Anglicky: Carbon footprint and profitability of two apple cultivation training systems: Central axis and Fruiting wall
Zdroj: Vinyes, E., Asin, L., Alegre, S., Gasol, C. M., Munoz, P. 2018. Carbon footprint and profitability of two apple cultivation training systems: Central axis and Fruiting wall. Scientia Horticulturae 229, 233-239
Klíčová slova: "life cycle assesment (lca), uhlíková stopa, emise spojené s pěstováním ovoce, udržitelné zemedělství, produkce jablek"
Tato studie srovnává dva pěstební systémy jabloní (štíhlé vřeteno a ovocná stěna) z hlediska jejich dopadů na životní prostředí a s využitím konceptu uhlíkové stopy (Carbon footprint) vyhodnocuje jejich produkci emisí, které přispívají ke klimatické změně. Vychází z dat, která byla sbírána po dobu 9 let v jabloňových sadech v Katalánsku. Měřítkem pro tuto analýzu byla produkce 1 kg jablek.
Uhlíková stopa je zde definována jako souhrn emisí skleníkových plynů a množství oxidu uhličitého odstraněné z atmosféry během pěstebního cyklu vyjádřené v ekvivalentech CO2 (kg) podle metodiky posouzení životního cyklu procesu (LCA). LCA je shrnutím a vyhodnocením všech vstupů a výstupů a potenciálních dopadů na životní prostředí produkčního systému v průběhu jeho životního cyklu. Dále byla provedena i ekonomická analýza, která umožnila ekonomické srovnání dvou pěstebních systémů.
Pěstovanou odrůdou bylo jablko Gala Brookfield. Celý proces zahrnoval a vyhodnocoval tyto fáze: příprava půdy a pozemků při zakládání sadu, hnojení, závlaha, kontrola škůdců, odstraňování plevele, řez a sklizeň při obhospodařování sadu. Při srovnávání výsledků obou systémů vyšlo najevo, že hnojení má největší podíl na velikosti uhlíkové stopy (44%). Také použití mechanizace a infrastruktury u obou systémů v těchto produkčních sadech je důležitým faktorem, protože v závislosti na výnosu mohou emise stoupat. Pěstování štíhlého vřetene má hodnotu uhlíkové stopy 0,207 kgCO2, u ovocné stěny je to 0,195 kgCO2, má tedy o 6% vyšší hodnotu.
Z ekonomických výsledků vyplývá, že ovocná stěna je rentabilnější než štíhlé vřeteno (porovnává se čistá současná hodnota – NPV pro devítiletý pěstební cyklus). To je dáno větší produktivitou, nižšími náklady na řez a ruční probírku v ovocnářské sezóně, což ale zase kompenzují vyšší náklady na pěstování a péči v prvních letech po výsadbě. U obou systémů tvoří nejvyšší náklad sběr ovoce (31% celkových nákladů).
Z výsledků plyne, že na uhlíkovou stopu má struktura pěstebního systému menší vliv než volba odrůdy a především intenzita využití umělých hnojiv.
