Anglicky: Influence of a brushwood elimination after felling on a population density of pine bark beetle Pityogenes chalcographus (L.) (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae)
Zdroj: Zahradník, P., Zahradníková, M. 2015. Vliv likvidace klestu po těžbě dříví na populační hustotu lýkožrouta lesklého Pityogenes chalcographus (L.) (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae). Zprávy lesnického výzkumu, 60(3), 188-193. ISSN 0322-9688
Klíčová slova: "pityogenes chalcographus, picea abies, populační denzita, klest, feromonové lapače, ochrana lesa"
Dostupný z: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/409.pdf
Lýkožrout lesklý se ve středoevropské oblasti v 80. letech 20. století stal velmi významným škůdcem ve smrkových porostech. Podle vyhlášky Ministerstva zemědělství ze dne 29. dubna 1996 č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže, v platném znění, je veden jako kalamitní škůdce, z čehož vyplývá i přísnější režim při jeho sledování a obraně proti němu. Cílem práce autorů bylo zjistit, zda klest ponechaný na pasece ovlivňuje populační hustotu lýkožrouta lesklého a zda dochází k napadání okolních porostů.
Experimenty byly provedeny v lesních porostech ve správě LČR, s.p., LZ Dobříš, polesí Višňová. Byly vybrány paseky, které byly rozděleny do pěti skupin (paseka bez přítomnosti atraktivního materiálu, paseky s odstraněným klestem, paseky s atraktivní hmotou). Pro odchyt lýkožrouta byl použit stejný druh odparníků. Odběry z feromonových lapačů probíhaly v pravidelných týdenních intervalech. Kromě odchytů ve feromonových lapačích bylo sledováno i případné napadení jak sousedních porostů, tak i klestu ponechaného na pasekách.
Výsledkem experimentu bylo zjištění, že likvidace klestu nemá žádný významnější vliv na populační hustotu lýkožrouta lesklého. Efektivita těchto opatření z pohledu ochrany lesa byla klasifikována jako minimální. Autoři však nevyloučili možnost, že v některých případech, zejména v kalamitním stavu při gradaci lýkožrouta lesklého, může likvidace atraktivního klestu jako potencionálního zdroje nové generace sehrát svoji úlohu. Z pohledu ochrany lesa se pálení a štěpkování v naprosté většině případů jako neefektivní. Ani atraktivní klest při kontrolách nebyl shledán napadeným, stejně jako okolní mladé porosty. Riziko napadení okolních mladých porostů v případě ponechání atraktivního klestu na pasekách je konstatováno jako minimální. Absence nebo prezence atraktivního klestu nemá vliv ani na poměr pohlaví v odchytech, který je více méně stabilní; poměr zachycených samců se v průměru pohyboval mezi 42–48%.
