Anglicky: Community structures and substrate utilization of bacteria in soils from organic and conventional farming systems of the DOK long-term field experiment
Zdroj: Franco Widmer, Frank Rasche, Martin Hartmann, Andreas Fliessbach Widmer, F., Rasche, F. Hartmann, M. & Fliessbach, A. 2006. Community structures and substrate utilization of bacteria in soils from organic and conventional farming systems of the DOK long-term field experiment. Applied Soil Ecology 33: 294–307
Klíčová slova: "ekologické zemědělství, půdní mikrobiální biomasa, půdní mikrobiální společenstvo, dlouhodobé pokusy"
Ochrana či obnova půdní úrodnosti je neodmyslitelným předpokladem udržitelné zemědělské produkce. Na kvalitu půdy mají velký vliv půdní mikroorganismy, neboť se podílejí na koloběhu živin, jejich transformaci a na tvorbě půdních agregátů (ovlivňují půdní strukturu). Mikrobiální společenstva se též na ochraně rostlin před působením patogenů a podporují růst rostlin. Znalost struktury, dynamiky a fungování půdních mikroorganismů je klíčová pro porozumění půdní úrodnosti.
V dlouhodobém pokusu (založeném v roce 1978 v Therwil ve Švýcarsku) byl sledován vliv tří způsobů zemědělského hospodaření s aplikací statkových hnojiv (FYM) - biodynamického (BIODYN), ekologického (BIOORG) a konvenčního (CONFYM) – na mikrobiální společenstvo půdy a porovnán s variantou hnojenou minerálními hnojivy a kontrolou bez aplikace hnojiv (NOFERT). Dále byly tyto dlouhodobé vlivy porovnány s krátkodobým vlivem pěstované plodiny (ozimá pšenice a jetelotráva). Byla hodnocena půdní mikrobiální biomasa, obsah mikrobiální DNA v půdě, počet kolonií (CFU), diverzita mikrobiální komunity s využitím systému BiologTM EcoPlates a provedena identifikace mikroorganismů pomocí genové sekvence. Půdní mikrobiální biomasa a obsah půdní mikrobiální DNA byl významně ovlivněn aplikací statkových hnojiv, zatímco vliv plodiny se prokázal jen u počtu kolonií. V průměru byla mikrobiální biomasa o 37 % vyšší ve variantách se statkovými hnojivy ve srovnání s variantami bez statkových hnojiv. Počet kolonií byl vyšší u pšenice (o 58 %) ve srovnání s jetelotrávou. Na diverzitu mikrobiálního společenstva měla hlavní vliv statková hnojiva, menší ale přesto významný byl pak vliv plodiny. Rozdíly mezi variantami BIODYN, BIOORG a CONFYM nebyly průkazné. Výsledky potvrdily význam hnojení statkovými hnojivy i význam osevních postupů na mikrobiální charakteristiku půdy a udržení půdní úrodnosti.
