Anglicky: Field investigation of a trash-board, tillage depth and low speed effect on the displacement and burial of straw
Zdroj: Eltom, A.E. Farid, Ding, W., Ding, Q., Tagar, A.A., Talha, Z., Gamareldawla (2015). Field investigation of a trash-board, tillage depth and low speed effect on the displacement and burial of straw. Catena 133:385–393. DOI: dx.doi.org/10.1016/j.catena.2015.05.025.
Klíčová slova: "větrná eroze, posklizňové zbytky, délka slámy, pojezdová rychlost, nakypření půdy"
Dostupný z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0341816215300333
Posklizňové zbytky chrání půdu před jejím odnosem větrem jednak tím, že chrání povrch půdy, zvyšují jeho drsnost (čímž rychlost větru snižují) a jednak tím, že snižují výpar z povrchu půdy (evaporaci), čímž v půdě zadržují vlhkost. Půda je tak méně náchylná k odnosu, protože se půdní částice stmelují v agregáty, které více odolávají působení větru. Zvýšením pokryvu půdy posklizňovými zbytky i o malé množství se zvýší odolnost půdy proti větrné erozi. Nicméně, při větším množství posklizňových zbytků na povrchu půdy nastává časem nutnost jejich odstranění. Mohou totiž výrazně ovlivnit klíčení a růst rostlin, zejména při nerovnoměrném rozmístění rostlinných zbytků na povrchu půdy. Nejčastější způsob jejich odstranění je balíkování nebo zaorání do půdy.
Práce si klade za cíl lépe porozumět ochrannému vlivu posklizňových zbytků/slámy na větrnou a vodní erozi, přičemž se hodnotilo i rozmístění slámy na povrchu půdy a hloubka jejího zaorání. Při třech polních pokusech byly porovnávány tyto faktory: typ pluhu (s a bez zahrnovače posklizňových zbytků), délka slámy (100 mm, 150 mm a 250 mm) a v jakém stavu se sláma nacházela. První pokus se zaměřil na vliv zahrnovače posklizňových zbytků na hloubku zaorání slámy, její rozmístění a prokypření půdy. Druhý pokus zahrnoval porovnávání rozmístění slámy, kde stébla měla buď stejné nebo různé délky. Třetí pokus se týkal vlivu různých pojezdových rychlostí pluhu na zaorání slámy.
Z výše uvedených pokusů bylo zjištěno, že se vzrůstající délkou slámy se snížilo prokypření půdy, rozmístění slámy v půdě bylo vyšší. Přidáním zahrnovače posklizňových zbytků došlo ke snížení nakypření půdy, u slámy však její rozmístění nijak výrazně ovlivněno nebylo. Délka stébel slámy ovlivňovala jejich promíchání s půdou. Delší stébla byla hůře zapravena do půdy než stébla kratší. Nižší rychlost orby vedla k tvorbě větších hrud a většímu zapravení slámy do půdy. Při stejné pojezdové rychlosti byla kratší stébla lépe zapravena do půdy než stébla delší. Zapravení do půdy ovlivňovala délka stébel, hloubka orby a použití zahrnovače posklizňových zbytků. Při změně hloubky orby došlo ke změně rozmístění slámy, nakypření půdy i hloubky zaklopení. Při sklizni je proto doporučeno stanovit vhodnou délku stébel slámy podle toho, jaké množství slámy má být zaoráno.
