Anglicky: Influence of Soft or Hard Floors before and after First Calving on Dairy Heifer Locomotion, Claw and Leg Health
Zdroj: Bergsten, Ch., E. Telezhenko and M. Ventorp. (2015) Influence of Soft or Hard Floors before and after First Calving on Dairy Heifer Locomotion, Claw and Leg Health. Animals (Basel) 5(3): 662–686. doi: 10.3390/ani5030378.
Klíčová slova: "dojnice, podlahový materiál, gumová podlaha, pohyb, onemocnění paznehtů, léze na končetinách, rozměry paznehtů, distribuce hmotnosti a tlaku, prevence"
Dostupný z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4598700/
Pastvina je ideálním povrchem pro zdraví paznehtů a končetin – nabízí dostatečně měkký podklad a dostatek místa pro pohyb, uléhání a vstávání. Hygiena je při dostatečně velké pastvině dobrá a zvířata tak jen minimálně trpí bakteriálními infekcemi paznehtů, které jsou spojené s vysokou fekální kontaminací. Oproti tomuto ideálu jsou krávy ustájené v klasických stájích s technologií boxových loží nuceny pohybovat se v mnohem vyšší koncentraci po tvrdé betonové podlaze, která je vysoce kontaminované výkaly, což představuje vysoké riziko pro narušení zdraví končetin a paznehtů. Tato studie zjišťuje vliv různých podlah na pohyb a zdraví končetin a paznehtů u jalovic v době od jednoho roku před otelením do jednoho roku po otelení (krávy). Skupiny březích jalovic byly chovány v kotcích s hlubokou podestýlkou (měkká podlahovina) nebo ve stáji s technologií boxových loží (tvrdá podlahovina). U obou skupin měly plemenice přístup do zpevněného – betonového krmiště (betonová podlaha). Po pastevní sezóně byly všechny jalovice ustájeny ve volné stáji s boxovými loži, kde polovina z nich měla přístup do krmiště s betonovou roštovou podlahou (tvrdá) a druhá polovina do krmiště s roštovou podlahou, která byla pogumována (měkká podlaha). Na začátku a konci každé ustájovací sezóny byla uskutečněna měření rozměrových parametrů paznehtů, kontaktní oblasti a distribuce tlaku pazneht/podlaha a dále výskyt onemocnění paznehtů a lézí na končetinách. Skóre pohybu (lokomoční skóre) a výskyt lézí na končetinách byly zaznamenávány každý měsíc po otelení.
Prevalence krvácenin v chodidle byla vyšší u jalovic ustájených ve stáji s technologií boxových loží a zpevněným krmištěm než u jalovic, které byly ustájeny ve stáji na hluboké podestýlce taktéž se zpevněným krmištěm. Po otelení měla skupina ustájena ve stáji s tvrdou podlahou (betonové rošty) vyšší pravděpodobnost kulhání (OR = 3.6; p < 0.01), krvácenin v chodidle i vředů (OR = 2.2; p < 0.05), krvácenin v bílé čáře (OR = 2.8; p < 0.01) a lézí na končetinách (OR = 2.6; p < 0.02) než skupina ustájená ve stáji s měkkou podlahou (betonové rošty pogumované). Jalovice odchované na měkké hluboké podestýlce měly před otelením méně lézí na končetinách a onemocnění paznehtů, ale více přerostlých paznehtů. Tyto jalovice byly také více náchylné k vzniku vážných poranění a nemocí paznehtů po otelení než ty, které byly odchovány ve volné stáji s technologií boxových loží s tvrdými betonovými podlahami. Tedy, vyšší četnost výskytu vředových onemocnění chodidla a bílé čáry byla zjištěna u plemenic, které byly před otelením ustájeny ve stáji s hlubokou podestýlkou a následně byly po otelení chovány ve stáji s tvrdou roštovou podlahou, a to v porovnání s plemenicemi, které byly nejdříve odchovávány ve stáji s tvrdou podlahou a následně po otelení ustájeny ve stáji, kde tvrdá podlaha (rošty) byla opatřena gumami.
| Přílohy |
 stanek-abstrakt-2.docx |