Anglicky: Conception rate and estrous return detection after TAI in Holstein cows
Zdroj: Campos, C.C., dos Santos, R.M. 2015. Conception rate and estrous return detection afer TAI in Holstein cows. Semina: Ciéncias Agrárias. 36 (3). 1945 – 1954.
Klíčová slova: "skot, reprodukční výkonnost, přebíhání, zabřezávání, synchronizace"
Jednou z mnoha výzev v chovu skotu je efektivní detekce říje, která má zásadní vliv na výsledky reprodukce. Po inseminaci by se měla sledovat úroveň procenta přeběhlých krav ve stádě. Farmakologické zásahy vedoucí k řízení estrálního cyklu krav (protokoly vedoucí k časované inseminaci) dosáhly v posledních desetiletích velikého rozvoje a využití. Hlavním smyslem je eliminovat potřebu detekce říje, a tím zvýšit počet plemenic k inseminaci, čímž by se dosáhlo lepšího zabřezávání celého stáda. Specielně holštýnské krávy se potýkají s vysokým tepelným stresem, který negativně ovlivňuje nejen zabřezávání, ale i udržení březosti a je tak častým důvodem embryonální mortality. Hypotézou autorů bylo, že krávy, které se otelily během jara-léta budou mít nižší úroveň zabřezávání v důsledku negativního vlivu tepelného stresu na postpartální obnovu reprodukční soustavy, horší zabřezávání i vyšší poměr přebíhání po předcházející časované inseminaci. Cílem studie tak bylo vyhodnotit vliv ročního období v době otelení a v období časované inseminace, počtu dní v laktaci a charakteru žlutého tělíska v počátku hormonálního protokolu na úroveň zabřezávání a přebíhání plemenic. Multiparní holštýnské krávy v laktaci byly vybrány do speciálního protokolu časované inseminace: Den 0 - aplikace hormonálního přípravku CIDR a intramuskulární injekce 0,02 mg gonadorelinu (GnRH); Den 7 - 12,5 mg dinoprostu (PGF) a vyjmutí intravaginálního tělíska; Den 8 - 1,0 mg estradiolu; Den 10 - časovaná inseminace. Krávy, které nezabřezly a projevily opět příznaky říje před dnem detekce březosti, byly reinseminovány 12 hodin po detekci říje. Ve 32 dnech byly pomocí sonografu vyšetřeny všechny plemenice, které doposud neprokázaly příznaky říje. Všechny jalové krávy byly resynchronizovány pomocí stejného protokolu. Vyškolený personál sledoval příznaky říje u plemenic 2x denně (ráno a odpoledne) po časový úsek 30ti minut.
Z celkových 406 inseminací zabřezlo 24,87 % zvířat a detekce přeběhlých krav do 28. dne po inseminaci dosáhla 43,27 %. Období roku při otelení neovlivnilo nijak významně samotné zabřezávání ani úroveň detekce přebíhání dojených holštýnských krav. Při sledování efektu období roku v momentu časované inseminace byla úroveň zabřezávání srovnatelná a tedy bez významnějšího vlivu. Úroveň detekce přebíhání avšak dosáhla výrazných rozdílů. Během období podzim-zima dosáhla úroveň detekce přebíhání 53,47 %, zatímco během období jaro-léto byla hodnota 38,24 %, což demonstruje negativní efekt tepelného stresu na projevy říje a samotnou detekci říje a tím výrazně omezuje efektivitu vizuálního sledování říje. Implementace protokolů synchronizace ovulace s následnou časovanou inseminací během období výrazného tepelného stresu tak může sloužit jako vhodná strategie managementu reprodukce, který by kompenzoval nízkou intenzitu projevů říje i zhoršené podmínky pro sledování říje. Dalším doporučením, vycházejícím z výsledků studie, je potřeba navýšit počet sledování příznaků říje v obdobích tepelného stresu. Přítomnost žlutého tělíska a počet dní v laktaci neměly žádnou roli v zabřezávání ani úrovni detekce přebíhání. Vzájemná korelace ovariální cykličnosti a počtu dní v laktaci s úrovní detekce přebíhání je stále oblastí, která nebyla odbornou literaturou dostatečně popsána.
| Přílohy |
 campos-2015-1945-s.docx |