementu živin ve srovnání s nehnojenými pozemky. Významné (P ≤ 0.05) interakce mezi orebními technikami a strategií managementu živin byly hodnoceny v závislosti na vodním režimu, výnosu zrna a biomasy a účinnosti konverze záření v trojpolním systému KPfM. Kombinace bezorební techniky a trvalých záhonů spolu s aplikací výrobcem doporučených dávek hnojiv nebo místně specifickým managementem živin vykázala významně (P < 0.05) vyšší účinnost vodního režimu a konverze záření, výnosu zrna a biomasy ve srovnání s konvenčním způsobem orby bez aplikace hnojiv nebo s aplikací hnojiv dle praxe místních zemědělců. Výsledky studie ukázaly, že místně specifický management živin nebo aplikace výrobcem doporučených dávek hnojiva spolu se způsobem orby konzervativního zemědělství v trojpolním systému KPfM dosahuje vyšší produktivity systému, účinnosti vodního režimu a konverze záření ve srovnání s praktikami managementu těchto plodin samostatně.
