Anglicky: Impact of spatio-temporal shade dynamics on wheat growth and yield, perspectives for temperate agroforestry
Zdroj: Artru, S. Garré, S., Dupraz, C., Hiel, M. P., Blitz-Frayret, C. & Lassois, L. 2017: Impact of spatio-temporal shade dynamics on wheat growth andyield, perspectives for temperate agroforestry. Europ. J. Agronomy 82:60-70.
Klíčová slova: "ozimá pšenice, časo-prostorové zastínění, výnos zrna, modelování, agrolesnictví"
Pěstování ozimé pšenice dosahuje na světových trzích 29 % produkce obilnin. Její intenzivní způsob pěstování působí značné škody na životním prostředí: erozi půdy, znečištění vody a pokles biodiverzity. Proto je třeba hledat nové způsoby pěstování obilnin, které by byly šetrnější k životnímu prostředí. Tím mohou být smíšené kultury jako je například kombinace pěstování dřevin a jednoletých plodin neboli agrolesnictví. Překážkou rozvoje agrolesnictví je nedostatek informací, jak jednoleté plodiny pěstované v sousedství stromů obstojí v konkurenci o živiny, světlo aj.. V podmínkách mírného pásu jsou výsledky výzkumu v této oblasti zatím dosti nejednoznačné. V zeměpisných šířkách severozápadní Evropy jde zejména o dostatek světelného záření dopadajícího na pěstovanou kulturu, které může být limitujícím faktorem pro pěstování jednoletých plodin v podrostu stromů. Většina studií ukazuje, že rostoucí intenzita zastínění způsobuje pokles výnosu plodiny pěstované ve stínu stromů. Rozhodující je ovšem kombinace dvou faktorů a sice podmínek prostředí a typu zastínění. Vliv zastínění na růst, produktivitu a kvalitu ozimé pšenice (Triticum aestivum L.) byl sledován po dobu dvou, po sobě jdoucích, let (2013–14 a 2014–15) na pokusné stanici Gembloux Agro-Bio Tech v Belgii. K imitaci zastínění způsobeného stromy byla použita armádní kamuflážní textilie. Nastaveny byly dva režimy zastínění, periodické neboli diskontinuitní (PS) a kontinuální (CS), a jako kontrola varianta bez zastínění (NS). Experiment simuloval stín korun později rašících hybridních ořešáků. Zastínění pšenice bylo v sezóně 2013-14 zahájeno 16 dní a v sezóně 2014-15 pak 10 dní před kvetením pšenice a pokračovalo až do její sklizně. Takto byla ozimá pšenice vystavena plnému světlu až do doby dosažení indexu maximální listové plochy (LAImax). Dynamika indexu listové plochy byla v obou letech a všech variantách pokusu stejná, ale rozvoj choroby černání pat stébel (Gaeumannomyces graminis var. tritici) ve vegetační sezóně 2013-2014 výrazně potlačil výnosy pšenice a tak nebylo možné stanovit vliv zastínění. Pokles globální radiace vlivem zastínění v sezóně 2014–15 během 66 dní (CS: – 61% a PS: – 43%) měl významný vliv na výnos pšenice (CS: – 45%and PS: – 25%), zejména v důsledku poklesu průměrné hmotnosti zrna a počtu zrn na m2. Obsah bílkovin v zrnu vzrostl ve variantě CS v roce 2015 až o 45 %. Nicméně v přepočtu na plochu byl dosažený výnos bílkovin v zrnu (t/ha) nižší, neboť vyšší koncentrace bílkovin v zrnu nebyla schopna plně kompenzovat ztrátu na celkovém výnosu pšenice. Pomocí Hi-sAFe modelu byl stanoven reálný vliv agrolesnických ploch se dvěma řadami ořešáků orientovaných severojižním nebo západovýchodním směrem v klimatických podmínkách Belgie. Testovaná míra kontinuálního zastínění (CS) se v reálné situaci vyskytne pouze na 10 % agrolesnických ploch se stářím stromů do 30 let a pouze v případě orientace řad stromů západovýchodním směrem.
