Anglicky: Effects of Trifolium alexandrinum phytoestrogens on oestrous behaviour, ovarian activity and reproductive performance of ewes during the non-breeding season
Zdroj: Hashem NM, El-Azrak KM, Nour El-Din ANM, Sallam SM, Taha TA, Salem MH, Effects of Trifolium alexandrinum phytoestrogens on oestrous behaviour, ovarian activity and reproductive performance of ewes during the non-breeding season, Animal Reproduction Science (2010), https://doi.org/10.1016/j.anireprosci.2018.03.007
Klíčová slova: "fytoestrogeny, sezónnost, bahnice, říjové chování, ovariální aktivita, progesteron"
Fytoestrogeny se řadí mezi přirozeně se vyskytující chemické sloučeniny charakteru endogenních disruptorů. Mohou tedy negativně ovlivňovat a narušovat řadu reprodukčních funkcí vzhledem k jejich schopnosti napodobovat působení hormonu estrogenu. Tyto sloučeniny mohou způsobovat redukci ovulací i dočasnou neplodnost bez klinických příznaků. Dále interferují při zpětné vazbě estradiolu, co se týče ovlivňování uvolňování luteinizačního hormonu specificky právě u bahnic. V neposlední řadě mohou mít vliv na inhibici enzymů ve folikulech, což má dopad na syntézu estradiolu. Jejich cesta negativního působení vede také směrem snížení citlivosti hypofýzy na GnRh a zvýšení výskytů říjí bez typických příznaků.
V této studii byl pro zkoumání efektu fytoestrogenů v jeteli zahrnuto 24 bahnic plemene Rahmani. Kontrolní skupina zvířat byla krmena kukuřičnou siláží, zatímco pro experimentální skupinu, čítající stejný počet zvířat, bylo použito siláže z jetele egyptského (Trifolium alexandrinum). Tento druh má stejně jako ostatní druhy jetele (např. jetel luční, jetel plazivý) jak vysokou výživovou hodnotu, tak vysoký celkový obsah isoflavonů. Ve většině druhů jetelů, jakož i u výše jmenovaných, jsou to genistein, daidzein, biochanin A, formontein. Specifický tip krmiva byl zvířatům podáván ve třetím měsíci březosti a pokračoval až do momentu indukce estru (osmý týden post-partum). Celkově byl vypočtený obsah isoflavonů obecně v jednotlivých typech krmiva 212076 mg/zvíře/den pro experimentální skupinu a 441 mg/zvíře/den pro kontrolní skupinu.
Výsledky studie ukázaly, že nebyl významný rozdíl v počtu dnů, kdy se u bahnic dostavila říje postpartum. Bahnice nevykazovaly známky říje v prvních osmi týdnech. Na indukci říje (CIDR-eCG protokol) reagovaly bahnice krmené jetelem později a estrus byl kratší. Výsledky hodnocení množství folikulů ukázaly, že kontrolní skupina bahnic má významně vyšší počet malých a středních v den před nástupem říje. V den estru byl zaznamenán vyšší počet folikulů celkově. Koncentrace progesteronu, byla vyšší u kontrolní skupiny. Procento zabřezlých a počet jehňat na bahnici byl rovněž u kontrolní skupiny významně vyšší.
Výsledky studie dokazují, že isoflavony obsažené v jeteli nemají vliv na reprodukční výkonnost bahnic do osmého týdne postpartum. Obě skupiny zvířat vykazovaly obdobnou ovariální aktivitu ve smyslu folikulární dynamiky a doby první ovulace po obahnění. Dále je ze studie patrné, že vliv isoflavonů působí negativně na říjové projevy bahnic, což je spojeno pravděpodobně s potlačením vývoje malých a středních folikulů ve folikulární fázi. Kratší délka estru způsobená zvýšeným zastoupením isoflavonů pak vyžaduje preciznější práci při vyhledávání říje u takto krmených bahnic.
