Anglicky: Metritis vaccination in Holstein dairy heifers using a herd-specific multivalent vaccine – Effects on uterine health and fertility in first lactation.
Zdroj: Freick, M., Kunze, A., Passarge, O., Weber, J., Geidel, S. 2017. Metritis vaccination in Holstein dairy heifers using a herd-specific multivalent vaccine – Effects on uterine health and fertility in first lactation. Animal Reproduction Science, 184: 160-171.
Klíčová slova: "skot, období po otelení, onemocnění dělohy, akutní poporodní metritida, endometritida, plodnost"
Dostupný z: https://doi.org/10.1016/j.anireprosci.2017.07.011
Akutní postpartální metritida (APM) ohrožuje welfare v chovu skotu, má negativní dopad na ekonomiku chovu, důsledkem onemocnění je i nepříznivý vliv na reprodukční schopnost, produkci mléka a dlouhověkost. Nejčastěji se objevuje v prvních 21 dnech po porodu a projevuje se abnormálně zvětšenou dělohou a červenohnědým vodnatým výtokem, onemocnění je doprovázeno zvýšenou rektální teplotou (˃39,5 °C). Výskyt APM se u dojených plemen pohybuje v rozmezí 20 – 40 %. Kvůli infekční povaze APM se k zaléčení používají antibiotika, která představují jak jistý nákladový faktor, tak s tím spojený zájem veřejnosti o používání antibiotik a následně možnou přítomnost jejich reziduí v potravinách. Vakcinace by mohla být užitečným nástrojem k předcházení bakteriální infekce a tím ke snížení nutnosti používání antibiotik. Cílem práce bylo vyhodnotit vliv předporodní imunizace vysokobřezích jalovic využitím specifické multivalentní vakcíny jako prevence klinické endometritidy na vybrané ukazatele reprodukce holštýnských prvotelek. Část březích jalovice bylo zařazeno do skupiny ošetřené vakcinací (n=142 ks), multivalentní vakcína byla do těla vpravena subkutánně, první vakcinace proběhla ve 230 dnech březosti (± 4 dny) a druhá ve 251 dnech březosti (± 5 dní). Vakcína obsahovala inaktivní bakteriální buňky Trueperella pyogenes, Escherichia coli, Streptococcus uberis, Bacteroides species a Peptostreptococcus species získané z děložních výtěrů prvotelek trpících AMP a to v okamžiku zjištění onemocnění a o tři týdny později. Do druhé skupiny byly zařazeny nevakcinované březí jalovice jako kontrolní skupina (n=144).
Nález APM byl u vakcinované skupiny průměrně 46% a u kontrolní skupiny o 2,9% více. Počet dávek antibiotik na ošetření plemenice při nálezu APM byl u vakcinované skupiny 0,63 a u kontrolní skupiny 0,64. Nález klinické metritidy ve 35 dnech laktace byl u vakcinované skupiny 24,6% a u kontrolní skupiny nižší, tedy 19,3%. Zabřezávání po první inseminaci bylo u hodnocených skupin – vakcinované 40,3% a nevakcinované 45,5% , počet inseminací do 150 dne laktace byl u vakcinovaných 2 a u nevakcinovaných 1,9. Délka inseminačního intervalu byla u obou hodnocených skupin souhlasně 52 dní. Servis perioda byla u vakcinovaných jalovic o 7 dní delší. Koncentrace aspartát aminotransferázy (AST), kreatinkinázy (CK) nebo koncentrace beta-hydroxybutyrátu (BHB) a haptoglobinu ve vzorcích séra odebraných 5. den laktace se mezi hodnocenými skupinami prvotelek nelišila. Ošetření březích jalovic neovlivnilo produkci mléka, tuk nebo bílkoviny v prvních 100 dnech laktace. Na první kontrolní den byla u vakcinovaných plemenic zjištěna produkce mléka průměrně 25,6 kg a u nevakcinovaných 27,1 kg. Produkce mléka v prvních 100 dnech laktace byla vyšší u kontrolní skupiny o 17,4 kg, u nevakcinované skupiny bylo nižší množství tuku (-5,7 kg) a nižší množství bílkovin (-0,4 kg) za prvních 100 dní laktace. Mezi skupinami nebyl zjištěn odlišný průběh APM hodnocený měřením rektální teploty a koncentrací AST, CK, BHB a haptoglobinu v krevním séru. Nalezené rozdíly u hodnocených parametrů se statisticky významně nelišily mezi skupinami vakcinovaných a nevakcinovaných prvotelek. Závěrem lze říci, že vakcinace multivalentní vakcínou navrženou pro snížení výskytu klinické metritidy po otelení nebyla účinná, ani nijak neovlivňovala produkci mléka a reprodukci prvotelek. Tudíž hlavním faktorem, který významně ovlivňuje výskyt postpartálních komplikací zůstává stále hygiena ustájení a hygiena při a po otelení. Nezbytnou součástí je také kontrola pohlavních orgánů a reprodukčních funkcí plemenic po otelení.
| Přílohy |
 freick-2017-160.docx |