Zdroj: Pulkrábek J., Urban J., Dvořák P., Bečková L. (2019): Vliv kypření půdy za vegetace na erozi půdy a produkci cukrové řepy. Listy cukrovarnické a řepařské, 135: 188–195.

Klíčová slova: "eroze půdy; kypření; cukrová řepa"

Dostupný z: http://www.cukr-listy.cz/on_line/2019/PDF/188-195.pdf


Příspěvek byl zaměřen na ověření účinnosti nově konstruovaných nástrojů pro kypření půdy za vegetace cukrové řepy (kypření půdy, podřezávání plevelů, ukládání kapalného dusíkatého hnojiva do půdy, zasakování vody atd.). Jako jedno z účinných protierozních opatření do zapojení porostu cukrové řepy je zpravidla uváděn výsev cukrové řepy do mulče z vymrzajících meziplodin (např. svazenky vratičolisté, hořčice bílé apod.), přesným secím strojem vybaveným kotoučovými secími botkami. Tento postup má nicméně v praxi svoje odpůrce: jsou nezbytné vhodné secí stroje, půda na jaře pomaleji osychá (zpoždění výsevu) apod. V současnosti se proto ověřuje například hrůbkové nebo pásové zpracování půdy, které má tyto nedostatky odstranit. Nejpříznivěji se projevuje dlátování (hlubší kypření) těsně před zapojením porostu. Rozhodující z hlediska výše produkce cukrové řepy je ale struktura půdy a potřeba jejího kypření. Pokusy ukázaly, že ve vlhčích letech, kdy se vytváří půdní škraloup, dosahují kypřené porosty vyšších výnosů sklizených bulev. Při plečkování se ve sledovaném období (2014 a 2015) zvýšil výnos bulev o přibližně 4,2 t/ha (ploché dláto s následným dlátováním) resp. o 5,2 t/ha (dláto drážkovací s následným dlátováním). Výnos bílého cukru byl s testovanými radličkami proti standardním radličkám nebo neplečkované řepě vyšší o 3–6 %. Ztráta půdy při kypření půdy (plečkování s následným dlátováním) v meziřádku cukrové řepy poklesla z 0,6 t/ha (varianty bez plečkování nebo plečkování s tradiční radličkou) na 0,1 t/ha při suché půdě a z 2,4 t/ha na 0,4 t/ha při druhém zadeštění (mokrá půda). Při využití plečkování lze dosáhnout výnosového navýšení 2–6 % (s ohledem na ročník a půdní podmínky). Zvýšené náklady (700–1 000 Kč/ha) se liší dle hloubky zpracování, druhu půdy a použitého stroje.

Zpracoval/a: Ing. Vítězslav Vlček, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, xvlcek1@mendelu.cz