Zdroj: Kovaříček P., Abrham Z., Hůla J., Plíva P., Vlášková M., Kroulík M., Mašek J. 2012. Technologie a ekonomika zvyšování protierozní odolnosti půdy zapravením organické hmoty. Uplatněná certifikovaná metodika, ISBN 978-80-86884-69-1.
Klíčová slova: "eroze půdy; organická hmota; ekonomika; náklady"
Dostupný z: http://eagri.cz/public/web/file/418505/metodika2013kovaricek.pdf
Cílem metodiky bylo na 35 stranách doporučit postupy zapravování organické hmoty (kompost a rostlinná biomasa) k ovlivnění vodní eroze. Vysoký podíl rostlinných zbytků na povrchu a v povrchové vrstvě ornice sice významně snižuje ohrožení půdy vodní erozí (snížení povrchového odtoku, snížení přemokření povrchu, omezení škraloupu, tvorba preferenčních cest vsakování vody atd.). Na druhou stranu mohou tyto rostlinné zbytky působit negativně při zakládání porostů (přenos chorob, přemnožení hrabošů apod.). Z dalších závěrů lze zdůraznit například to, že:
- zvýšení pórovitosti se po zapravení kompostu výrazněji projeví na těžších hlinitých a jílovitých půdách. (dávka kompostu sníží objemovou hmotnost u těžkých půd přibližně trojnásobně ve srovnání s podobnou dávkou u půd lehkých),
- každých 10 t/ha mělce (10 cm) zapraveného kompostu zvýší podíl zadržené vody u lehké půdy o 1 % objemu, v těžké půdě o 3 % objemu.
- zapravený kompost (orbou) výrazně zlepší infiltraci vody do půdy až druhý rok. Půdní změny po jednorázovém zapravení kompostu jsou pomalé.
- trend zvýšení stability půdních agregátů se u kompostu ve srovnání s kontrolou průkazně projevil až v třetím roce.
- Vliv na povrchový odtok vody mají i například stopy po pohybu strojů na poli. Zvláště nebezpečné jsou stopy ve směru svahu a zejména vliv sjetých pneumatik kdy se povrchový odtok téměř zdvojnásobuje oproti situaci s pneumatikami se vzorkem.
Autoři rovněž uvádí ekonomickou kalkulaci pro farmu výrobní oblasti obilnářské a pícninářské v podmínkách s dotacemi (plošnými resp. plošnými dotacemi a dotacemi na LFA) a v podmínkách bez dotací. Z uvedených kalkulací vyplývá, že pro obilnářskou VO není v podmínkách bez dotací ekonomicky reálná realizace úhrady půdní organické hmoty. Faremní kompost je zde vyčíslen částkou 4750 Kč/ha a rok, zapravení slámy na 3400 Kč/ha a zelené hnojení na 3720 Kč/ha, kupovaný kompost na 3680 Kč/ha. Při využití plošných dotací se výsledné náklady pohybují mezi 1800 a 2000 Kč/ha a rok. Při využití plošných dotací i dotací LFA se pak stává nejlevnější variantou faremní kompost 300 Kč/ha a rok. Pro VO pícninářskou je situace bez dotací ještě horší: náklady na úhradu organické hmoty (zapravení slámy a faremního kompostu)jsou vyčísleny na 5000 Kč/ha a rok, průmyslový kompost 5400 Kč/ha a rok a zelené hnojení s náklady 5600 Kč/ha a rok (kvůli nulovému tržnímu přínosu slámy a nižšímu odpočtu NPK). Při využití plošných dotací se výsledné náklady pohybují mezi 2000 až 2900 Kč/ha a rok. Při možnosti využití plošných dotací i dotací LFA se pak opět nejlevnější variantou jeví faremní kompost (200 Kč/ha a rok) a nejdražší průmyslový kompost (1400 Kč/ha a rok).
