Anglicky: Effects of the northern red oak (Quercus rubra l.) on the forest site
Zdroj: Miltner, S., Podrázský, V., Baláš, M., Kupka, I. 2017. Vliv Dubu červeného (Quercus rubra l.) na lesní stanoviště. Zprávy lesnického výzkumu, 62(2), 109-115. ISSN 0322-9688
Klíčová slova: "dub červený, dub zimní, vliv na půdu, vliv na fytocenózy, environmentální účinky"
Dostupný z: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/486.pdf
Autoři se zabývají jednou z nejstarších a nejvýznamnějších introdukovaných dřevin v Evropě i ČR. Dub červený byl do Evropy poprvé dovezen v r. 1691 a do českých zemí pak v roce 1799. Jak domácí, tak i zahraniční údaje dokládají vyšší produkci dubu červeného oproti domácím druhům dubů. Přestože je dub červený v ČR tak dlouho, stále dosud chybí širší zhodnocení dubu červeného z hlediska jak produkce, tak i vlivu na lesní stanoviště. Autoři v článku dokládají na širším souboru srovnávacích ploch environmentální důsledky pěstování této introdukované dřeviny.
Pro sledování půdotvorné funkce dubu červeného autoři vybrali 3 porosty dubu červeného s rozpětím věku 49–103 let a 3 porosty dubu zimního s rozpětím věku 73–159 let. Porosty byly vybrány v přírodní lesní oblasti 17 – Polabí na území Žatecka, Lounska a Litoměřicka, na majetku LČR, s.p., Lesní správě Litoměřice, Městských lesích Žatec a na soukromém majetku Ing. Stanislava Miltnera. V každém porostu byly na podzim 2015 odebrány 4 směsné vzorky. Byly separovány horizonty Of + Oh, Ah a B. U holorganických (Of + Oh) horizontů byla stanovena zásoba nadložního humusu a obsah celkových živin (N, P, K, Ca, Mg), u všech pak půdní reakce aktivní a výměnná, výměnná titrační acidita a její složky (výměnný H a Al), charakteristiky půdního sorpčního komplexu podle Kappena, obsah celkového uhlíku (Springel-Klee) a dusíku (Kjeldahl), poměr C/N a obsah přístupných živin metodou Mehlich III.
Výsledky potvrdily poměrně slabý, nicméně patrný negativní vliv dubu červeného na stav lesních půd na stanovištích doubrav, ve srovnání s domácím dubem zimním. Ve vrstvě nadložního humusu a ve svrchních minerálních půdních horizontech byla doložena nižší půdní reakce, vyšší acidita, méně příznivý stav půdního sorpčního komplexu (především nižší obsah bází a nasycení sorpčního komplexu bázemi), méně příznivý obsah humusu, dusíku a makroelementů v porostech dubu červeného. Na rozdíl od rekultivací a zalesňování degradovaných půd je tak nutno pohlížet na tuto dřevinu jako na snižující kvalitu lesního stanoviště přirozených doubrav.
