Anglicky: Biosecurity in Polish pig farms – a questionnaire survey
Zdroj: Dors, A., Czyżewska-Dors, E., Pomorska-Mól, M., Pejsak, Z. 2018. Biosecurity in Polish pig farms – a questionnaire survey. Berliner und Münchener Tierärztliche Wochenschrift, 131, (1-2):31-36.
Klíčová slova: "prase, biosecurity, management chovu, africký mor prasat, dotazník "
Dostupný z: https://vetline.de/biosecurity-in-polish-pig-farms-a-questionnaire-survey/150/3130/100836/
Účinná opatření biologické bezpečnosti (biosecurity) jsou velmi důležitá v prevenci zavlečení a šíření původců infekčních onemocnění mezi chovy prasat. Studie hodnotící úroveň biosecurity v chovech prasat v Polsku současně zjišťuje, jaká opatření biosecurity jsou dodržována jako prevence možného přenosu infekčních onemocnění mezi chovy prasat a volně žijícími zvířaty. V letech 2013 až 2015 byl v 377 polských chovech prasat proveden dotazníkový průzkum. Úroveň biosecurity těchto chovů byla posuzována na základě vyhodnocení dodržování jednotlivých opatření. Ke stanovení úrovně biosecurity ve sledovaných chovech prasat s různou velikostí stáda byl použit obecný lineární model (GLM); byly analyzovány tři systémy chovu (1. systém – období od oprasení do výkrmu, 2. systém – období předvýkrmu a výkrmu, 3. systém – období od oprasení do odstavu), hustota chovů prasat v okolí farmy (1 km2), poloha chovu, věk majitele a věk veterináře. Dále byl hodnocen vliv výskytu afrického moru prasat (AMP) v Polsku na úroveň biosecurity v chovech prasat.
Systém chovu prasat od oprasení do výkrmu byl využíván u 67 % sledovaných chovů. Uzavřený obrat stáda byl pozorován u 95 % chovů prasat. Hygienická smyčka byla pouze u 12 % chovů. Téměř 50 % chovů prasat poskytovalo při vstupu osob do chovu oblečení a obuv, ale pouze 23 % z nich mělo šatny vybavené sprchami. Naproti tomu karanténa nově nakoupených prasniček na obnovu stáda byla dodržována u více než 60% sledovaných chovů. Velké chovy prasat byly v péči starších veterinárních lékařů (48 %), zatímco pouze 16 % chovů bylo v péči mladých veterinárních lékařů.
Závěry ukázaly nižší úroveň biosecurity v chovech s malým počtem prasat (<675 prasat) a chovech, které měly mladého veterináře (<30 let). Rovněž byla zjištěna vzájemná souvislost mezi vypuknutím AMP a zaváděním některých opatření biosecurity. Chovy prasat, u kterých probíhalo hodnocení až po vypuknutí AMP měly podstatně vyšší úroveň bioseucity, protože v této době již dodržovaly větší počet opatření biologické bezpečnosti, a to především těch, které nepotřebovaly vysoké investiční náklady (např.: zákaz vstupu do chovu, kontrola vstupu a pohybu osob a vozidel, používání faremního oděvu a obuvi, zákaz konzumace produktů z vepřového masa v areálu chovu).
Výsledky ukázaly, že kontrola vstupu osob a zvířat do chovů prasat je v Polsku dodržována na nižší úrovni než v jiných zemích EU. Z důvodu zabránění přenosu původců vysoce infekčních onemocnění mezi chovy prasat v Polsku je v první řadě nutné věnovat pozornost zvýšení úrovně biosecurity zejména v chovech s malým počtem prasat.
