Anglicky: Non-nutritive sweeteners: children and adolescent consumption and food sources
Zdroj: Garavaglia, M. B., García, R. G., Zapata, M. E., Rovirosa, A., González, V., Marcó, F. F., Carmueha, E. 2018. Non-nutritive sweeteners: children and adolescent consumption and food sources. Arch Argent Pediatr. 116(3): 186-191
Klíčová slova: "umělá sladidla, potraviny, nápoje, dítě, adolescent"
Chuť na sladké je vrozená lidská vlastnost a během evoluce měla velmi důležitou roli: díky ní lidé preferovali takové potraviny, které poskytovaly esenciální živiny a energii. Umělá sladidla (Non-nutritive sweeteners – NNSs) dodávají jídlům a nápojům sladkou chuť, ale mají velmi nízkou či nulovou energetickou hodnotu. V posledních letech se počet potravin obsahující NNSs pozoruhodně zvýšil, což přináší rizika v podobě změny stravovacích návyků. Různé organizace jako například WHO, JEFCA a EFSA pravidelně stanovují doporučený denní příjem. V takovém množství nejsou NSSs škodlivé. Doporučený denní příjem se ale stanovuje v miligramech v závislosti na hmotnosti subjektu, takže lidé s nižší tělesnou hmotností (např. děti) jsou rizikovou skupinou.
Tato studie si kladla za cíl odhadnout spotřebu NNSs u dětí a mladistvých v Buenos Aires. Do výzkumu bylo zapojeno 2664 dětí a dospívajících ve věku od 2 do 18 let. Metodou sběru dat byl rozhovor, při kterém respondent popisoval veškeré potraviny, které zkonzumoval během předešlých 24 hodin (u dětí mladších 13 let odpovídaly jejich zástupci). Pokud nebylo možné získat přesné složení daných výrobků, použily se složení nejužívanějších výrobků. Ve studii bylo posuzováno pět nejvíce vyskytujících se NNSs: acesulfam K, aspartam, cyklamát, sacharin a sukralóza. Na základě dat získaných rozhovorem byl stanoven celkový příjem každého NNS v miligramech, který byl následně vydělen tělesnou hmotností respondentů (v kg). Pro vyhodnocení přiměřenosti příjmu potravinových aditiv byla data porovnávána s hodnotami doporučenými organizací JEFCA. Spotřeba potravinových produktů s NNSs je mezi dětmi a mladistvými v Buenos Aires běžná, ze všech dotazovaných je během 24 hodin konzumovalo 51 % respondentů. Nejvíce konzumovanými byl aspartam a aseculfam, jehož hlavním zdrojem jsou slazené nápoje. Denní doporučený příjem byl překročen pouze u cyklamátu a sacharinu, a to zejména v závislosti na vysoké konzumaci džusů. Žádné dítě ani mladistvý nepřekročil denní příjem u jiných NNS. Jedním z limitů této práce byl krátký časový úsek, který byl vyhodnocován (konzumace během posledních 24 hodin) a také nedostatek přesných informací o složení produktu, v důsledku čehož se hodnoty pouze odhadovaly. Jelikož jsou děti vystaveny sladké chuti velmi často, mohou sladké preferovat stále více, a tím může dojít ke zvyšování tělesné hmotnosti již v raném věku dítěte. Proto je velmi důležité množství konzumovaných NNS pravidelně kontrolovat a znát jejich hlavní zdroje.
