Zdroj: Spáčilová, B., Středová, H., Thonnová, P. 2014. Vlhkostní poměry povrchu půdy na vybraných jihomoravských stanicích. Extrémy oběhu vody v krajině .Mikulov, 8. – 9.4. 2014, ISBN 978-80-87577-30-1
Klíčová slova: "stav půdy, sucho, vegetační období, větrná eroze"
Dostupný z: http://www.tpuvz.cz/STUDIE/22.pdf
Sucho představuje nedostatek vody v půdě, rostlinách i v atmosféře. Zpravidla se hodnotí pomocí různých ukazatelů, indexů (např. Trnka a kol. 2004, Dubrovský a kol. 2008). Jak plyne z odhadu hodnot vláhových indexů, budou suchem ve větší míře ohroženy části střední a jižní Moravy, střední a severozápadní Čechy, dolní a střední Polabí a Povltaví (Kalvová a kol. 2002). Výpočty scénářových hodnot potenciální evapotranspirace také predikují výrazné zvýšení aridity klimatu ČR. Pro období 1961–2000 provedli podrobnou analýzu vývoje vláhových podmínek v ČR Kohut a kol. (2010) Z výsledků analýzy vyplynulo, že dochází ke zhoršování vláhové situace.
Z hlediska výskytu větrné eroze je stěžejní vlhkostní stav povrchu půdy. Půdní vlhkost ovlivňuje erodovatelnost půdy působením kohezních sil mezi částicemi, ale i nepřímo ovlivňováním hrudovitosti a tvorbou povrchového škraloupu. Proto také nastává největší odnášení půdních částic u půd suchých, rovných, hladkých a jemně prašných. Tento ukazatel není však exaktně měřen, nýbrž je nahrazen pozorováním stavu půdy, který pozorovatelé zaznamenávají každý den. Na mnoha stanicích přesahuje doba pozorování 50-60 let a je možné tedy vycházet z dlouhodobých průměrných hodnot. Je to dobře dostupná charakteristika zaznamenávaná na klimatologických stanicích, která však často zůstává stranou zájmu. Stav půdy je chápán jako konzistenční vlastnosti povrchové vrstvy půdy (nikoli porostu). Pozorování se koná na pozemku stanice a jejím nejbližším okolí ve všech pozorovacích termínech. Pozorovatel určuje a zapisuje pomocí definovaných kódových čísel stav půdy. Čísla se pohybují v rozmezí 0-9, kdy stav půdy označený kódem „0“ znamená povrch půdy vyloženě suchý, nikoliv však zmrzlý. Půdní částice se při mačkání drolí na prach, vítr zvedá prach z půdy Stav půdy „9“ znamená, že suchý sypký sníh úplně pokrývá půdu.
Pro vyhodnocení vláhových poměrů byla použita data o stavu půdy od 1.3. do 31.10. (1961- 2012) na stanicích Holešov, Ivanovice na Hané, Kostelní Myslová, Kuchařovice, BrnoTuřany a Staré Město. Vybrány byly stanice, kde byly stavy půdy pozorovány denně po celé vyhodnocované období, případně jsou výpadky měření minimální (tj. chybí max. 2 % dat). Vyhodnocen byl počet dní, kdy byl zjištěn suchý povrch půdy alespoň v jednom pozorovacím termínu a počet dní, kdy byl zaznamenán ve všech termínech. Nejvíce dnů se suchým stavem půdy se průměrně vyskytuje na stanici Staré Město (176 dnů) a nejméně na stanici Holešov (85 dnů). Nejvíce dnů s celodenním suchým stavem půdy se vyskytlo v srpnu (17 %) a nejméně v březnu (3 %). Nejvíce dnů se suchým stavem půdy bylo zjištěno v letech 1991-2000 (průměrně 131) a 1971-1980, nejméně v desetiletích 1961-1970 a 1991-2000 (průměr 124). Nejsuššími roky byly 1973, 1976, 1991, 1992, 2000 a 2003. Nejvíce dnů se suchým stavem půdy se vyskytlo v roce 1991 na stanici Staré Město (213 dnů)
Do budoucna tak lze zejména v lokalitách s nižší nadmořskou výškou, tedy hlavně v intenzivně obdělávaných oblastech, předpokládat častější výskyty sucha a prodlužování doby jeho trvání. Suchem by podle emisních scénářů změny klimatu měly být v budoucnu nejvíce ohroženy měsíce srpen a září, jistou hrozbu v nedostatku srážek vzhledem k teplotám představuje i duben. Vzhledem k potenciálnímu riziku vzniku či rozšíření větrné eroze by měla být tato problematika naléhavě řešena. Hlavním smyslem ochranných opatření by mělo být pokud možno co největší zkrácení doby, kdy půda zůstává nekrytá vegetací.
