Anglicky: Influence of compost on water retention in conventional farming with ploughing
Zdroj: Stehlík M., Kovaříček P., Vlášková M., Renčiuková V., 2016: Vliv kompostu na retenci vody v konvenčním hospodaření s orbou. Úroda 12, roč. LXIV, vědecká příloha, s. 425-428.
Klíčová slova: "organická hmota, maximální kapilární kapacita, zadržování vody, vysychání"
Dostupný z: CD, Úroda 12, roč. LXIV, vědecká příloha
Na polním pokuse s orbou a střídáním obilnin a řepky na hlinitopísčité kambizemi byl po 4 roky sledován vliv každoročně zapravovaného kompostu v dávce 20 t.ha-1 na retenci vody. Výsledky statisticky významně nepotvrdily vliv zapravovaného kompostu na maximální vodní kapilární kapacitu (MVKK), přestože to trend v grafickém zobrazení MVKK naznačuje. Míru retence MVKK může ovlivňovat zpracování půdy a nezapravování posklizňové slámy. V prvním roce pokusu nebyla MVKK zapraveným kompostem ovlivněna. Schopnost kompostu na retardaci ztráty vody byla naopak statisticky prokázána na výsledcích ztráty vody z válečků
po 2hodinovém odsávání na suchém filtračním papíru.
V provozních podmínkách čtyřletého pokusu s konvenčním hospodařením s orbou byl sledován vliv zapravovaného kompostu na retenční vlastnosti půdy, reprezentované maximální vodní kapilární kapacitou (MVKK). Přestože trend průběhu MVKK v grafickém zobrazení naznačuje vliv zapraveného kompostu, nebyla tato závislost statisticky prokázána. Pozitivní vliv zapravovaného kompostu byl statisticky prokázán na zadržování vody půdou z hlediska retardace ztráty vody. Dostatečný přísun organické hmoty pomáhá zmírňovat negativní jevy v půdním prostředí. Tyto jevy se v hospodaření nemusí projevovat ihned, ale až v dlouhodobém měřítku.
Zvýšenou retenci vody zapraveným kompostem na pozemcích s hloubkou orby 300 mm dokládá po 2 roky další pokus. Každoročně zapravovaný kompost v dávce 20 t/ha se na zadržení vody pozitivně projevil až po delší době i v tříletém pokusu dalších výzkumníků. Další autoři uvádějí výraznější vliv vnesené organické hmoty na fyzikální vlastnosti půdy až v druhém roce pokusu. Např. se uvádí zvýšení početnosti, aktivity a diverzity půdních bakterií u variant, kde nebyla použita orba a byla ponechána sláma na zaorání. Takto zvýšená biologická schopnost půdy podporuje pozitivní změny v půdním prostředí, např. transformaci pórů, v půdní struktuře a při tvorbě půdních agregátů. To vše zajišťuje zvýšenou retenci pro vodu.
